Bosenské volby samy jednání s EU neodemknou

V nedělních všeobecných volbách zatím vedou kandidáti do tříčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny Denis Bećirović, Darijana Filipovićová a Željka Cvijanovićová (AP, Večer). Žádný z výsledků zatím není úředně potvrzen. Předsednictvo zemi neřídí, takže další osud jejího zablokovaného úsilí o vstup do EU závisí na tom, zda se lídři stran dohodnou na státní vládě a schválí reformy nutné k zahájení formálních přístupových jednání.

Dosavadní náskok je výrazný. Ve 20:02, po sečtení hlasů z 80 % volebních místností, měla Filipovićová, chorvatská kandidátka strany HDZ BiH, 92 854 hlasů. Její nejbližší soupeř Slaven Kovačević jich získal 55 475 (Klix). Bećirović bosňácké křeslo zastává už nyní. Cvijanovićová se za SNSD, nejsilnější srbskou stranu, uchází o srbské křeslo.

Volební noc využil předseda SNSD Milorad Dodik k prohlášení, že jeho strana zvítězila, a k poděkování Donaldu Trumpovi, Vladimiru Putinovi i srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi (AFP). Sám přitom na hlasovacím lístku nebyl. Podle DW nesmí po odsouzení v souvislosti s nerespektováním Vysokého představitele, mezinárodního úředníka dohlížejícího na mírové uspořádání, šest let zastávat veřejnou funkci. Dodik tak zůstává mimo všechny orgány, které se budou podílet na schválení příští vlády. Jako předseda SNSD ale bude dál určovat, co bude strana požadovat za účast ve vládě.

Kdo musí najít shodu na vládě

Předsednictvo funguje jako kolektivní hlava státu a řídí zahraniční politiku, vládu však sestavit nemůže. Navrhuje předsedu Rady ministrů, tedy celostátní vlády Bosny. Jeho nominaci i každého ministra pak musí schválit 42členná Sněmovna reprezentantů (OHR).

Počet mandátů v celostátní Sněmovně reprezentantů zatím zveřejněn nebyl. Dosavadní čísla se týkají parlamentů obou částí Bosny: bosňácko-chorvatské Federace a Republiky srbské, kde mají většinu Srbové. Ve volbách do sněmu Republiky srbské vedlo SNSD se ziskem 40,95 %. Ve Federaci získala bosňácká SDA 30,63 % a koalice vedená HDZ 13,89 % (DW). Z těchto čísel nelze určit, kdo bude mít většinu na celostátní úrovni. Ukazují ale, kdo bude při jednání o vládě mluvit za jednotlivá společenství: SNSD, SDA a HDZ BiH.

Strana HDZ BiH dlouhodobě namítá, že členy předsednictva zastupující Bosňáky a Chorvaty volí voliči ve Federaci, přičemž každý může hlasovat pouze v jedné ze dvou voleb (Daytonská ústava, příloha 4). Podle strany tak početnější bosňácká část voličů rozhodla i o chorvatském členu předsednictva, jako při dřívějších vítězstvích Željka Komšiće. Vítězství Filipovićové by HDZ BiH přineslo křeslo, které považuje za legitimně chorvatské. Chorvatský premiér Andrej Plenković ji 2. října podpořil při kampani v Mostaru. Řekl, že nastal čas pro někoho, kdo skutečně zastupuje Chorvaty (Index). Jeho vystoupení postavilo vládu jedné ze zemí EU viditelně za stranu, která nyní vyjednává o sestavení bosenské vlády.

Reformy, které zůstávají zablokované

Nabídka EU má podmínky. V březnu 2024 rozhodli vedoucí představitelé Unie o zahájení přístupových jednání, jejich formální start ale podmínili splněním kroků, které už dříve stanovila Evropská komise (Evropská rada). Ani po více než dvou letech se formální jednání nerozběhla.

Na stejných reformách závisí i evropské peníze. Bosna se dohodla na Reformní agendě se 113 opatřeními, tedy na seznamu změn, které musí provést, aby získala prostředky z Růstového plánu EU pro západní Balkán. Německá politická nadace Konrada Adenauera před volbami uvedla, že zástupci Republiky srbské a čtyř kantonů Federace prosazování této agendy blokovali (KAS). Právě strany, které v těchto oblastech dominují, budou nyní jednat o vládě.

Výsledek nedělního hlasování je třeba číst i podle toho, co neřeší. Sčítání hlasů do předsednictva napovídá, kdo pravděpodobně obsadí nejvyšší, převážně reprezentativní státní úřad. O vládě a reformách, na nichž váznou formální jednání o vstupu do EU, ale rozhoduje někdo jiný. Do těchto rozhodnutí vstoupí SDA, HDZ BiH a SNSD, strana vedená politikem, který nesmí zastávat veřejnou funkci. Pokud jejich koaliční dohoda nepovede také k prosazení reforem, které tyto strany nebo jejich spojenci blokovali, zdědí příští státní vláda stejnou patovou situaci jako její předchůdkyně.