Německý dluh lepí díry v rozpočtu

Německá vláda schválila na roky 2027 až 2030 nové zadlužení ve výši 838 miliard eur, rozdělené mezi obranu, infrastrukturu a klima (BMF, DW). Skutečný test nebude v tom, zda se Berlín umí zadlužit. Ten umí, protože mu to trhy i evropská pravidla stále dovolují. Podstatnější je, zda vypůjčené peníze postaví nové tratě, sítě a obranné kapacity, nebo jen umožní přesunout staré výdaje mimo viditelný rozpočet. První čísla ukazují spíše na druhou možnost.

Většina peněz není nová

Klíčovým pojmem je zde adicionalita: zda každé vypůjčené euro platí projekt, který by jinak nevznikl, nebo jen nahrazuje peníze, jež by vláda stejně vydala z běžných příjmů.

Institut ifo to ověřoval na datech za rok 2025, tedy za první rok fungování německého zvláštního infrastrukturního fondu. Berlín si přes fond půjčil 24,3 miliardy eur. Skutečné federální investice ale proti roku 2024 vzrostly jen o 1,3 miliardy eur. Závěr ifo byl tvrdý: 95 % nového dluhu se neproměnilo v dodatečné investice. Institut IW Köln spočítal vytěsnění ve výši 86 %. V obou případech z toho vychází totéž: velká část „infrastrukturního“ dluhu ve skutečnosti lepila díry v běžném rozpočtu.

Ekonom ministerstva financí Armin Steinbach namítl, že výdaje byly skutečně dodatečné, protože při přísnějších finančních podmínkách by vůbec nevznikly. Taková obhajoba se ale v účetnictví nedá ověřit. Účty ukazují jednodušší věc: zadlužení rostlo mnohem rychleji než měřitelné investice.

Jak dluhová brzda zůstává na papíře nedotčená

Německá dluhová brzda, tedy ústavní pravidlo omezující strukturální zadlužení státu na 0,35 % HDP, dál platí. Berlín ale většinu nových výdajů vede kolem ní dvěma cestami.

První cestou jsou výdaje na obranu a bezpečnost nad stanovenou hranici, které jsou z limitu úplně vyňaty. V roce 2027 se tato výjimka vztahuje na 85,4 miliardy eur z celkových 118,7 miliardy eur nového dluhu v hlavním rozpočtu. Brzda tak brzdí všechno kromě armády.

Druhou cestou jsou zvláštní fondy, německy Sondervermögen: mimorozpočtové nádoby s vlastním oprávněním půjčovat si. Dluh z nich se neobjevuje v běžných rozpočtech ministerstev, ale ve veřejných financích nakonec zůstává. Dohromady si Německo jen v roce 2027 půjčí přes 200 miliard eur (BMF, Reuters via Marketscreener). Všechna neobranná ministerstva přitom čeká jednoprocentní škrt. Rozpočet dopravy klesá z 27,9 miliardy na 26,4 miliardy eur (vergabeblog.de).

Rozpor kolem eurobondů

Německo si tento postup může dovolit proto, že jeho veřejný dluh dosahuje zhruba 62,5 % HDP (Eurostat). Itálie, která je s dluhem 135,3 % HDP v proceduře při nadměrném schodku, tedy v unijním režimu pro státy porušující pravidla schodku nebo dluhu, takový prostor nemá. Právě tato asymetrie z německého postoje ke společnému evropskému zadlužení dělá stále hůře obhajitelnou pozici. Berlín si doma půjčuje v mimořádném rozsahu, ale zároveň dál blokuje eurobondy, které by podobný fiskální prostor otevřely i dalším členským státům. Itálie a Španělsko teď společný evropský dluh prosazují společně.

Rozhodující omezení je schopnost stavět

Němečtí daňoví poplatníci zdědí vyšší úroky. Plánované náklady na obsluhu dluhu mají vzrůst z 33,6 miliardy eur v roce 2026 na 82,1 miliardy eur v roce 2030 (Surplus Magazin). Agentura Scope Ratings odhaduje, že program může přidat k ročnímu růstu 0,3 až 0,4 procentního bodu, pokud se projekty skutečně postaví. Think-tank Bruegel upozorňuje, že vyšší obranné rozpočty bez koordinovaných nákupů samy o sobě nevytvoří efektivní výrobní kapacity.

Nejtvrdším limitem proto nejsou peníze. V roce 2025 zůstalo 36 % modernizačního rozpočtu nevyčerpáno, protože plánování a veřejné zakázky nestíhaly. U částky 838 miliard eur se bude počítat to, co bude fyzicky hotové: nové tratě, funkční sítě a použitelná vojenská kapacita. Samotná rozpočtová aritmetika nezaručuje ani jedno.