Britské obvinění kolem Fairfordu bez společné reakce

Britská vláda 12. října uvedla, že íránské Islámské revoluční gardy (IRGC), nejmocnější vojenská a bezpečnostní složka země, „téměř jistě“ řídily podezřelou činnost v okolí základny RAF Fairford v Anglii, kde jsou rozmístěny americké bombardéry zapojené do konfliktu s Íránem (britská vláda). Veřejně dostupné důkazy jsou zatím omezené. Policie nenašla žádné výbušniny a zatkla sedm mužů, z nichž žádného zatím neobvinila (protiteroristická policie, Reuters). Devětadvacet ministrů zahraničí vzalo britské obvinění na vědomí, jejich prohlášení je však nezavazuje ke společnému kroku. Přístup na vlastní základny si dál určuje každá vláda sama (společné prohlášení).

Co zatím ukázalo policejní vyšetřování

Ve 0.45 ráno 27. září přijala policie v hrabství Gloucestershire oznámení o třech podezřelých vozidlech, která mířila k základně (policie hrabství Gloucestershire). Ozbrojení policisté je zastavili u vesnice Whelford, zatkli pět mužů a místo bomb našli v autech benzín (protiteroristická policie).

Policie veřejně nepotvrdila, že cílem byla právě základna Fairford (policie hrabství Gloucestershire). Všech pět mužů propustila na kauci. Později zatkla v Londýně další dva muže a také je propustila na kauci (protiteroristická policie).

Policejní vyšetřování a vládní obvinění se odehrávají v oddělených rovinách. Ministři mohou zveřejnit zpravodajský závěr o tom, kdo operaci řídil. Policie zjišťuje, co se stalo na místě, a státní zástupci rozhodují, zda důkazy stačí k obvinění. Soud se vůbec nemusí zabývat tím, kdo vydal rozkazy; zpravodajský závěr přitom může obstát i bez odsouzení.

Co tvrdí Londýn

Vláda premiéra Andyho Burnhama formulovala svůj závěr ve dvou stupních jistoty: koordinace z Íránu byla podle ní „vysoce pravděpodobná“, zatímco řízení operace ze strany IRGC označila za „téměř jisté“ (britská vláda). Íránský velvyslanec už 28. září jakékoli zapojení Íránu odmítl a vyzval Británii, aby předložila důkazy (Reuters).

Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová uvedla, že činnost koordinovala osoba působící v Íránu, kterou úřady znají. Její jméno však nezveřejnila (britská vláda). Žádný ministr nezveřejnil zpravodajské informace, o které se závěr opírá.

Spolu s obviněním Londýn oznámil sankce proti dvěma Íráncům (britská vláda). Zveřejněné právní odůvodnění sankcí uvádí širší podezření ze špionáže a plánování útoků, Fairford však vůbec nezmiňuje (britský sankční seznam).

Co spojenci podepsali a k čemu se nezavázali

Britští partneři volili formulaci opatrně. Devětadvacet ministrů zahraničí uvedlo, že „berou na vědomí závěr Spojeného království o odpovědnosti“; text tak připisuje závěr, že za akcí stál IRGC, Británii (společné prohlášení). Prohlášení nezavádí společný seznam sankcí, postup pro sdílení zpravodajských informací ani automatickou reakci na případný další incident.

Prohlášení nepřijalo NATO ani EU, a nemá proto kolektivní váhu uvnitř těchto organizací. Unijní sankce například vyžadují jednomyslnost, takže je může zablokovat kterýkoli členský stát. Toto prohlášení jejich zavádění nijak nespouští.

Formulace připisuje závěr o odpovědnosti Británii, nikoli společnému posouzení spojenců. Z veřejných informací není patrné, jaké zpravodajské podklady mohli partneři dostat neveřejně.

Podpis prohlášení nemění nic na tom, že přístup na základny dál řídí jednotlivé vlády. Španělsko je podepsalo, už v březnu však odmítlo poskytnout Spojeným státům základny Rota a Morón pro operaci proti Íránu, řekl premiér Pedro Sánchez Kongresu (La Moncloa). Toto odmítnutí předcházelo incidentu u Fairfordu a nevypovídá o tom, jak Madrid incident hodnotí. Ukazuje, kdo rozhoduje o tom, co vzlétne ze španělské půdy.

Případný soudní proces by zkoumal, co zatčení muži u Fairfordu dělali, a nemusel by se vůbec dostat k otázce, kdo jim dával pokyny. Ta závisí na zpravodajských informacích, které Londýn nezveřejnil. Vlády, jež jeho závěr vzaly na vědomí, se nezavázaly ke společné reakci, takže o postupu při případném dalším incidentu u evropské základny rozhodne každá hostitelská země sama.