Pobaltí chrání plyn před sabotáží

Zásobník plynu u Rigy, vodní elektrárna na lotyšské Daugavě, terminál LNG v litevském přístavu Klaipėda. Na mapě nevypadají jako vojenské cíle. Baltské vlády je přesto začaly chránit důsledněji, protože stejné přístavy, plynová zařízení a železniční koridory, které by Rusko mohlo narušit, by NATO potřebovalo k posílení svého východního křídla.

Litevský prezident Gitanas Nausėda uvedl, že zpravodajské informace naznačují možné ruské „provokace nebo útoky“ proti kritické infrastruktuře v Pobaltí nebo v Polsku (Euronews). Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs řekl, že informace z několika zemí NATO ukazují na ruské pokusy o sabotáž a hybridní operace (The Straits Times). Veřejnost si tato tvrzení ověřit nemůže. Sami baltičtí bezpečnostní činitelé zároveň uvedli, že Rusko nemá konkrétní plán, známé datum ani viditelnou vojenskou přípravu (LRT).

Varování se přesunula do infrastruktury

Reakce nezůstala jen u slov. Lotyšsko posílilo ochranu vodní elektrárny na Daugavě a podzemního zásobníku plynu Inčukalns (Polsat News). Oba prezidenti společně navštívili terminál LNG v Klaipėdě a sledovali živé cvičení námořního zadržení plavidla (LRT). Dánsko vyslalo do Lotyšska pěší rotu v rámci mnohonárodní brigády NATO vedené Kanadou, v níž se už průběžně střídají jednotky ze 13 spojeneckých zemí (Nordic Defence Sector, Latvian Ministry of Defence).

Jedna pěší rota lotyšskou obranu sama o sobě nemění. Její význam je politický: dánská vlajka uvnitř brigády dává najevo, že sabotáž proti baltské infrastruktuře by se dotkla článku 5, tedy závazku kolektivní obrany v NATO. Ve veřejně dostupných dokumentech se ale neobjevila písemná lotyšská žádost, rozhodnutí dánského parlamentu ani odtajněná zpravodajská informace, která by nasazení spojovala s konkrétní hrozbou. Vlády postupovaly v rámci už existujících aliančních mechanismů, takže parlamenty nemusely rozhodnutí schvalovat, financovat ani přezkoumávat.

Stejné přístavy potřebuje NATO pro přesun vojáků

Hrozba přesahuje Lotyšsko právě proto, že možné cíle jsou zároveň trasami aliančního posílení. Plynové terminály, trajektová spojení, energetické kabely a železniční koridory, které by Rusko mohlo zasáhnout, jsou stejné uzly, po nichž by spojenci přesouvali vojáky a techniku do Pobaltí. Jejich narušení by tedy nepoškodilo jen civilní život. Mohlo by zpomalit nebo zablokovat vojenskou reakci, kterou článek 5 slibuje.

Toto překrytí už ovlivňuje reakce sousedních zemí. Estonsko ve stejný den, kdy Lotyšsko upozornilo na vzdušná rizika na východě země, vydalo varování před drony nad svými jižními kraji (Yle). Polsko četlo stejné zpravodajské informace jako hrozbu pro vlastní terminály LNG, železniční spojení a úzký Suvalský koridor, který ho spojuje s Litvou (Rzeczpospolita). Švédsko připravuje Gotland jako uzel dohledu a logistiky pro střední Balt, protože bez kontroly nad ostrovem by se jakýkoli alianční přesun k východnímu pobřeží komplikoval (Dagens.se).

Tomu se přizpůsobil i velitelský řetězec NATO. Od 1. července převzal 1. německo-nizozemský sbor taktické velení pozemních sil NATO v Lotyšsku a Estonsku a nahradil předchozí uspořádání (mil.lv). Předání velení je důležité proto, že určuje, kdo by v případě naplnění varování koordinoval posily a zda Suvalský koridor spadá pod jedno velitelství, nebo se dělí mezi dvě.

Co zůstává utajené

Zpravodajství založené na informacích agentury AP uvedlo, že zpravodajské poznatky neurčily konkrétní místo ani čas možných útoků (AP via Newsmax). Le Figaro popsalo varování jako informace o možných „selektivních kinetických operacích“ proti infrastruktuře (Le Figaro). NATO na hrozbu, která je věrohodná, ale veřejně nedoložená, reaguje rotací spojeneckých jednotek, nikoli budováním nových stálých základen. Systém tak funguje bez parlamentního hlasování a bez zveřejnění důkazů, o něž se opírá.

Baltské i dánský parlament by proto měly svým občanům jasně říct, která část reakce byla běžnou a už plánovanou rotací, která část představovala mimořádné posílení vyvolané novými zpravodajskými informacemi a jaký práh důkazů podle vlád stačí k vyslání vojáků, když tyto důkazy nepřezkoumal žádný volený orgán mimo exekutivu.