Pevkura položil muniční kontrakt

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur rezignoval 2. září po dvou selháních, která spolu souvisejí víc, než se na první pohled zdá. Estonsko v posledních letech prudce zvýšilo výdaje na obranu. Kontrolní a účetní systémy, které mají hlídat, co stát za tyto peníze skutečně pořídil, za tímto tempem nezačaly stačit.

První problém je účetní. Estonský nejvyšší kontrolní úřad Riigikontroll uvedl, že nedokázal ověřit zůstatky obranných zásob v hodnotě 1,2 mld. EUR (Riigikontroll, ERR News). Neznamená to, že tyto peníze zmizely. Materiál může ve skladech být. Evidence ministerstva obrany ale byla tak slabá, že auditoři nemohli potvrdit, co Estonsko ve skutečnosti má.

Druhý problém je zakázka. Estonská akviziční agentura uzavřela s italsky registrovanou společností Datasel S.R.L. smlouvy za zhruba 70 mil. EUR na dělostřeleckou munici určenou pro Ukrajinu. První dodávka měla dorazit do listopadu 2024. Použitelná munice nepřišla a Estonsko spor přesunulo k soudu (ERR News, Liga.net).

Evidence, která nestíhala realitu

Audit zveřejněný 28. srpna popisuje ministerstvo, které si vytvořilo vlastní pravidla pro účtování zásob a zároveň nestíhalo zapisovat dodávky do evidence. Estonské obranné síly stále neměly moderní systém pro správu skladových zásob. Podobná varování přitom auditoři vydali už o rok dříve (ERR, Riigikontroll). Jádro problému je prosté: Estonsko rychle navyšovalo obranné výdaje, ale administrativní aparát, který je má kontrolovat, se nezměnil stejným tempem (ERR).

Zakázka na munici se vysvětluje hůř. Datasel, spojovaný s indickou společností Neco Defence Munitions, podepsal s Estonskem od srpna 2024 čtyři smlouvy (Euractiv). Zálohové platby pokračovaly i poté, co první dodávka nedorazila. Riigikontroll prověřoval předplatby v hodnotě 72,1 mil. EUR a u 71,6 mil. EUR z této částky označil problémy. Největší problematický dodavatel obdržel 59,8 mil. EUR (Riigikontroll). Podle auditorů by případné ztráty mohly dopadnout na státní rozpočet a vytlačit jiné plánované výdaje (Äripäev).

Na jednání výboru estonského parlamentu Riigikogu 2. září ukazovala každá instituce jinam. Ministerstvo obrany odkazovalo na akviziční agenturu. Agentura na svého bývalého ředitele. Auditoři uvedli, že opakovaně žádali text sporné smlouvy, ale nedostali ho. Veřejnou debatu o podmínkách blokovaly doložky o důvěrnosti (ERR News, Riigikogu). Bez smlouvy veřejnost vidí zálohu, nedodanou munici a soudní spor, ale ne to, jak reálné je peníze získat zpět.

Stopa Dataselu vyvolává základní otázku prověřování dodavatelů. Jedinou dohledatelnou rumunskou přítomností firmy je pobočka registrovaná u Bukurešti v červnu 2025, bez zaměstnanců, tedy až poté, co estonské smlouvy už byly podepsány (MetricBiz). Ve veřejně dostupných materiálech se neobjevuje předchozí historie výroby dělostřelecké munice ani finanční kapacita odpovídající zálohám v desítkách milionů eur (Euractiv). Pokud to běžná prověrka nezachytila, nejde jen o jednu špatnou smlouvu. Selhal způsob, jakým stát dodavatele prověřuje.

Peníze se pohybují rychleji než kontrola

Pevkurův pád přichází v citlivé chvíli. Estonsko v srpnu dostalo první platbu 351,6 mil. EUR z nástroje SAFE, nového unijního úvěrového programu na obranu, který mu může poskytnout až 2,34 mld. EUR financování krytého EU (European Commission). Žádný veřejný dokument k SAFE nespojuje Datasel s touto úvěrovou linkou a smlouvy z roku 2024 předcházejí estonské dohodě o SAFE. Estonsko se ale prezentovalo jako jeden z prvních testů evropského obranného financování. Tato důvěryhodnost slábne, když vlastní auditoři státu nedokážou ověřit obranné zásoby ani vysvětlit, jak se zálohy za 70 mil. EUR dostaly k dodavateli bez viditelné výrobní historie.

Česká muniční iniciativa ukazuje jiný model. Praha uvolňuje platby měsíčně proti potvrzeným dodávkám a zřídila kontrolní komisi, která sleduje plnění programu (Ministerstvo obrany ČR, iROZHLAS). I tento přístup má vlastní mezery v transparentnosti (Seznam Zprávy). Platby navázané na dodávky by ale estonskou expozici zastavily po první nedodané zásilce, ne až po čtvrté smlouvě.

Evropa vytváří nástroje obranného financování rychleji, než členské státy dokazují, že umějí hlídat smlouvy, které se z těchto peněz budou platit. Pevkurova rezignace ukazuje politickou cenu. Strukturální odpověď musí hledat každá země EU, která dnes převádí urgentní obranné peníze do zakázek: kdo prověřuje dodavatele dřív, než odejde záloha z účtu? V Estonsku by tuto odpověď měly nejdřív dodat parlament, soudy a auditoři. V Bruselu, kde se připravují další platby ze SAFE, by to měli sledovat velmi pozorně.