Útoky nechávají lodě v Černém moři bez doprovodu

Záchranáři v Rumunsku obnovili 16. října pátrání po sedmi pohřešovaných námořnících z tankeru Wine Trader (Reuters). Od začátku října se u pobřeží Rumunska a Bulharska, obou členů EU a NATO, obchodní lodě potopily nebo začaly hořet. Důkazy o tom, co je zasáhlo, se případ od případu liší. NATO ani EU zatím nepředstavily plán na ochranu lodní dopravy.

Co doložilo Bulharsko a co Rumunsko ne

K první ztrátě došlo 5. října, kdy se u rumunského pobřeží potopila loď s nákladem kukuřice. Rumunské ministerstvo vnitra uvedlo dva mrtvé a 11 zachráněných, příčinu potopení ale neurčilo (MAI).

Bulharská verze je konkrétnější: tamní vláda pojmenovala zbraň, která lodě zasáhla. Sofie 6. října oznámila, že vzdušné a námořní drony zaútočily na dvě obchodní lodě v její výlučné ekonomické zóně. Jde o pásmo za teritoriálními vodami, kde stát kontroluje využívání zdrojů, nikoli však proplouvající lodě (BTA). Jedna z lodí se potopila.

Bulharské ministerstvo dopravy zaznamenalo další dva zásahy 13. října (Bulgarian transport ministry). Jedna ze zasažených lodí, HS Dignity, šla ke dnu. Záchranáři vytáhli z moře pět námořníků a dalších 11 bylo podle hlášení pohřešováno (AFP).

V Rumunsku jsou okolnosti méně jasné. V polovině října začaly hořet tankery Yara J a Wine Trader poblíž přístavu Sulina. Rumunská námořní správa ve svém prvním sdělení informovala o požáru na Wine Trader a záchraně pěti z 12 členů posádky, příčinu ale neuvedla (Romanian Naval Authority via AGERPRES).

Prezident Nicușor Dan řekl, že oba tankery zasáhly drony. Rumunská vláda jeho verzi plně nepotvrdila. Pověřený ministr obrany Radu Miruță uvedl, že vojenské radary nezaznamenaly dron mířící k lodi Yara J (AGERPRES).

Obviňovat Rusko neznamená dokázat jeho vinu

Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu přičítá Rusku plnou odpovědnost za to, že se Černé moře stalo nebezpečným. Je to politické hodnocení toho, kdo riziko vytvořil, a lze je doložit snáze než původce jednotlivých útoků. Toho zatím žádný člen rumunské vlády neurčil.

Bulharský premiér Rumen Radev říká, že Rusko z útoků těží, Sofie ale podle něj nemá přesvědčivé důkazy, aby označila jejich původce (BTA). Dan 16. října sám uvedl, že na důkaz ruské odpovědnosti je příliš brzy (DC News). Nejpřímější dosavadní spojení s Ruskem poskytl jediný nejmenovaný vojenský zdroj NATO, který Reuters řekl, že drony zasahující tankery u Suliny přiletěly z Ruska (Reuters).

Podobně opatrně postupují i spojenci. Francie útoky 15. října odsoudila, zároveň ale uvedla, že sérii nepřipsala Moskvě (French foreign ministry). Bulharsko požádalo EU a NATO o technickou pomoc při určování původu dronů.

Kdo by mohl lodě chránit

Dan a Radev se 15. října setkali s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem (To Brief). Rutte poukázal na obranu proti dronům, kterou NATO už rozmístilo na svém východním křídle. Ohlídky ani doprovod obchodních lodí ale neoznámil (NATO).

Jakoukoli operaci NATO by musely schválit vlády členských zemí. Jejich velvyslanci mají o situaci v Černém moři jednat (Radio Romania International). Bulharsko požádalo NATO o bojové letouny a systémy proti dronům.

Lídři EU se 16. října vyslovili pro bezpečný průjezd všech obchodních lodí (European Council). Odsoudili útoky u Bulharska a Rumunska, jejich původce ale nejmenovali. V samostatném hodnocení připsali Rusku širší tažení proti ukrajinským přístavům. Námořní misi nezahájili.

Rumunsko zatím získalo nabídku pomoci. Dan uvedl, že Francie nabídla vyslání technického týmu, zatímco rumunská protivzdušná obrana financovaná z prostředků EU bude podle něj hotová až za 1,5 až 2,5 roku (Radio România Actualități). Nabídka pomoci zatím neznamená loď ani radar přímo na místě.

Dostupné údaje umožňují vyvodit přesný závěr. Bulharsko oznámilo přímé útoky dronů na čtyři lodě (BTA, Bulgarian transport ministry). Příčina požárů rumunských tankerů je méně jistá. NATO ani EU neoznámily operaci na ochranu lodí. Dokud se spojenecké vlády na nějaké nedohodnou, ponesou riziko posádky plující k ukrajinským přístavům a na Dunaj.