Berlín chystá rekordní dluh

Německý rozpočet na rok 2027 vypadá na první pohled přísněji, než ve skutečnosti je. K běžnému spolkovému rozpočtu se totiž přidávají zvláštní fondy na infrastrukturu, klima a armádu. Dohromady má nová zadluženost dosáhnout zhruba 203,7 miliardy eur (Tagesschau, ZEIT). Do roku 2030 se podle současné trajektorie rýsuje nových dluhů asi za 839 miliard eur (n-tv). Země, která celé desetiletí nabádala jižní Evropu k utaženým opaskům, si tak začíná půjčovat tempem, které by Berlín ještě před pěti lety u jiných patrně odmítal.

Jedna dluhová brzda, tři cesty k půjčkám

Německá ústavní dluhová brzda, tedy pravidlo omezující běžné každoroční schodky, formálně dál platí. Nadále svazuje řádný spolkový rozpočet. Výdaje, které jsou politicky nejnaléhavější, se však z velké části přesunuly mimo její hlavní výpočet.

Mechanismus stojí na zvláštních fondech. Fond pro infrastrukturu a klima ve výši 500 miliard eur si půjčuje ve vlastním účetnictví, odděleně od základního rozpočtu (Euroconstruct). Výdaje na obranu nad 1 % HDP byly navíc v rámci fiskální reformy z března 2025 ústavně vyňaty z výpočtu dluhové brzdy (Tagesschau). Zadlužení pro rok 2027 se proto skládá z několika vrstev: 118,7 miliardy eur v běžném rozpočtu (n-tv), 54,9 miliardy eur přes infrastrukturní fond a 30 miliard eur přes fond Bundeswehru.

Výsledek působí nezvykle. Německo si v součtu půjčuje rekordní částky, zatímco jednotlivá ministerstva čelí tlaku připomínajícímu úsporný režim. Ministerstvo financí použilo na zalepení mezer v rozpočtovém plánu pro rok 2027 zhruba 10 miliard eur z rezerv (Deutschlandfunk). Pro rok 2028 se přitom už nyní čeká další díra ve výši 30 miliard eur (ad-hoc-news).

Kdo peníze dostane

Nejpřímější zisk čeká obranný průmysl a firmy napojené na infrastrukturu. Investiční výdaje mají v roce 2027 vzrůst asi na 117,5 miliardy eur, samotná obrana pak dosáhne 130,1 miliardy eur (Devdiscourse/Reuters). Pro stavebnictví, strojírenství a vojenské zakázky to znamená plnější objednávkové knihy. BNP Paribas odhaduje, že fiskální obrat by mohl v roce 2026 zvýšit německý růst asi o 0,7 procentního bodu, a to přes veřejné investice i soukromé výdaje, které na sebe navážou (BNP Paribas).

U domácností budou přínosy pomalejší a méně jisté. Lepší železnice, digitální sítě nebo bezpečnostní kapacity se stavějí roky. Tlak na běžný rozpočet mezitím může znamenat škrty v dotacích a změny sociálních výdajů. Nejčitelnější náklad ponesou budoucí daňoví poplatníci: výnos desetiletého německého dluhopisu se pohybuje kolem 2,94 % (Trading Economics), tedy daleko od téměř nulových sazeb, které dříve zlevňovaly starý dluh. Při celkovém spolkovém dluhu 1,843 bilionu eur (BMF) budou vyšší úroky postupně ukusovat prostor pro jiné výdaje.

Evropa čte signál

Každý soused si z německého obratu bere něco jiného. Francie vidí pokrytectví: Berlín si doma půjčuje ve velkém, zatímco podle Reuters tlačí na škrty zhruba 400 miliard eur v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (Upday/Reuters). Itálie získává politický argument: když si Německo půjčuje na obranu, Řím může žádat podobnou volnost. Jenže spread mezi italskými BTP a německými Bundy, tedy rozdíl v ceně půjček obou států, se může zúžit i prostě proto, že vzrostl německý výnos, nikoli proto, že se Itálie stala bezpečnější (Corriere). Polsko sleduje hlavně rozpočet EU, v němž má ve hře 212,6 miliardy zlotých nasmlouvaného spolufinancování (MFiPR).

Dluhopisové trhy zůstávají klidné. Německo je dál referenčním dlužníkem eurozóny (FT). Největší otázkou proto není samotná výše dluhu, ale to, zda jde o nové peníze, nebo o staré výdaje přesunuté do nové nádoby. Právní test pro infrastrukturní fond vyžaduje jen to, aby očištěné investice v běžném rozpočtu dosáhly 10 % výdajů, což je pravidlo sledující účetnictví, nikoli hotové mosty (Euroconstruct). Ministerstva mohou dál škrtat, zatímco zvláštní fondy si budou půjčovat. Klíčové proto bude, zda se peníze promění ve skutečnou kapacitu dřív, než se otevře další rozpočtová díra.