729 ruských raket a dronů prověřuje hranici NATO

V noci z 1. na 2. června vyslalo Rusko na Ukrajinu 73 raket a 656 dronů, tedy jeden z největších jednotlivých úderů za celou válku (UNN, Chronicle.lu/Reuters). V Kyjevě, Dnipru a Charkově zemřelo nejméně 11 lidí a více než 100 dalších utrpělo zranění. Polsko poslalo do vzduchu stíhačky, aktivovalo pozemní protivzdušnou obranu a uzavřelo pohraniční vzdušný prostor. O čtyři dny dříve zasáhl ruský dron bytový dům v rumunském Galați a zranil dva civilisty, což byly první podobné oběti na území NATO. Aliance všechno viděla. Zasáhnout mohla jen proti málokterému cíli.

Všechno vidět, téměř nic nesestřelit

Polské operační velení potvrdilo, že poplach skončil ve 03:35 bez narušení polského vzdušného prostoru. Za podporu přitom výslovně poděkovalo vzdušnému velení NATO, Francii a Nizozemsku (Fakt.pl). Za posledních dvanáct měsíců šlo už o šestou polskou obrannou aktivaci. Reakce jsou rychlejší a zapojuje se do nich více spojenců. To, co v roce 2024 vypadalo jako krize, se postupně mění v rutinu.

Incident v Galați z 29. května ukázal, proč rychlejší detekce sama o sobě nestačí. Rumunsko dron sledovalo po celou dobu jeho čtyřminutového letu nad svým územím. Ve vzduchu byly stíhačky F-16 s oprávněním použít zbraně. Přesto k zachycení nedošlo. Palba nad obydlenou oblastí by nesla riziko vedlejších škod. Mírová právní pravidla zároveň bránila střelbě do ukrajinského vzdušného prostoru. Pozemní systémy proti dronům neměly povolení k nasazení v městském prostředí (Mediafax). Ministr obrany Radu Miruță řekl, že tyto systémy byly „navrženy před rokem 2023, tedy před rozsáhlou dronovou válkou“.

Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu veřejně uvedla, že útok v Galați „spadá do kategorie, která odůvodňuje“ použití článku 4. Ten členskému státu NATO umožňuje požádat o alianční konzultace, pokud se cítí ohrožen. Rumunsko jej ale nakonec neaktivovalo. Podle Euronews.ro zdroje z okolí prezidenta tvrdí, že Washington Bukurešti doporučil, aby článek 4 nevyvolávala, a místo toho nabídl přesun konkrétních schopností. Rumunsko poté vyhostilo ruského velvyslance a nařídilo uzavření konzulátu v Constanțe do 30 dnů.

Politický zlom uvnitř aliance

Nejnovější ruská vlna dopadla na alianci, která už je rozdělená v otázce, jak reagovat na ruské údery v blízkosti svých hranic. Prezidenti Estonska, Lotyšska a Litvy 21. května ve společném prohlášení vyzvali NATO, aby na východním křídle přešlo od Air Policing, tedy sledování a identifikace letadel, k Air Defence, tedy k režimu s oprávněním cíle ničit (Aerotime). Estonská ministryně zahraničí Kaja Tsahkna varovala, že „každá mezera, každé změkčení reakce se stává pozvánkou k dalšímu úderu“.

Německý kancléř Friedrich Merz dal najevo solidaritu s Rumunskem, zároveň ale navrhl zvláštní asociační status EU pro Ukrajinu. Politicky to může být vstřícné gesto, na schopnost zachytávat cíle podél východního křídla to však nemá přímý dopad. Slovenský premiér Robert Fico zamířil opačným směrem a vyzval k „okamžitému dialogu EU s Ruskem“ (Noviny.sk, Novinky.cz). Jeho vlastní ministr zahraničí Juraj Blanár útoky odsoudil ostřeji. Slovenský prezident vyzval k posílení křídla NATO, Ficovu výzvu k dialogu ale nepodpořil.

Ruský rámec a čas NATO

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že válka vstoupila do „zcela odlišného paradigmatu“. Odkázal přitom na ukrajinský dronový útok z 22. května na odborné učiliště v okupovaném Starobilsku, při němž mělo podle ruských tvrzení zemřít 21 lidí (Devdiscourse/Reuters, RIA Novosti). Rada bezpečnosti OSN uvádí, že tuto bilanci nemůže ověřit, protože Rusko na okupované území neumožňuje přístup. Peskov zároveň dodal, že válka by „mohla skončit do konce dne“, pokud by se Ukrajina stáhla z regionů, na které si Rusko činí nárok.

„Nové paradigma“ zapadá do doloženého kremelského vzorce: k vybranému incidentu se připojí eskalační jazyk, který má dodatečně ospravedlnit předem připravené operace. Stejná posloupnost následovala po útoku na Kerčský most v roce 2022 i po ukrajinském použití střel ATACMS v roce 2024.

Rumunsko 29. května podepsalo kontrakty za 5,6 mld. EUR v programu SAFE, tedy v rámci unijně financovaných obranných nákupů, mimo jiné na systémy proti dronům (Digi24). Dodávky mají začít v roce 2027. O baltském požadavku na formální přechod k režimu Air Defence se bude rozhodovat na summitu NATO v Ankaře 7. a 8. července. Do té doby zůstává východní křídlo mezi sledováním a zásahem. Každý dronový incident, na který nepřijde společná odpověď, posouvá laťku pro ten další.