4,2 mld. EUR pro Maďarsko, žalobci stále chybějí

Evropská komise 23. září navrhla zrušit omezení pro přibližně 4,2 miliardy eur z unijních peněz určených Maďarsku. Jako jeden z důvodů uvedla vstup země do unijního Úřadu evropského veřejného žalobce (Evropská komise, EUobserver). Ten však v Maďarsku zatím nemá jediného žalobce. Jeho šéfka Laura Codruța Kövesiová řekla 29. září televizi RTL, že očekává otevření budapešťské kanceláře do příštího léta. Působit v ní má deset žalobců (HVG).

Členství na papíře, v praxi bez žalobců

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je unijní prokuratura, která vyšetřuje a stíhá podvody a korupci týkající se peněz EU. Rozhodnutí Evropské komise z července potvrdilo přijetí Maďarska a tamní ministerstvo spravedlnosti uvádí, že členství platí od 2. srpna (rozhodnutí Komise (EU) 2026/1701, ministerstvo spravedlnosti).

Samotné členství ale vyžaduje, aby v zemi začali působit žalobci. EPPO pracuje prostřednictvím žalobců v jednotlivých státech, kteří zahajují případy a předkládají obžaloby vnitrostátním soudům. Jejich jmenování v Budapešti má tři kroky: maďarský parlament schválí potřebná pravidla, vláda předloží seřazený seznam kandidátů a úřad z něj žalobce vybere (nařízení (EU) 2017/1939).

První krok Maďarsko zatím neudělalo. Vláda chce ještě v roce 2026 předložit parlamentu balík novel tří zákonů (Index). V roce 2027 by měl následovat další balík, který změní pravidla trestního řízení, ochrany osobních údajů a spolupráce (ministerstvo spravedlnosti). Z dostupných informací nevyplývá, že by parlament schválil kterýkoli z těchto balíků.

Termín do příštího léta, který Kövesiová uvedla, je tedy její očekávání, nikoli harmonogram stanovený zákonem. O počtu žalobců se také ještě nerozhodlo. Unijní pravidla požadují nejméně dva v každé zemi; konečný počet mají určit vláda a hlavní žalobce. Deset žalobců je proto zatím Kövesiové návrh (nařízení (EU) 2017/1939). Po zahájení činnosti by úřad mohl vyšetřovat i trestné činy spáchané od června 2021. To zahrnuje roky, kdy vláda Viktora Orbána držela Maďarsko mimo EPPO (444.hu).

Polský příklad ukazuje, jak dlouhá může být prodleva mezi vstupem a zahájením činnosti. Polsko se členem stalo 1. června 2024, jeho kancelář však začala v praxi fungovat až 28. ledna 2025 (Rzeczpospolita). Maďarsko má odlišný legislativní postup, takže polská zkušenost ukazuje možnou prodlevu, ale nepředpovídá, jak dlouho bude trvat v Maďarsku.

Co mají vlády uznat za splněné

Schválení návrhu Evropské komise by neznamenalo, že Budapešť v ten den dostane 4,2 miliardy eur (Evropská komise). Jde o prostředky z politiky soudržnosti, tedy části rozpočtu EU, která financuje silnice, vodovodní sítě a další projekty v chudších regionech. Zrušení omezení by Maďarsku umožnilo znovu přidělovat peníze na projekty. Platby by pak přicházely podle toho, jak by se na projektech čerpaly.

Návrh přichází poté, co Komise ukončila řízení na ochranu právního státu, jímž může zmrazit unijní peníze, pokud vláda nedokáže zaručit jejich řádné využití. Ostatní podmínky pro čerpání maďarských fondů tím ale nezanikly (To Brief). Členství v EPPO je jedním z několika důvodů pro uvolnění peněz, nikoli jediným.

O návrhu nyní rozhodují členské státy v Radě EU kvalifikovanou většinou. V tomto systému mají větší státy větší váhu a žádná země nemůže rozhodnutí sama vetovat (EUobserver).

Význam úřadu se projeví i po tomto hlasování. Až bude budapešťská kancelář personálně obsazena, její žalobci budou moci vést společná vyšetřování s kolegy z dalších členských zemí, pokud přes hranice působí firmy nebo proudí platby (nařízení (EU) 2017/1939). Každá vláda, která přispívá do rozpočtu EU, má proto zájem na tom, zda se podaří tato místa obsadit. Pravomoci úřadu mají své hranice: EPPO rozhoduje, které případy zahájí, projednávají je maďarské soudy a trestné činy týkající se výhradně maďarských veřejných peněz do jeho působnosti nespadají.

Dosavadní stav vede k jasnému závěru: vlády EU mají uznat členství Maďarska v EPPO za dokončenou reformu, přestože země na svém území zatím nemá jediného evropského žalobce. Podle vlastního odhadu Kövesiové má budapešťská kancelář začít fungovat do příštího léta (HVG). Rada EU zatím nehlasovala a vlády mohou před uvolněním peněz dál požadovat doklady o pokroku. Prvním důkazem by bylo, kdyby maďarský parlament schválil pravidla pro výběr žalobců, která vláda slíbila předložit ještě letos (Index).