Belgie žádá sankce po útoku u Taybeh

Při sklizni oliv doprovázeli 17. října evropští diplomaté palestinské sběrače v okolí Taybeh na okupovaném Západním břehu, aby odradili osadníky od útoku. Maskovaní muži přesto před nimi napadli francouzského starostu (AP, Guardian). Belgie nyní žádá Evropskou unii o sankce proti odpovědným. Francie a Polsko, jejichž diplomaté byli na místě také, vyzývají Izrael, aby útočníky sám vyšetřil a potrestal.

Svědci mohli útok zaznamenat, zabránit mu však nedokázali

Diplomaté tam byli proto, aby je bylo vidět. Belgická generální konzulka v Jeruzalémě Anick Van Calsterová řekla stanici VRT, že zahraniční návštěvníci chodí se sběrači v naději, že jejich přítomnost odradí útočníky. Popsala, jak na buginách přijeli maskovaní muži a srazili starostu na zem (VRT).

Starosta Bernard Baudoux přijel kvůli vztahům mezi městem Aulnoye-Aymeries a Taybeh. Agentuře Reuters řekl, že ho bili železnými tyčemi nebo kyji; do nemocnice ale nemusel (Reuters). Podle AP útočníci také rozbili okno belgického konzulárního vozu. Baudouxovi je 78 let (AP).

Průběh útoku zachytil i záznam, který nezávisí na výpovědi žádné vlády. Reportér deníku Guardian natočil okamžiky těsně před napadením starosty i po něm (Guardian).

Dlouhodobé následky nesou především zemědělci, kteří v sadech zůstávají i poté, co návštěvníci odjedou. Humanitární úřad OSN OCHA zaznamenal v říjnu a listopadu 2025 celkem 178 útoků osadníků souvisejících se sklizní, při nichž byli lidé zraněni nebo vznikly škody (OCHA). Rodina vyhnaná ze sadu během sklizně může přijít o úrodu za celý rok. Poškozené stromy připravují zemědělce o sklizeň i v dalších letech.

Izraelská armáda odsoudila závažný útok izraelských výtržníků. Uvedla, že na místě nebyli vojáci a že návštěvu s armádou nikdo nekoordinoval (Times of Israel). Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua zaujala jiný postoj. Podle ní bylo na závěry ještě brzy a proti osadníkům se vedla očerňovací kampaň (Times of Israel). Tato zdrženlivost je v napětí s tím, že armáda sama označila útočníky za izraelské výtržníky.

Belgie žádá Brusel o sankce, Francie a Polsko tlačí na Izrael

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot spojil násilí s izraelskou politikou výstavby osad. Řekl, že Belgie bude dál prosazovat sankce EU proti pachatelům i těm, kdo je podporují (Prévot na síti X). Jména neuvedl a formální návrh nepředložil.

Francie požadovala zatčení a stíhání útočníků a ochranu civilistů i diplomatických misí. O nové sankce EU nežádala (francouzské ministerstvo zahraničí). Polsko uvedlo, že jeho diplomaté vyvázli bez zranění a podle prvních informací nebyli cílem útoku jako konkrétní osoby. Varšava žádala Izrael o naléhavé vysvětlení a vyvození odpovědnosti (Notes from Poland).

Belgický návrh by musely jednomyslně schválit vlády všech členských států EU. V rámci unijního sankčního režimu na ochranu lidských práv se osobám a organizacím na seznamu zmrazí majetek a jednotlivci dostanou zákaz vstupu do EU. K zařazení jména je nutný souhlas všech vlád, takže jediná země může návrh vetovat (Rada EU).

Tuto překážku už EU překonala. Dne 28. května 2026 zařadily vlády na sankční seznam tři osoby a čtyři organizace spojené s násilnými aktivitami v osadnických výspách (Rada EU).

Dvě samostatné cesty k postihu

Francie a Polsko dávají přednost cestě přes izraelské soudy. Izraelská policie zahájila trestní vyšetřování, do 18. října však neoznámila žádné zatčení (Reuters). Podle organizace Yesh Din skončilo 93,6 % případů, které sledovala v letech 2005 až 2025, bez obžaloby (Yesh Din). Tato čísla nepředpovídají výsledek nynějšího případu. Ukazují ale, že ve spisech sledovaných organizací Yesh Din bylo podání obžaloby vzácné.

Každá cesta může vést k postihu samostatně. Zařazení na unijní sankční seznam by mělo dopad, i kdyby se izraelský soud případem nikdy nezabýval; k trestnímu stíhání zase není třeba hlasování v Bruselu. Útok zachytili diplomaté i kamera, Belgie však zatím žádná jména na sankční seznam nenavrhla a izraelská policie podle posledních dostupných informací neoznámila žádné zatčení.