Lotyšsko hlídá zásobníky plynu

U vodní elektrárny proti proudu od Rigy a u podzemních kaveren v Inčukalnsu, kde Lotyšsko skladuje zemní plyn, dnes hlídkují ozbrojené jednotky. Vláda zpřísnila ochranu obou míst poté, co zpravodajské informace upozornily na možnou ruskou hrozbu. Premiér Andris Kulbergs agentuře Reuters řekl, že požádal NATO o více prostředků protivzdušné obrany a o spojenecké vojáky v blízkosti energetické infrastruktury (UNN, Devdiscourse).

K žádnému útoku nedošlo. Lotyšská reakce ale ukazuje problém, který většina evropských vlád nechává v šedé zóně: když zpravodajci varují, že civilní energetické zařízení může být cílem, kdo velí jeho obraně, kdo ji platí a jak rychle se vojenská pomoc dostane k soukromému provozovateli?

Hrozba, kterou Pobaltí bere doslova

NATO odstrašuje. Evropská unie píše pravidla. Každodenní ochrana elektráren, plynových zásobníků a kabelů však zůstává na národních vládách a firmách, které tato zařízení provozují. Lotyšsko k této odpovědnosti nyní přistoupilo provozně: poslalo na místa hlídky a požádalo spojence o posily.

Podobná varování slyšela i Litva. Prezident Gitanas Nausėda mluvil o zpravodajských informacích, podle nichž by se Rusko mohlo pokusit o sabotáže proti infrastruktuře v Pobaltí a Polsku. Veřejně dostupné důkazy ale neukazují na konkrétní cíl ani datum (Demócrata, Anews). Litevská reakce spojila administrativu s fyzickou ochranou: vládní komise posuzovala odolnost elektrické soustavy a Veřejná bezpečnostní služba převzala ochranu několika energetických objektů (Obzor). Ministr obrany zároveň dodal podstatnou výhradu: u hranic není vidět žádné soustřeďování ruských jednotek. Obava se týká sabotáží a popiratelných narušení provozu, nikoli invaze.

Lotyšská rozvědka samostatně varovala, že Rusko připravuje provokace, které mají ukázat, že podpora Ukrajiny má domácí cenu (Fox News). Moskva obvinila všechny tři pobaltské státy, že Ukrajině pomáhají útočit na ruské ropné terminály; Estonsko, Lotyšsko i Litva tato tvrzení odmítly jako dezinformaci (Euronews).

Dánsko v krátké lhůtě vyslalo až 170 vojáků do brigády NATO v Lotyšsku (Berlingske). Dánští vojáci posilují alianční odstrašení. U lotyšských plynových kaveren ale nestojí.

Zákony na papíře, mezery v terénu

Evropská unie pro tuto oblast pravidla má. Směrnice o odolnosti kritických subjektů, známá jako CER, je unijní rámec pro fyzickou ochranu důležité infrastruktury. Členským státům ukládá, aby určily kritické energetické podniky a vyžadovaly od nich hodnocení rizik a hlášení incidentů (EUR-Lex). Dánsko mělo 17. července určit, které firmy budou podle CER považovány za „společensky kritické“. Tyto podniky pak mají deset měsíců na zpracování analýz rizik a plánů připravenosti (BT, KPMG). Deset měsíců plánování ovšem předpokládá, že hrozba počká.

Německo ukazuje, proč zákon sám o sobě neznamená ochranu. Německá verze NIS2, tedy unijní kyberbezpečnostní směrnice, stanovuje registrační lhůty a pokuty. Menší provozovatelé vodárenské a energetické infrastruktury však často nemají kapacitu požadavky splnit a tok informací mezi úřady a firmami, které systémy provozují, zůstává pomalý (BR).

Nejostřeji se hranice odpovědnosti ukazuje ve Finsku. Tam, kde jsou pravomoci jasně dané, například při uzavírání hranic, stát jedná rychle (Finlex). Tam, kde je infrastruktura v soukromých rukou, pod vodou nebo rozptýlená v terénu, stát koordinuje a opravy zůstávají na provozovatelích. Po podezření, že plynovod Balticconnector v roce 2023 poškodil vlečený kotvou, trvaly opravy měsíce. Severská analýza incidentu dospěla k závěru, že v regionu stále chybějí společné standardy fyzické ochrany i rámce pro nouzové opravy (shattered.io).

Zástupkyně generálního tajemníka NATO v červenci Evropskému parlamentu řekla, že reakce na sabotáže, kyberútoky nebo popiratelná narušení zůstávají politickým rozhodnutím vlád. Nejde o automatické spuštění kolektivní obrany podle článku 5, tedy závazku NATO, že útok na jednoho spojence může být považován za útok na všechny (NATO). Evropská unie ve stejném měsíci přijala dosud největší balík kybernetických sankcí proti Rusku (Estonian MFA). Sankce trestají. Přehradu ale neohlídají.

Lotyšsko poslalo na místa hlídky, požádalo NATO o protivzdušnou obranu a hrozbu pojmenovalo nahlas. Velká část evropské kritické energetické infrastruktury zatím stojí za harmonogramy plnění předpisů. Praktická otázka zůstává stejná: kdo velí obraně objektu ve chvíli, kdy přijde varování, kdo platí fyzickou ochranu soukromě vlastněných zařízení a jak rychle se vojenská podpora dostane k civilnímu provozovateli pod hrozbou. Národní vlády a soukromí provozovatelé by na to měli odpovědět dřív, než jim odpověď vynutí incident.