Rumunský plyn mění Černé moře

U rumunského pobřeží teď ve 120 metrech černomořské vody stojí těžební plošina vyšší než většina evropských mrakodrapů. Neptun Alpha váží 16 500 tun, měří 225 metrů a má fungovat převážně bez stálé posádky (OMV, Trend). Provozovatelé projektu, OMV Petrom a rumunský státem napojený Romgaz, uvádějí, že hotový je i 160kilometrový plynovod na pevninu. První plyn má začít proudit v roce 2027 (The Diplomat, Agerpres).

Při plném výkonu by ložisko mělo dávat zhruba 8 miliard metrů krychlových plynu ročně, tedy téměř zdvojnásobit dnešní rumunskou těžbu, která se pohybuje kolem 9 až 10 miliard metrů krychlových (GTAI, Enerdata). Vytěžitelné zásoby se odhadují na asi 100 miliard metrů krychlových a náklady na rozvoj projektu ve výši 4 miliard eur si oba provozovatelé dělí napůl (OMV). Pro jihovýchodní Evropu je to objem, který může změnit obchodní mapu plynu. Pro celou Evropskou unii ale nejde o množství, které by samo o sobě přepsalo cenotvorbu.

Obchodníci si rezervují potrubí dřív, než plyn dorazí

Nejviditelnější signál zájmu přichází z maďarské hranice. Na propojovacím bodě Csanádpalota, kudy rumunský plyn vstupuje do Maďarska, je už rezervována veškerá zbývající přepravní kapacita do roku 2032. Na období do roku 2036 je obsazeno dalších 30 až 40 % kapacity (Portfolio). Toky plynu z Rumunska do Maďarska v červenci dosáhly rekordních 7,7 milionu metrů krychlových denně (Világgazdaság). Veřejně známá kupní smlouva přímo navázaná na Neptun Deep se zatím neobjevila. Obchodníci se ale chovají, jako by s budoucí dodávkou počítali.

Připravuje se i Bulharsko. Bulgartransgaz plánuje do let 2027 až 2028 zdvojnásobit kapacitu trasy z Řecka přes Bulharsko do Rumunska z 5 na 10 miliard metrů krychlových ročně (Mediapool, News.bg). Tento koridor propojuje řecké terminály na LNG, tedy zkapalněný zemní plyn, se střední Evropou a dává plynu jižně-severní trasu, která dříve chyběla. Pro Řecko je výsledek dvojznačný: rumunský offshore plyn potvrzuje smysl infrastruktury, kterou řecké firmy pomáhaly budovat, ale pokud bude levnější, může zároveň snížit budoucí poptávku po řeckém LNG v Bulharsku a Rumunsku (iefimerida).

Kdo získá, kdo zaplatí a co v ceně zatím chybí

Rumunská vláda očekává, že projekt během své životnosti přinese do rozpočtu zhruba 20 miliard eur (Știripesurse). Akcionáři OMV získávají velké těžební aktivum v EU v době, kdy nových evropských zdrojů plynu vzniká málo. Maďarsko a Bulharsko dostávají věrohodnou alternativu k ruskému plynu, i když věrohodná alternativa a nasmlouvané dodávky nejsou totéž.

Nižší účty pro spotřebitele zatím nikdo neprokázal. Plyn se obchoduje na propojených trzích, takže vyšší rumunská těžba automaticky neznamená nižší ceny. Rumunsko to ukazuje samo: i ve dnech, kdy domácí produkce převyšovala spotřebu, ceny plynu na denním trhu, tedy dodávek na následující den, rostly kvůli širším evropským podmínkám (Energy Focus Romania).

Ve veřejné ekonomice projektu navíc chybí bezpečnostní náklad. Plošina stojí ve stejném Černém moři, kde útoky dronů na tankery u ruského terminálu Novorossijsk začátkem měsíce přiměly Kazachstán pozastavit vývoz ropy (To Brief). Rumunsko už u svých hranic sestřeluje drony. Bukurešť říká, že před spuštěním těžby v roce 2027 potřebuje modernizovat radary, protidronové systémy a senzory, aby plošinu dokázala chránit (Marketscreener, Antena 3). V žádné veřejné projekci výnosů se tento účet neobjevuje.

Podle GTAI by Rumunsko mohlo mít po roce 2027 exportovatelný přebytek 3 až 5 miliard metrů krychlových ročně (GTAI). To stačí na posun v jihovýchodoevropských dodávkách plynu. Nestačí to na změnu cenového systému celé Evropy. Plošina dokazuje, že Rumunsko umí dostat plyn na pevninu. Nejasné zůstává, kdo ho koupí v dlouhodobých smlouvách, za jakou cenu a kolik bude stát ochrana obří převážně bezobslužné konstrukce v moři, které už dávno není jen obchodní trasou.