Únik z BND přiměl spojence prověřit sdílené informace

Němečtí spolkoví žalobci tvrdí, že vedoucí kanceláře několika po sobě jdoucích prezidentů Spolkové zpravodajské služby (BND), německé zahraniční rozvědky, předal Augustu Hanningovi téměř 2 000 interních dokumentů, a to až do června 2022 (vyjádření spolkových žalobců). Hanning službu kdysi vedl a vyšetřovatelé na stopu dokumentů narazili náhodou při vyšetřování nesouvisejícího případu. Podle žalobců posloužila část materiálů jako podklad pro informace, které Hanning poskytl jedné zahraniční rozvědce; nemohou však potvrdit, zda se samostatná analýza dostala k jiné (vyjádření spolkových žalobců).

Placený přístup k materiálům z kanceláře prezidenta

Manfred D. byl od března 2012 do března 2026 vedoucím kanceláře několika prezidentů BND (vyjádření spolkových žalobců). Spolkoví žalobci oznámili jeho zatčení spolu se zatčením Hanninga 6. října (AP).

Žalobci mají za to, že se oba muži dohodli, že vedoucí kanceláře bude Hanningovi za úplatu dál poskytovat cenné materiály BND. Hanning je měl využívat ve své poradenské činnosti, kterou založil po odchodu z veřejné funkce (vyjádření spolkových žalobců). Oficiální vyjádření neuvádí klienta ani výši plateb. Hanning i jeho právníci obvinění odmítají (The Guardian).

Mezi dokumenty byly podle žalobců i podklady pro vedení služby před pravidelnými zpravodajskými brífinky ve Spolkovém kancléřství, úřadu kancléře (vyjádření spolkových žalobců). Ukazují, co vedení BND považovalo za natolik důležité, aby to předložilo kancléři. Vedle závěrů služby tak zachycují i její priority.

Kauza vyšla najevo náhodou, nikoli díky kontrolám samotné BND. V září 2025 prohledali hamburští žalobci Hanningovy prostory při vyšetřování nesouvisejícího případu (vyjádření spolkových žalobců). Nalezené materiály pak předali spolkovým žalobcům, kteří připravili případ vedoucí k zatčením oznámeným tento týden.

Dva zahraniční kontakty, jeden stále nepotvrzený

Žalobci popisují dvě samostatné vazby na zahraniční rozvědky. V první měl Hanning na základě uniklých dokumentů připravit analýzu pro pracovníka zahraniční služby. Žalobci nemohou potvrdit, zda se k němu vůbec dostala (vyjádření spolkových žalobců).

Tato nejistota se odráží i v právní kvalifikaci. Mezi podezřeními je pokus o vlastizradu: obvinění z pokusu se vztahuje k tomu, o co se Hanning podle podezření snažil, a samo o sobě nedokládá, že se analýza dostala k někomu v zahraničí.

Druhé podezření sahá dál. Žalobci tvrdí, že Hanning několik let předával politické informace příslušníkovi tajné služby jiného státu a částečně přitom vycházel z dokumentů, které mu dodával vedoucí kanceláře (vyjádření spolkových žalobců). Hanninga podezírají také z činnosti pro zahraniční rozvědku. Ani jednu z těchto zemí nejmenovali.

O možné ázerbájdžánské stopě informovala média. Der Spiegel napsal, že vyšetřovatelé prověřují vazbu na ázerbájdžánského operativce, jemuž měla být analýza určena (WELT). Spolkoví žalobci se k této zprávě odmítli vyjádřit (Reuters).

WELT: Spojenci prověřují, co Německu předali

Obavy v zahraničí souvisejí s tím, jak funguje sdílení zpravodajských informací. Partnerské služby předávají BND materiály s předpokladem, že zůstanou pod německou kontrolou. Reuters s odkazem na Süddeutsche Zeitung uvedl, že mezi dokumenty byly i materiály o íránském jaderném programu a ruské armádě a informace klasifikované spojeneckými službami (Reuters).

List WELT napsal, že MI6, britská zahraniční rozvědka, GCHQ, britská agentura pro elektronické odposlechy, a několik amerických agentur prověřují, jaké informace Berlínu předaly (WELT). Citoval také bývalého důstojníka MI6 Matthewa Dunna, podle nějž by ho velmi překvapilo, kdyby aféra narušila vztahy s BND. Veřejně zatím nikdo neoznačil konkrétní britský ani americký dokument mezi zabavenými materiály.

Souběžně je třeba vyřešit dvě věci: žalobci musí prokázat podezření z trestných činů a BND se svými partnery zjistit, co mohlo být odhaleno a komu. Poslanec za Zelené Konstantin von Notz, člen parlamentního kontrolního panelu pro tajné služby, vyzval vládu, aby rozsah škod zjistila co nejrychleji. Prezident BND Martin Jäger uvedl, že služba zahájila rozsáhlá interní šetření (Tagesschau).

Pokud žalobci převody prokážou, citlivé materiály BND odcházely z kanceláří několika po sobě jdoucích šéfů po řadu let. Na světlo by je pak přivedla náhodná prohlídka v jiné kauze, nikoli vlastní kontroly služby. Soud může rozhodnout o trestných činech. Londýnu ani Washingtonu ale neřekne, které jejich materiály se v zabavených spisech ocitly; to musí objasnit Jäger.