Paks si koupil 20 centimetrů

Na dně Dunaje vznikla dočasná hráz a dvě řízeně potopené nákladní bárky přibrzdily proud tak, aby se hladina u odběru vody zvedla o několik centimetrů. U maďarské jaderné elektrárny Paks to stačilo. K 23. srpnu běžely čtyři z osmi turbín, výkon překročil 800 MW a vláda očekává, že se elektrárna do poloviny týdne vrátí na plnou kapacitu 2 000 MW (Portfolio, Euronews HU).

Důležité to je i proto, že Rumunsko zkusilo u své jediné jaderné elektrárny Cernavodă podobný nouzový zásah, ale oba reaktory nakonec stejně odstavilo. Technické zásahy mohou čerpadlům vrátit potřebnou rezervu. Klesající řeku ale nezastaví.

Co dělníci postavili a proč to stačilo

Jaderné elektrárny potřebují velké objemy říční vody k chlazení páry poté, co projde turbínami. Paks při plném výkonu odebírá z Dunaje zhruba 100 metrů krychlových za sekundu. Když řeka klesla na rekordně nízkou úroveň, pevně uložená čerpadla už nedokázala nasávat dost vody (MVM). Provozovatel MVM proto začal koncem července výkon snižovat.

Dne 12. srpna vláda nařídila dvě opatření. Prvním byl práh na dně řeky, tedy nízká konstrukce, která zpomalí proud a vzdouvá vodu u odběrného místa. Druhým byly dvě osmdesátimetrové bárky připravené k řízenému potopení, aby část proudu zablokovaly. Náklady dosáhly 6,1 mld. HUF (asi 15 mil. EUR), zatímco oficiální odhad ceny náhradní elektřiny při úplném odstavení činil nejméně 50 mld. HUF měsíčně (kormany.hu, Energy Connects). Zaplatit patnáct milionů eur, aby se předešlo padesáti miliardám forintů měsíčně, nebylo těžké rozhodnutí.

Do 22. srpna bylo hotovo 242 metrů prahu a celý zásah zvedl hladinu o více než 20 cm. V provozu bylo sedm z osmi chladicích čerpadel a odběr vody se blížil potřebné kapacitě (kormany.hu, MTI).

Rumunské varování

Stejný postup zkusilo Rumunsko u elektrárny Cernavodă, která za běžných okolností dodává přibližně pětinu rumunské elektřiny (World Nuclear). Pracovní týmy odstřelily skalní útvar, prohloubily koryto a potopily bárky, aby odvedly více vody z Dunaje k odběrnému místu (The Guardian, Financial Intelligence). První zásah zvýšil hladinu o 8 cm a druhému bloku koupil zhruba devět dní provozu navíc (HotNews).

Pak Dunaj dál klesal. Druhý blok se 13. srpna zastavil a Rumunsko od té doby schválilo druhý nouzový balík, protože první zásah získal čas, ne jistotu (AGERPRES).

Rozdíl nebyl v technické zdatnosti. Obě země nasadily prostředky proti stejnému problému. Maďarský práh přidal 20 centimetrů tam, kde 20 centimetrů stačilo. Rumunské zásahy přidaly 8 centimetrů tam, kde se nedostatek vody dál zvětšoval.

Kdo platil a kdo vydělal

Když Paks směřoval k odstavení, maďarská elektřina na týden dopředu zdražila zhruba na 250 až 263 EUR/MWh, tedy asi o 15 až 20 % proti předchozímu dni (Argus). Takové ceny se k průmyslovým odběratelům propisují během několika dnů. Maďarsko zdvojnásobilo dovoz elektřiny, v noci až na přibližně 4 GW, a vláda vyzvala domácnosti, aby mezi 17. a 22. hodinou nepouštěly pračky a sušičky (Euractiv).

Vedle toho zvláštní nařízení dalo provozovateli sítě pravomoc omezovat velké průmyslové odběratele nad 0,5 MW. Za neuposlechnutí hrozila sankce ve výši 200 % spotové ceny, tedy dvojnásobek tržní sazby (HVG). Domácnosti byly požádány. Továrnám bylo nařízeno.

Rumunsko bylo zranitelnější. Během jednoho večera dosáhl dovoz 1 839 MW a pokrýval 27,4 % spotřeby (Curs de Guvernare). Krátkodobým vítězem se stalo Bulharsko: jeho vývoz vzrostl zhruba na 32 000 až 33 000 MWh denně, protože v sousedství zmizela část jaderné výroby (Mediapool). Slovensko, jehož elektrárny Mochovce a Bohunice používají chladicí věže místo přímé závislosti na říční vodě, běželo dál naplno a inkasovalo vyšší regionální ceny (Info.sk).

Rozhoduje dál řeka

Maďarsko se vyhnulo okamžitým nákladům na náhradu výroby z Paksu. Řešení s prahem a potopenými bárkami stálo 15 mil. EUR, zatímco ztráty by se při odstavení pohybovaly v desítkách milionů eur měsíčně. Návrat elektrárny ale neodstraňuje samotnou zranitelnost. Paks dál bere chladicí vodu z Dunaje přes čerpadla v pevné hloubce a příští epizoda nízké vody může trvat déle, než podobná hráz zvládne pokrýt.

Francouzská EDF plánuje investovat 9 mld. EUR během 15 let, aby svou jadernou flotilu přizpůsobila změně klimatu (Le Monde). Maďarsko postavilo 242 metrů prahu za jedenáct dní. Příští srpen ukáže, zda to ještě bude stačit.