Brusel drží Maďarsku €9 miliard

Maďarská vláda 31. srpna oznámila, že splnila všech 27 podmínek v oblasti právního státu a boje proti korupci, které Brusel navázal na zhruba 10 miliard eur zmrazených peněz z fondu obnovy (Euronews, DTEurope). Vláda Pétera Magyara se tím snaží Evropskou komisi přesvědčit, že z právního systému vybudovaného za Viktora Orbána odstranila dost překážek na to, aby mohla peníze dostat. Mezi oznámením splnění podmínek a skutečnou výplatou je ale podstatný rozdíl. Komise uvedla, že maďarské milníky nemůže posoudit, dokud Budapešť nepodá formální žádost o platbu. To se zatím nestalo (brífink Komise).

Peníze pocházejí z unijního Nástroje pro oživení a odolnost, známého jako RRF, tedy postcovidového fondu, z něhož vlády dostávají prostředky až poté, co doloží splnění dohodnutých reforem a investic (nařízení o RRF). Maďarských 6,5 miliardy eur v grantech a 3,5 miliardy eur v půjčkách zůstávalo roky zmrazených kvůli obavám o právní stát (stránka Komise k maďarskému plánu). Z této částky zatím do země dorazilo jen asi 920 milionů eur v předfinancování, tedy v záloze vyplacené před úplným ověřením (HVG, ING). O zbývajících 9 miliardách eur se rozhodne až teď.

Kalendář, který rozhoduje o penězích

V maďarském případě jsou teď rozhodující tři data. Posledním dnem, kdy Budapešť mohla udělat krok započitatelný do splnění milníků, byl 31. srpen. Od dneška už Komise nesmí přihlížet k novým opatřením, a to ani u plateb, které předtím pozastavila (pokyny Komise k uzavření fondu, PubAffairs Bruxelles). Do 30. září má Budapešť čas podat žádost o platbu včetně důkazů. Brusel pak musí případnou platbu provést do 31. prosince (European Parliament EPRS, 2EU Brussels).

Sedmadvacet maďarských podmínek je neobvykle širokých: 21 se týká korupce a transparentnosti, čtyři nezávislosti justice a dvě auditu využívání unijních peněz (Euronews). Jak jsme psali minulý týden, poslední reforma rozšířila protikorupční vymáhání tím, že umožnila komukoli žádat přezkum případů, které státní zástupci odložili. Komise teď musí posoudit, zda tyto zákony vytvořily instituce schopné skutečně vyšetřovat korupci, nebo hlavně instituce, které dobře vypadají v tabulce.

Co ukazuje návrat majetku z nadací

Největší položkou v maďarském důkazním balíku je návrat státního majetku v hodnotě 1 284 miliard forintů (zhruba 3,2 miliardy eur) z veřejně prospěšných nadací zpět pod kontrolu státu (Portfolio). Právě proti těmto nadacím měl Brusel výhrady, protože Orbánova vláda do nich převedla univerzity, firemní podíly i nemovitosti a svěřila je radám se slabou kontrolou. Maďarsko nyní dokládá, že se kontrola vrátila státu.

O vliv přicházejí správní rady a politické sítě, které nad majetkem rozhodovaly. Největší z těchto struktur seděla kolem Mathias Corvinus Collegium, Orbánovy vlajkové vzdělávací nadace. Přesun majetku zpět pod ministry ale nahrazuje jednu mezeru v odpovědnosti jinou (VG). Samotný návrat majetku navíc nic nefinancuje. Pro maďarské domácnosti je podstatné, zda Komise uzná splnění podmínek a odblokuje 9 miliard eur z RRF určených na modernizaci energetických sítí, železnici a bydlení (stránka Komise k maďarskému plánu).

Termín má skutečné důsledky

Uzávěrka RRF není jen technická formalita. Rumunsko už přijalo ztrátu 770 milionů eur poté, co politické strany nestihly do 31. srpna schválit jednotný zákon o platech ve veřejném sektoru (Romania Insider, Bloomberg). Španělsko podle El Español přišlo zhruba o 197 milionů eur, když Brusel odmítl jeho náhradní řešení místo zrušení daňového zvýhodnění nafty. Ani jedna země nečelila podmínkám kvůli právnímu státu. Peníze ztratily kvůli nesplněným milníkům.

Maďarský případ je složitější. Akademická analýza v European Journal of Risk Regulation dospěla k závěru, že maďarských 27 podmínek je širších než převážně justiční balík v případě Polska, a důkazní břemeno je proto těžší (Cambridge University Press). Polsko ukázalo, že Brusel je po změně vlády ochoten odměnit demokratickou nápravu, Varšava ale i tak musela podat žádosti, dodat důkazy a čekat na posouzení před každou tranší (Rzeczpospolita). Německo jako největší čistý plátce EU, tedy země, která do unijního rozpočtu odvádí víc, než z něj dostává, zhruba 18 miliard eur ročně (Bundesbank), chce Magyarovu reformní snahu podpořit. Němečtí daňoví poplatníci ale zároveň potřebují, aby podmíněnost unijních peněz měla obsah (FAZ).

Maďarsko peníze neodblokovalo. Na stůl v Bruselu položilo důkazní spis. Komise teď musí rozhodnout, zda se právní opravy změnily ve skutečnou kontrolu. Čas na to má do prosince.