Cernavodă má rezervu 11 cm

V odběrové nádrži jaderné elektrárny Cernavodă ukazovala hladina 7. srpna zhruba -218 cm (Newscenter). Provozovatelé musí odstavit druhý blok, poslední běžící rumunský jaderný reaktor, pokud hladina klesne přibližně na -229 cm (Capital). Rezerva tak činí 11 centimetrů. Podle stejných monitorovacích zpráv přitom Dunaj klesá o 2 až 3 centimetry denně.

Rumunsko kvůli tomu varovalo Evropskou komisi i ostatní vlády EU podle nařízení 2019/941, tedy evropských pravidel, která členským státům ukládají hlásit rizika v dodávkách elektřiny, pokud mohou přesáhnout hranice jedné země (Europa FM). Takové upozornění spustí koordinaci a sdílení informací. Samo o sobě ale do sítě nepřidá ani megawatt.

Proč klesající řeka zastaví jadernou elektrárnu

Reaktory v Cernavodă používají vodu z Dunaje k chlazení kondenzátorů, tedy zařízení, která po průchodu turbínou mění páru zpět na vodu. Bez dostatečného průtoku není chlazení, a bez chlazení není výroba. První blok byl od sítě odpojen už 28. července, kdy průtok klesl asi na 1 630 metrů krychlových za sekundu, hluboko pod srpnový průměr zhruba 3 900 (Agerpres, HotNews).

Od té doby Rumunsko odstřelilo skalní útvar, prohlubovalo koryto a připravilo potopení nákladních člunů, které mají proud vody přesměrovat. Odstřel skály zvýšil hladinu asi o 2 cm (Euronews România). Technický ředitel Nuclearelectriky Emil Macovei uvedl, že práce s čluny mohou získat další dva až tři dny. Pokud bude pokles pokračovat, druhý blok se poté pravděpodobně zastaví také (Digi24).

Pomoci mohou sousedé, kteří sami potřebují pomoc

Druhý blok vyrábí zhruba 680 MW, tedy asi 8 až 9 % rumunské večerní špičky, kterou vlna veder posunula k 8 000 MW (Europa FM). Rumunsko už během večerních špiček dováželo přibližně 1 700 MW. Pokud se zastaví i druhý blok, potřeba dovozu může překročit 2 500 MW (Financial Intelligence).

Země, které by za běžných okolností elektřinu dodaly, leží na téže řece. Maďarská elektrárna Paks na začátku srpna spadla ze standardních zhruba 2 000 MW na přibližně 480 MW, takže i Maďarsko muselo elektřinu dovážet a sáhnout do plynových rezerv (Pénzcentrum, MVM).

Nejviditelnější oporou zůstává Bulharsko. Ráno 7. srpna vyváželo do Rumunska 1 355 MW, hlavně díky solárním a uhelným zdrojům (economic.bg). Bulharští představitelé však uvedli, že exportní kapacita byla v posledních dnech „plně využita“ (Bulgarian Energy Ministry). A jaderné reaktory v Kozloduji závisejí na stejném klesajícím Dunaji.

Kdo získává a kdo platí

Krátkodobými vítězi jsou obchodníci a pružné zdroje, které dokážou ve večerních hodinách prodat nedostatkovou elektřinu. Ceny na denním trhu ve střední a jihovýchodní Evropě už ukazují přirážky spojené s problémy v Paksu a Cernavodă (Serbia Energy).

Bezprostřední náklady nesou zákazníci Nuclearelectriky. Firma je varovala, že kvůli vyšší moci nemusí být schopna plnit dodávkové smlouvy. Vyšší moc je právní argument, podle něhož mimořádná vnější událost brání firmě splnit závazky (ZF). Průmysloví odběratelé mohou na dobrovolné nebo nařízené omezení spotřeby narazit mnohem dříve, než domácnosti uvidí změnu v koncových cenách. Rumunský provozovatel přenosové soustavy Transelectrica vyzval velké odběratele, aby drželi spotřebu nízko a pomohli zabránit vážné poruše sítě (Mediafax).

Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen popsal Koordinační skupinu pro elektřinu jako fórum pro sdílení informací (Dan Jørgensen). Evropský trh s elektřinou za normálních okolností umožňuje, aby proud tekl tam, kde je ho zrovna málo. Sucho ale ukazuje slabinu této logiky: Rumunsko, Maďarsko i Bulharsko potřebují dodatečnou elektřinu ve stejných večerních hodinách a jejich elektrárny chladí stejná řeka, která právě vysychá.