Berlín láká investice daňovými úlevami

Německá vládní koalice se dohodla na balíku daňových úlev a investičních pobídek pro největší ekonomiku Evropy. Přesné rozpočtové dopady ještě nejsou známé, ale už samotná konstrukce balíku je důležitá i za německými hranicemi. Tisíce továren v Česku, na Slovensku, v Polsku a Rakousku dodávají německým výrobcům díly, stroje a technologie. O tom, zda získají nové zakázky, nebo naopak přijdou o budoucí investice, rozhodne hlavně to, kam Berlín peníze nasměruje.

Proč středoevropské továrny sledují Berlín

Český průmysl na Německo hledí z prostého důvodu: velká část jeho byznysu prochází německými montážními linkami. Samotný automobilový sektor tvoří zhruba 10 % českého HDP a asi čtvrtinu exportu. Škoda Auto podle české ekonomické analýzy představuje přibližně 5 % HDP a 9 % vývozu (Newstream). Podobně husté sítě dodavatelů napojených na německou výrobu mají Slovensko, Polsko i Rakousko.

Pokud německé pobídky přimějí výrobce více investovat a vyrábět, vytíží se i tyto dodavatelské řetězce. Jenže ve chvíli, kdy je nových investic málo, závody soutěží o každý nový model i každou modernizaci linky (Seznam Zprávy). Jestliže Berlín odmění především investice uskutečněné na německém území, budoucí projekty se mohou od středoevropských závodů odklonit místo toho, aby prošly společnými dodavatelskými sítěmi.

Nejde o čistě teoretickou obavu. Zprávy, že Porsche zvažovalo přesun výroby modelu Cayenne z Bratislavy do Lipska, dobře ukazují nervozitu v regionu, i když samy o sobě nedokazují, že podobné přesuny způsobí právě německý balík (Denník N). Ekonomický test bude prostý: zda zisky zůstanou rozprostřené po evropských dodavatelských sítích, nebo se uzavřou uvnitř Německa.

Stimul, který si může dovolit jen Německo

Balík zároveň ukazuje rozdíl mezi zeměmi, které si mohou dovolit utrácet, a těmi ostatními. BNP Paribas ve scénáři zahrnujícím velké investiční plány odhaduje, že německý veřejný dluh vzroste z 62,1 % HDP v roce 2024 na více než 69 % v roce 2030 (BNP Paribas). I na této úrovni by ale Německo mělo nižší zadlužení než Francie, Itálie nebo Španělsko.

Berlín tak může snižovat daně a více si půjčovat, zatímco investoři mu dál půjčují levně. Zadluženější státy stejný prostor nemají. Trhy i unijní dohled nad rozpočty je začnou prověřovat dříve. Francie čelí tomu, co Le Monde popsalo jako hluboké rozpočtové omezení. Stejná fiskální pravidla EU, tedy rámec omezující vládní schodky a dluhy, platí na papíře pro všechny. Tvrději ale dopadají na země, které startují ze slabší pozice.

Pokud německé výdaje přinesou skutečný růst, posílí argument, že produktivní investice by se měly v těchto pravidlech posuzovat jinak než běžné výdaje. Pokud růst nepřijde, dostanou všechny rozpočtově sevřené vlády precedens, proč žádat volnější limity. Le Figaro formulovalo ostřejší verzi této kritiky: špatně zacílené veřejné výdaje podle něj mohou úpadek Německa spíše urychlit než zastavit.

Co zatím nevíme

Klíčová otázka zní, zda balík zvýší schopnost Německa více vyrábět, nebo jen koupí klid uvnitř koalice. Úleva na dani z příjmu nechá domácnostem více peněz, ale spotřeba domácností sama o sobě nevytvoří objednávky pro české automobilové dodavatele. Důležitý řetězec vede přes firemní pobídky: zda německé podniky přimějí více investovat a zda tyto investice protečou i přes přeshraniční dodavatelské sítě.

V době psaní ještě nebylo veřejné, kdo přesně daňové úlevy získá a kdo je zaplatí. Rozhodující budou čísla: které příjmové skupiny si polepší, zda penzijní závazky přesunou náklady na mladší pracovníky a zda kompromisy ve zdravotním pojištění zvýší odvody zaměstnanců. Právě podle nich se ukáže, kdo uvnitř Německa získává.

Pro Prahu, Bratislavu a Varšavu bude nejdůležitější detail ukrytý v pravidlech způsobilosti. Pokud se pobídky budou vztahovat na výrobu napříč evropskými dodavatelskými sítěmi, německý balík zvýší poptávku v regionu. Pokud odmění hlavně výrobu umístěnou v Německu, stane se z něj odliv investic. Rozhodne drobný tisk.