AKTOR vstupuje do řeckého LNG terminálu

Skupina AKTOR se 9. července předběžně dohodla s Motor Oil na koupi 50% podílu ve společnosti Dioriga Gas, která připravuje plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn v Korintském zálivu (Protothema). Zatím nejde o hotovou transakci. Dohoda stanovuje základní podmínky, ale čekají ji definitivní smlouvy, souhlas správních orgánů firem i regulátorů. Přesto ukazuje, že dvě velké řecké průmyslové skupiny jsou ochotné vsadit peníze na předpoklad, že jihovýchodní Evropa potřebuje další cestu pro dovoz plynu. Otevřená zůstává otázka, zda stejnou potřebu vidí i trh.

Koridor má peníze za sebou. Terminál zatím ne.

Dioriga má být FSRU, tedy plovoucí jednotka pro skladování a opětovné zplyňování LNG. V praxi jde o zařízení velikosti lodi, do něhož tankery vykládají zkapalněný plyn; ten se následně ohřeje zpět do plynného stavu a pošle do potrubní sítě. Podle Motor Oil má projekt potřebná povolení a studie (Enikos). Nezávisle potvrzený termín zahájení stavby ani závazné rezervace od zákazníků se však veřejně neobjevily.

Obchodní logika projektu stojí na takzvaném Vertikálním koridoru, tedy jižně-severní plynové trase, kterou Evropská unie v rámci iniciativy CESEC pro propojení energetiky ve střední a jihovýchodní Evropě považuje za prioritu diverzifikace (European Commission). Plyn by do Řecka přijel po moři, tam by se znovu převedl do plynného stavu a přes propojovací plynovody mířil na sever do Bulharska, Rumunska, Moldavska a na Ukrajinu.

Za touto trasou už nějaké peníze skutečně stojí. V prvních dlouhodobých aukcích kapacity na řecko-bulharském hraničním bodě Sidirokastro si kupci rezervovali více než 45 % dostupné kapacity pro plynárenský rok 2026/27 a další čtyři roky (Protothema English). Rezervace kapacity jsou důležité proto, že firmy platí za místo v potrubí jen tehdy, když očekávají, že jím budou plyn skutečně přepravovat. Metlen si zajistil zhruba 20 GWh denně; DEPA Commercial a Atlantic SEE LNG Trade dohromady přibližně 13 GWh denně.

Atlantic SEE, společný podnik, v němž AKTOR drží 60 %, si zvlášť rezervoval 4,7 TWh ročně v kapacitě koridoru pro přepravu amerického LNG do regionu před rokem 2030 (To Vima). Zároveň se stále snaží převést memoranda s Bulharskem, Rumunskem a Ukrajinou do závazných dvacetiletých kontraktů (Parapolitika).

Tyto rezervace dokazují poptávku po trase, nikoli po samotném terminálu Dioriga. Stávající řecké vstupní body už dnes narážejí na převis zájmu. Koridor se stal obchodně zajímavým až poté, co provozovatelé snížili přepravní poplatek za celou trasu z Řecka na Ukrajinu zhruba z 9,39 EUR/MWh pod 6 EUR/MWh (Euro2Day, Știripesurse). Tyto náklady nesou obchodníci s plynem a promítají je do konečné ceny pro odběratele. Skutečnost, že závazky přišly až po téměř čtyřicetiprocentním snížení tarifu, říká o ekonomice projektu poměrně dost.

O stejné zákazníky už soutěží Chorvatsko a Rumunsko

Dioriga vstupuje na trh, kde už existují funkční alternativy. Chorvatský terminál LNG na ostrově Krk je v provozu od roku 2021 a jeho kapacita se zvýšila na 6,1 mld. m³ ročně (Poslovni). Rumunské ložisko Neptun Deep v Černém moři, které rovným dílem vlastní OMV Petrom a Romgaz, čeká první plyn od roku 2027; podle uváděných údajů má ve stabilní fázi těžit kolem 8 mld. m³ ročně (HotNews). Oba zdroje míří i na část vnitrozemských odběratelů, k nimž chce dosáhnout Řecko.

Kdo získá a kdo zaplatí

Pokud Dioriga obchodně vyjde, vydělají Motor Oil a AKTOR, řecká přepravní infrastruktura získá poplatky a odběratelé v Bulharsku, Rumunsku a na západním Balkáně dostanou další vyjednávací kartu vůči dosavadním dodavatelům.

Pokud projekt komerčně nevyjde, první ztráty ponesou akcionáři. Riziko tím ale nekončí. Bulharsko už ví, jak se náklady nevyužívané plynové infrastruktury mohou přenést na veřejnost. Ujednání Botas-Bulgargaz podle dostupných informací obsahovalo pevné platby za kapacitu kolem 500 000 EUR denně bez ohledu na skutečné využití, než obě strany kontrakt na 15 měsíců zmrazily (3e-news, BTA). Když terminály nebo plynovody stojí na klauzulích take-or-pay, tedy na povinnosti platit bez ohledu na skutečný odběr, ztráty často končí v regulovaných tarifech. Účet pak nepřímo platí spotřebitelé.

Nejslabší tah je zatím vidět u nejvzdálenějších trhů po proudu, tedy v Maďarsku a na Slovensku. Veřejně není doloženo, že by se jejich provozovatelé sítí nebo obchodníci s plynem k řecké trase zavázali. Jejich obvyklé dodávky běží přes TurkStream a řecké LNG pro ně dává smysl jen tehdy, pokud konečná cena porazí tuto alternativu (Denník E).

Dohoda AKTORu s Motor Oil je sázkou na to, že energetický problém jihovýchodní Evropy se posouvá od samotného shánění plynu k budování tras, které firmy dokážou používat za konkurenceschopnou cenu. Koridor už má reálné rezervace i pohyb v tarifech. Zatím mu ale chybí důkaz, že region vedle všeho, co už stojí nebo se připravuje, potřebuje právě tento terminál a právě na tomto místě.