Medúzy odstavily Gravelines

Do filtrů mořské vody se dostaly tuny medúz. Čerpadla ztratila průtok, chlazení přestalo fungovat v potřebném režimu a šest reaktorů jaderné elektrárny Gravelines postupně vypadlo ze sítě (EDF, France 24). K 27. srpnu běžely dva bloky se sníženým výkonem, dva byly odstavené kvůli medúzám, jeden stál kvůli technické závadě a jeden už dříve zamířil do plánované údržby. V elektrárně u Dunkerku tak neběžel v normálním režimu ani jeden blok.

Gravelines má šest reaktorů o výkonu 900 MW, dohromady zhruba 5,4 GW instalované kapacity. Za klidného dne je to množství elektřiny srovnatelné se spotřebou středně velké evropské země (EDF, El Debate). Za posledních dvanáct měsíců šlo už o třetí podobnou epizodu. Radioaktivní část elektrárny zasažena nebyla a EDF uvedla, že událost neměla dopad na bezpečnost ani na životní prostředí (Le Figaro). Ze sítě, která je propojená s Belgií, Británií i dalšími trhy, ale zmizelo několik gigawattů levné a stabilní výroby.

Problém s filtrem, který má tržní cenu

Gravelines bere mořskou vodu pro chlazení turbínové části elektrárny, tedy části, kde se pára mění na elektřinu. Medúzy se nahromadily na předfiltrech a rotačních bubnových filtrech čerpací stanice a omezily průtok vody potřebný k odvádění tepla (France 3 Hauts-de-France). Když průtok klesne, provozovatelé sníží výkon, případně blok úplně odstaví. Aktivní zóna reaktoru zůstává bezpečná. Elektřina ze sítě ale zmizí.

Po srpnu 2025, kdy medúzy zastavily Gravelines téměř na 48 hodin, nainstalovala EDF kamery na přívodní kanály a začala spolupracovat s rybářskými loděmi, aby hejna zachytila už na moři (EDF, France 3 Hauts-de-France). Tentokrát tato obrana nestačila.

Otázka pak zní, kdo účet zaplatí. Na propojeném evropském trhu s elektřinou prodávají výrobci a nakupující v denních aukcích hodinové dodávky na další den. Když levná jaderná výroba vypadne, nahradí ji dražší plyn nebo dovoz a výsledná tržní cena stoupne i v zemích propojených podmořskými a pozemními kabely. Dopad se šíří tak daleko, jak dovolí volná kapacita přeshraničních vedení; slábne tam, kde se propojení zaplní.

Tato konkrétní epizoda po sobě nezanechala jednoznačný skok spotových cen. Francouzská průměrná cena v denním trhu byla 27. srpna 157 EUR/MWh, belgická 162 EUR/MWh, tedy jen nepatrně nad úrovní předchozího dne (Selectra). Podle Bloombergu ale výpadek pomohl vytlačit francouzské měsíční kontrakty, tedy elektřinu nakupovanou nyní na dodávku v příštím měsíci, na nejvyšší úroveň od ledna 2025 (Bloomberg). Obchodníci tak neoceňují jen jednu poruchu, ale opakující se vzorec.

Širší srpnový obraz je horší

Dne 12. srpna bylo z ekologických důvodů mimo provoz 20,4 % jaderné flotily EDF. Důvodem byla vedra, nízké průtoky řek a medúzy. Zasaženo bylo třináct z 57 francouzských reaktorů (France 24). Tento širší tlak už se do cen propsal zřetelně: denní ceny elektřiny vzrostly ve Francii o 21,8 % a v Německu o 22,8 %, protože omezený jaderný výkon se potkal se slabou německou větrnou výrobou (Euronext/Reuters). Evropská komise uvedla, že elektrizační soustava zůstala stabilní (European Commission). Stabilní ale neznamená levná.

Ztráty se rozdělují postupně. Nejprve přichází o tržby EDF, protože nevyrábí. Dodavatelé, kteří zákazníkům slíbili pevné ceny, musí náhradní elektřinu nakoupit za aktuální tržní cenu. Průmyslovým odběratelům s proměnlivými kontrakty rostou účty okamžitě. Pokud regulované tarify nebo dotace zastropují konečné ceny, část nákladů přebírají vlády. Na druhé straně vydělávají plynové elektrárny a další pružní výrobci, protože prodávají za vyšší závěrnou cenu, kterou vytvořil výpadek jádra.

Stejný typ problému se letos v létě objevil i na Dunaji, kde sucho donutilo maďarskou elektrárnu Paks snížit výkon. Maďarská vláda uvedla, že pokud by Paks přišel o chladicí vodu, náklady na náhradní elektřinu z dražších zdrojů by dosáhly nejméně 50 miliard forintů měsíčně (Hungarian Government, MVM Paks). Spouštěč je jiný, výsledek stejný: nepřetržitá stabilní výroba mizí a účet dopadá na spotřebitele a veřejné rozpočty v propojené soustavě.

Gravelines ukazuje, že evropské jaderné riziko už nestojí jen na otázce, zda jsou reaktory bezpečné. Stále víc záleží i na tom, zda jejich chladicí systémy dokážou během teplejších a biologicky méně předvídatelných lét udržet levnou výrobu v chodu. EDF, provozovatelé sítí ani ministerstva energetiky zatím nezveřejnili prahové hodnoty a nouzová pravidla, podle nichž by se trhy a sousední země mohly připravovat na další podobnou epizodu. Tentokrát nepřišel jasný cenový výkyv. V cenách budoucích kontraktů už se ale opakování podobných výpadků objevuje.