Brusel hledá €450bn přes Temu a krypto

Balíky z Temu, obchody s kryptoměnami a online sázky se dostávají do sporu o rozpočet EU, protože Brusel hledá peníze, aniž by musel po členských státech chtít vyšší příspěvky. Podle dosavadních informací se u rozpočtu na roky 2028-2034 zvažuje pět nových zdrojů příjmů v hodnotě zhruba 450 mld. EUR. Veřejný právní text ale zatím nepotvrzuje ani jejich seznam, ani sazby, ani výnosy, o nichž píše Il Fatto Quotidiano.

Dluh je daný, politické je jeho zabalení

Problém se splácením vznikl s fondem NextGenerationEU. Během pandemie si EU společně půjčila a Evropská komise už v dokumentu COM(2021) 570 tvrdila, že nové unijní příjmy mají pomoci obsloužit tento dluh a zároveň snížit tlak na národní příspěvky. Rada tuto cestu nechala otevřenou, když podpořila upravený balík vlastních zdrojů.

Výběr není široký. EU může škrtat programy, žádat vlády o více peněz, znovu si půjčit nebo zdanit činnost, která snadno překračuje hranice. Popisovaný balík stojí hlavně na poslední možnosti, protože příští rozpočet má unést výdaje na Ukrajinu, obranu a konkurenceschopnost, aniž by se rozpadly starší programy.

Proto najednou záleží i na levných zásilkách. Poplatek z dovozů nízké hodnoty může v Bruselu vypadat jako unijní příjem, ale voliči ho uvidí u pokladny nebo v ceně doručení. Maltští europoslanci už podle Lovin Malta mluví o poplatku za nákupy z Temu, Sheinu a AliExpressu.

Účet se přesouvá k tomu, kdo se mu nevyhne

Právní plátce a skutečný plátce nemusí být stejný. Pokud odvod zaplatí kryptoměnová platforma, může si ho vzít zpět ve vyšších poplatcích za obchodování nebo ve větším rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Pokud zaplatí sázkové firmy, zákazníci mohou dostat horší kurzy nebo méně promoakcí.

U balíkového poplatku platí stejná logika. Brusel může vybírat peníze od platforem, dopravců nebo dovozců, náklad se ale stejně může propsat do spotřebitelských cen. Konečné břemeno určí vyjednávací síla: velké platformy část nákladů unesou, dopravci je mohou přenést dál a prodejci s nízkými maržemi je nejspíš pošlou rovnou zákazníkům.

Současný systém příjmů EU tyto zvažované nástroje neobsahuje. Stojí na clech, příjmech odvozených od DPH, příspěvcích spojených s nerecyklovanými plasty a platbách podle národního důchodu podle rozhodnutí 2020/2053. Také vlastní stránka Komise k rozpočtovým příjmům popisuje tento systém, ne hotový balík pro kryptoměny, sázky nebo zásilky.

Stejná logika určí i rozdělení mezi státy. Pokud nové unijní příjmy nahradí část plateb z národního důchodu, ministři financí získají prostor. Pokud jen zaplatí větší rozpočet, čistí plátci budou dál čelit vyššímu účtu za EU, jen méně viditelnou cestou.

Pro Německo a Nizozemsko, které obvykle nejvíc tlačí na velikost rozpočtu, je to podstatné. Pro Francii a Polsko také, ale z jiných důvodů. Francie chce chránit zemědělské výdaje, zatímco její veřejné finance jsou pod tlakem EU poté, co Rada v červenci 2024 zahájila postup při nadměrném schodku. Polsko má přímý zájem na kohezních a zemědělských penězích, protože Varšava dál představuje evropské fondy jako základ svého programu na roky 2021-2027.

Každá metropole má veto

Nejtvrdší limit není ekonomický, ale právní a politický. Rozhodnutí o vlastních zdrojích, tedy příjmech určených přímo do rozpočtu EU, vyžadují jednomyslnost a schválení na národní úrovni podle článku 311. Také dlouhodobý rozpočet potřebuje jednomyslnost podle článku 312.

Každé hlavní město tím získává páku. Spor o balíky, sázky, kryptoměny, rabaty nebo celkovou velikost rozpočtu se může změnit ve spor o celý finanční rámec. Brusel může chtít příjem, který méně připomíná národní šek, ale o tom, zda toto politické balení vydrží, pořád rozhodují státy.

Částka 450 mld. EUR je proto bez právního textu spíš vyjednávací signál než hotový daňový plán. Splácení dluhu je dané. Otevřené zůstává, kdo účet zaplatí a jak zřetelně to voliči uvidí.