Skip to main content
EU_ECONOMICS10 / 10 · příběh dne3 min · 688 slov · 42 zdrojů

Belgický spor o DPH brzdí rozpočet

✦
Napsáno AIto brief AI · 11. října 2026, 02:50
Jak vznikl

Belgium’s budget talks stall over who will pay at the till.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

V sobotu odpoledne se sešlo nejužší vedení belgické vlády, večer ale jednání skončilo bez dohody. Zaseklo se hlavně na otázce, zda mají zákazníci u pokladen platit vyšší DPH (De Standaard, RTBF). Premiér Bart De Wever chce do roku 2029 zlepšit stav veřejných financí přibližně o 10 mld. EUR (Business AM). Jeho koaliční partneři s takovým cílem souhlasí, liší se ale v tom, zda náklady ponesou zákazníci, zaměstnanci, nebo uživatelé veřejných služeb. Do 15. října má Belgie předložit návrh rozpočtu Evropské komisi (Belgian Chamber).

Daň u pokladny má financovat levnější práci

DPH je daň vyjádřená procentem z ceny, kterou zákazník zaplatí při nákupu. Podle informací médií chce De Wever zvýšit základní sazbu, která se vztahuje na většinu zboží a služeb, z 21 % na 22 %. Snížené sazby 6 % a 12 % by sloučil do jedné devítiprocentní; ovoce a zelenina by případně mohly být zdaněny nulovou sazbou (Brussels Times, RTL Info). Vláda zatím nezveřejnila, které výrobky by spadaly do jednotlivých sazeb, takže jejich rozdělení zůstává předběžné.

Jednoduchý příklad ukazuje, co je ve hře. Podle výpočtu deníku De Morgen by zboží, které dnes stojí 100 € včetně šestiprocentní DPH, při sazbě 9 % stálo zhruba 102,83 €, zatímco při nulové sazbě asi 94,34 € (De Morgen). Výpočet předpokládá, že obchody promítnou změnu v plné výši do cen, což se nestává vždy. Za stejného předpokladu by zboží v dnešní prostřední sazbě mírně zlevnilo a zboží v základní sazbě mírně zdražilo.

De Wever chce výnos z DPH využít k rychlejšímu snížení daní z práce. Vychází přitom z předpokladu, že nižší náklady na práci přimějí firmy více nabírat (Brussels Times). Zda domácnost na změně vydělá, tedy závisí na tom, co nakupuje a jaký prospěch bude mít ze snížení daní. Návrh zatím neříká, kdo by z něj těžil. Částka určená na daňové úlevy se už zmenšila z přibližně 4,5 mld. EUR na 2,5 mld. EUR, protože přibyly výjimky a kompenzace (De Standaard).

Odborová centrála CSC si nechala vypracovat modelaci, podle níž by průměrného zaměstnance změna stála 348 € ročně (CSC). Jde o výsledek vlastního scénáře odborů, nikoli o dohodnutý vládní balíček.

Alternativy přesouvají náklady jinam

MR, frankofonní liberální strana ve vládní koalici, odmítá získat část peněz vyššími daněmi u pokladen. Její předseda Georges-Louis Bouchez tvrdí, že vyšší daně poškozují zaměstnance a střední třídu. Opírá se o koaliční pravidlo, podle něhož mohou nové daně tvořit nejvýše jednu devítinu celkového rozpočtového úsilí, tedy součtu úspor a dodatečných příjmů (MR).

Strana nabízí vlastní výpočet: 10 mld. EUR chce složit ze 4 mld. EUR z opatření, která podle ní už byla schválena, z 1,5 mld. EUR příjmů z růstu ekonomiky a ze 4,5 mld. EUR škrtů ve výdajích (MR). Počítat s růstem znamená předpokládat, že větší ekonomika přinese při dnešních sazbách více na daních. Je to odhad, nikoli peníze, které už má vláda k dispozici. MR zatím neupřesnila, kde chce škrtat, takže není jasné, kdo by její návrh pocítil.

Proti škrtům se staví i další koaliční partneři. Les Engagés a vlámští socialisté z Vooruit odmítají úspory ve zdravotnictví v objemu přibližně 2 mld. EUR (RTL). Zprávy neupřesňují, jak by úspory fungovaly. Podle jejich podoby by pacienti mohli čelit vyšším nákladům, delším čekacím dobám nebo omezení služeb.

Proč vývoj sleduje Brusel

Eurostat vyčíslil belgický schodek veřejných financí za rok 2025 na 5,2 % HDP, tedy hodnoty veškerého zboží a služeb vyprodukovaných ekonomikou za rok. Veřejný dluh dosáhl 107,9 % HDP (Eurostat). Referenční hodnota EU pro schodek je 3 % HDP. Členské státy v Radě EU daly Belgii do roku 2029 na nápravu toho, co označují za nadměrný schodek (doporučení Rady).

Ani nesplnění lhůty tento týden by nebylo poprvé. Belgie zmeškala říjnový termín už loni a plán na rok 2026 předložila až 14. ledna 2026 (Eurogroup). Pravidla EU za pozdní předložení automatickou pokutu nestanovují (nařízení 473/2013).

Pozdní předložení návrhu je menší problém. Belgický schodek výrazně převyšuje referenční hodnotu EU a koalice souhlasí, že se musí snížit. Nedohodla se ale, jak rozdělit náklady mezi zákazníky u pokladen, zaměstnance čekající na daňové úlevy a pacienty. Dokud vláda neurčí, které výrobky budou podléhat jednotlivým sazbám DPH, nelze přesně říct, kolik by změna stála konkrétní domácnost.

Details about this article
Model:
claude-opus-5-5
Generated:
10/11/2026, 1:35:03 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20261011_005006
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology →