Žhářství a 5,000 protestujících zastavily Brenner

The multi-billion euro rail link remains a stranded asset in a road-priced world.
Kompozice obrazu · tobriefNa italské straně shořely trafostanice. Nad nimi na rakouské dálnici stálo pět tisíc lidí. Dne 30. května se najednou zastavily obě tepny Brennerského průsmyku, nejvytíženějšího alpského přechodu v Evropě.
Ještě před svítáním někdo zapálil dvě elektrické rozvodny na železniční trati mezi Peri a Dolcè severně od Verony. Policie u ohořelého zařízení našla zapalovač a stopy po urychlovači hoření. Dopoledne pak zhruba 5 000 obyvatel Tyrolska na osm hodin zablokovalo dálnici při soudem povoleném protestu. Požadovali, aby se počet kamionů snížil na polovinu.
Uzávěra ukázala hlubší nesoulad: evropské nastavení poplatků dělá z Brenneru uměle levnou trasu přes Alpy. V roce 2025 průsmykem projelo asi 2,42 milionu těžkých nákladních aut a 83 % z nich nemělo v místě žádný obchodní důvod zastavit. Koridor nese zhruba 10 % celkového italského obchodu, pro většinu řidičů je však hlavně levnou zkratkou.
100 € proti 435 €
Kamion, který překračuje Alpy přes Švýcarsko, zaplatí na mýtném až 435 €. Na Brenneru vyjde stejná cesta přibližně na 100 €. Rozdíl je tak velký, že 21 % těžkých nákladních aut si kvůli levnějšímu přechodu zajede nejméně 60 kilometrů.
Švýcarsko kamiony zpoplatňuje systémem LSVA, tedy sazbou podle ujeté vzdálenosti, hmotnosti a emisí. Počet nákladních aut přes Alpy má omezený i v ústavě a dlouhodobě investovalo do železničních tunelů. Za 25 let klesl počet kamionových přejezdů přes švýcarské Alpy o třetinu, zatímco provoz na Brenneru vzrostl o polovinu. Švýcarsko dnes po železnici přepravuje 72,5 % alpského nákladu. Na Brenneru se podíl železnice od roku 2010 snížil z 36 % na 25 %.
Brusel platí řešení a zároveň se s ním soudí
Brennerský úpatní tunel BBT, 64 kilometrů dlouhý železniční tunel pod Alpami, je vyražený z 94 %. Evropská unie na něj přispěla 2,3 miliardy eur (Euronews, Evropská komise) z celkových nákladů kolem 10,5 miliardy eur. Otevření se plánuje na rok 2032.
Táž Evropská komise ale před Soudním dvorem EU tvrdí, že Rakousko by nemělo kamionovou dopravu v tomto koridoru omezovat. Žalobu (C-524/24) podala Itálie proti tyrolským nočním a víkendovým zákazům i proti sektorovým omezením nákladní dopravy, tedy zákazům pro silně znečišťující nebo objemné náklady, jako je dřevo, šrot či ocel. Komise se přidala na stranu Itálie a rakouská opatření označila za nepřiměřená. Rozsudek se čeká na konci roku.
Brusel tak financuje motivaci v podobě železnice, ale brání tlaku na silnici, který by náklad skutečně přesunul do vlaků. Švýcarsko použilo obojí. Gotthardský úpatní tunel je v provozu od roku 2016 a země stále nedosáhla vlastního ústavního cíle 650 000 kamionů ročně. Samotná infrastruktura náklad nepřesouvá. Cena ano.
Kdo platí
Obyvatelé údolí Wipptal žijí s téměř 7 000 kamiony denně a s kvalitou ovzduší, která se jen těsně vejde do dnešních limitů EU. Přísnější normy, které Unie postupně zavádí, už podle dostupných údajů splnit nemusí. Italský průmysl vidí stejný problém z druhé strany: podle Uniontrasporti stojí už současná tyrolská omezení firmy 370 milionů eur ročně kvůli zdržením a objížďkám (First Online, trans.info).
Žhářský útok obraz dál komplikuje. Italští vyšetřovatelé pracují s ekoanarchistickou stopou a připomínají podobné útoky na železniční infrastrukturu ve Florencii a na ropovod ve Furlansku. K odpovědnosti se nikdo nepřihlásil. Ať rozvodny zapálil kdokoli, zaútočil právě na infrastrukturu, které protestující požadovali víc.
Ani po otevření tunelu není jisté, že systém začne fungovat podle plánu. Bavorsko zbrzdilo výstavbu severního železničního napojení a dopravci nečekají dokončení dříve než v roce 2050. Rakousko odložilo vlastní jižní napojení za rok 2040. Bez železničních přístupů na obou stranách se z tunelu za 10,5 miliardy eur může stát drahá slepá větev.
Podzimní rozsudek vynutí volbu. Pokud Soudní dvůr rozhodne proti Rakousku, zůstane Wipptalu zátěž 7 000 kamionů denně a pravděpodobně dál poroste. Pokud rozhodne ve prospěch Rakouska, budou italští exportéři dál platit účet 370 milionů eur ročně. Rozdíl 335 € v mýtném vždycky někdo zaplatí.
How was this article?
Help us get better
Help us get better
Details about this article
- Model:
- claude-opus-4-6
- Generated:
- 5/31/2026, 3:22:51 AM
- Pipeline run:
- eu_pipeline_20260531_015006
- Watermark:
- SynthID (Google's invisible watermark)
- Human review:
- None before publication