Ruské rezervy narážejí na Belgii

Trojice bývalých západních představitelů navrhla 8. srpna, aby Evropská unie převzala administrativní kontrolu nad zhruba 210 mld. EUR zmrazených rezerv ruské centrální banky. Návrh, o němž jako první informovala německá média, předložili Annegret Krampová-Karrenbauerová, bývalá německá ministryně obrany, Nathalie Loiseauová, bývalá francouzská ministryně pro evropské záležitosti, a Daleep Singh, někdejší vysoký americký úředník pro sankce (FAZ, RBC Ukraine). Zatím jde o politickou iniciativu, nikoli o politiku EU. Právě v rozdílu mezi těmito dvěma věcmi leží podstata sporu.

Systém výnosů, který už Evropa používá

Když EU v roce 2022 zmrazila rezervy ruské centrální banky, samotná aktiva, tedy dluhopisy a hotovostní vklady, dál nesla výnos. Dluhopisy vyplácely kupóny, vklady úročily zůstatky. Unie tyto příjmy odebírá a posílá je Ukrajině, zatímco jistina zůstává zmrazená a formálně dál patří Rusku (Council, EUR-Lex).

Dne 3. srpna převedla EU z těchto výnosů 1,4 mld. EUR. Od spuštění systému tak celková částka dosáhla 8 mld. EUR (EEAS, Euronews). Většina peněz, konkrétně 95 %, pomáhá Ukrajině splácet půjčky zemí G7. Na nákup zbraní nejde přímo. Zbývajících 5 % směřuje přes Evropský mírový nástroj, unijní fond pro financování vojenské podpory mimo běžný rozpočet EU (Commission Representation in France).

Mechanismus půjček G7 funguje jednoduše: věřitelé poskytnou Ukrajině peníze nyní a budoucí výnosy ze zmrazených ruských aktiv jim je postupně pomáhají splácet (G7 Apulia communiqué). Finančně je to chytré řešení, pořád ale stojí na úrocích a dalších příjmech, nikoli na samotné jistině 210 mld. EUR. Ve srovnání s náklady války a budoucí obnovy Ukrajiny je dosavadních 8 mld. EUR omezená částka. Právě tento nepoměr živí tlak na razantnější krok.

Co by změnila správa aktiv a proč ji blokuje Belgie

Téměř všechny zmrazené ruské rezervy se nacházejí na jednom místě: v Euroclearu, bruselské instituci, která eviduje vlastnictví cenných papírů a vypořádává obchody mezi kupujícími a prodávajícími. Podle dostupných údajů je tam uloženo kolem 90 % ruských aktiv zmrazených v EU (EUobserver).

Tato koncentrace dává Belgii mimořádnou praktickou moc. Jakýkoli krok za hranici odebírání výnosů, tedy převod správy, zabavení nebo nové použití jistiny, vyžaduje belgickou součinnost, protože aktiva leží uvnitř belgické finanční infrastruktury. Pokud Belgie řekne ne, návrh se zastaví.

Plán počítá s tím, že by se rezervy přesunuly z Euroclearu do nového orgánu kontrolovaného EU. Formální vlastnictví by zůstalo ruské centrální bance, proto autoři mluví o správě, nikoli o konfiskaci (FAZ, Fakti). Skutečný dopad by ale spočíval v přerozdělení rizika. Dnes právní a provozní důsledky geopolitického rozhodnutí všech 27 vlád EU nesou hlavně Belgie a Euroclear.

Tlak na ně není teoretický. V červenci moskevský odvolací soud potvrdil rozhodnutí ve výši 18,17 bilionu rublů proti Euroclearu v případu, který podala ruská centrální banka (Washington Post, Brussels Times). Podle belgického práva nelze takový verdikt vymáhat, ukazuje však, kam Moskva míří: na jedinou instituci, která rezervy drží, nikoli na EU jako celek. Belgická zdrženlivost proto není projevem slabosti. Je to racionální reakce státu, na nějž dopadá koncentrované riziko za celý blok.

Právní hranice, kterou Evropa zatím nepřekročila

Rozdíl mezi výnosy a jistinou není právnická drobnost. Mezinárodní právo chrání aktiva centrálních bank silněji než téměř jakýkoli jiný druh státního majetku (UN Convention on State Immunity). Použití výnosů po zmrazení pracuje s příjmem, který před zmrazením neexistoval. Převzetí správy jistiny by se týkalo majetku, který Rusku patřil už před začátkem války.

Navržený model správy se tuto hranici snaží posunout. Vlastnictví by na papíře zůstalo Moskvě, kontrola by přešla na EU. Zda by to ostatní centrální banky světa v praxi považovaly za konfiskaci, zůstává otevřené. Důsledky by ale mohly být podstatné. Pokud správci devizových rezerv dospějí k závěru, že aktiva držená přes evropské systémy mohou politickým rozhodnutím změnit režim, část z nich může omezit rezervy v eurech. ECB už připustila obecnější riziko, že sankční kroky mohou ovlivnit mezinárodní roli evropské finanční infrastruktury, byť debatu o převzetí správy výslovně nezmínila.

Polsko a pobaltské státy by rámec „Rusko zaplatí“ přivítaly, protože by snížil tlak na jejich vlastní veřejné finance. Belgie a Euroclear nesou právní expozici, kterou žádný návrh zatím přesvědčivě nevyřešil. Ukrajina získává financování v obou variantách, rozsah ale závisí na tom, kterou právní hranici se Evropa rozhodne překročit. Prozatím platí: výnosy ano, jistina ne. Tři bývalí představitelé to chtějí změnit. Sedmadvacet současných vlád se k tomu zatím nepřidalo.