Bulharsko vloží €992 million do ESM

Bulharský parlament 20. května ratifikoval smlouvu o Evropském mechanismu stability a zavázal zemi k vložení zhruba 992 mil. EUR ve splaceném kapitálu do stálého záchranného fondu eurozóny (ESM, Sofia Globe). ESM je společný finanční nástroj, z něhož mohou vlády eurozóny čerpat pomoc ve chvíli, kdy se některý členský stát nebo jeho banky dostanou do vážných potíží. Hlasování završilo proces, který začal 1. ledna 2026 přijetím eura. Po pěti měsících se ukazuje, že samotná výměna měny proběhla klidněji, než se čekalo. Skutečná zkouška je rozpočtová: když se měnová politika nově řídí z Frankfurtu, zůstávají vládní výdaje Bulharsku jako hlavní nástroj pro tlumení ekonomických šoků.

Nástroj, kterého se Bulharsko vzdalo, už fakticky nemělo

Bulharsko navázalo svou měnu na euro v roce 1997 prostřednictvím měnové rady, tedy systému, který pevně uzamyká kurz a bere centrální bance možnost určovat úrokové sazby nebo tisknout peníze (ECB). Devětadvacet let tak země nemohla devalvovat lev, aniž by rozbila vlastní měnový rámec. Přijetí eura z tohoto omezení udělalo trvalý stav, praktická změna ale byla malá. Hmatatelnější je to, co Bulharsko získalo: křeslo a hlas v Radě guvernérů ECB, tedy přechod z pozice příjemce pravidel mezi ty, kdo o měnové politice eurozóny spolurozhodují (ECB Blog).

Samotný účet za ESM je pro Bulharsko zvládnutelný. Fond má 700 mld. EUR v autorizovaném kapitálu (ESM) a první bulharské splátky vycházejí zhruba na 120 mil. EUR ročně po dobu pěti let; zbytek se rozloží do 12 let (BTA).

Ceny zůstaly klidné, schodek ne

První inflační data vypadají lépe, než se čekalo. Podle odhadu ECB přidala změna měny ke spotřebitelským cenám jen 0,3 až 0,4 procentního bodu, hlavně ve službách typu restaurací, kde je zaokrouhlování směrem nahoru nejsnazší (ECB Blog). Evropská komise pro Bulharsko na celý rok 2026 čeká inflaci 2,9 % (EC).

Rozpočtový obraz je méně pohodlný. Bulharský schodek za rok 2025 dosáhl 3,5 % HDP, tedy překročil maastrichtský limit EU ve výši 3 %, který mají členové eurozóny dodržovat (Eurostat via economic.bg). Bývalý náměstek ministra veřejně varoval, že Bulharsku hrozí postup při nadměrném schodku, formální unijní mechanismus, jímž EU tlačí vlády porušující pravidla k omezení výdajů (Novinite). Mezinárodní měnový fond už v listopadu 2025 Bulharsko vyzval, aby brzdilo růst mezd ve veřejném sektoru a přesouvalo výdaje do investic (IMF).

Země, která tři desetiletí neměla nezávislou měnovou politiku, je na podobné omezení zvyklá. Překročit rozpočtová pravidla právě v roce vstupu do eurozóny je ale nešikovný signál.

Východ Evropy se rozchází

Bulharský vstup do eurozóny zvýrazňuje rozdíl mezi východními členy EU. Rumunsko, které do Unie vstoupilo stejně jako Bulharsko v roce 2007, má schodek 7,9 % HDP, nejvyšší v celém bloku, a za desetileté dluhopisy platí výnos 7,38 %. Bulharsko si půjčuje za 4,34 % (Economica.net). Dvě země, které v roce 2007 startovaly ze stejné unijní pozice, dnes čelí zcela odlišným podmínkám financování.

Česko, bohatší než obě země, míří opačným směrem. Premiér Babiš 11. května zrušil každoroční vládní zprávy o připravenosti na euro a prohlásil debatu za uzavřenou nejméně do roku 2030. Proti přijetí eura je podle průzkumů 66 až 80 % veřejnosti a Česká národní banka drží svou základní sazbu zhruba o 1,25 procentního bodu nad sazbou ECB (Ekonomický deník).

Bulharsko zůstává nejchudším členem EU podle HDP na obyvatele a před přijetím eura se proti němu stavělo 49 % občanů (Al Jazeera). Levnější přeshraniční platby a nižší náklady financování se nejdřív projeví u exportérů a větších firem. Zaokrouhlování cen naopak nejvíce zasahuje nízkopříjmové domácnosti. Jestli se tato výměna Bulharsku vyplatí, bude záviset na věci, s níž země roky zápasí: udržet vládní výdaje pod kontrolou ve chvíli, kdy volby lákají politiky k opaku. Osmery volby za pět let naznačují, že toto pokušení nezmizí.