Bulharsko střeží základnu Bezmer

Bulharsko zpřísnilo bezpečnost na letecké základně Bezmer poté, co Financial Times podle několika médií napsaly, že aktéři napojení na Írán měli probírat možné útoky na americké vojenské cíle v jihovýchodní Evropě (Stars and Stripes). Bulharští představitelé existenci takového plánu nepotvrdili. Generální tajemník NATO telefonoval bulharskému premiérovi a zopakoval závazek kolektivní obrany. Ve veřejně dostupných informacích ale dál chybí ověřený íránský plán útoku i nové operační rozhodnutí NATO.

Jak To Brief informoval už při prvním zveřejnění případu, skutečná zranitelnost tu existuje: bulharský parlament schválil dočasné rozmístění amerických tankerových letounů na základně Bezmer do října. Následný vývoj ukazuje, jak alianční politika dokáže z nepotvrzené hrozby udělat veřejnou demonstraci připravenosti.

Viditelná opatření, nízko hodnocené riziko

Ministr vnitra Ivan Demerdžiev uvedl, že Bulharsko kolem Bezmeru přijalo preventivní opatření nastavená na „mnohem vyšší úroveň hrozby“, než jakou podle něj skutečně hlásily zpravodajské služby (Investor). Ministr obrany Dimitar Stojanov řekl téměř opak: riziko je mimořádně nízké, přímá hrozba pro Bulharsko ani pro místa, kde jsou umístěna americká letadla, neexistuje a bezpečnostní prostředí se nezměnilo (Fakti, Сега). Stejné hodnocení měla podle médií podpořit i zpráva vojenského zpravodajství (24 часа). Žádná bulharská zpravodajská služba veřejně nevystoupila a odtajněný závěr k dispozici není.

Právě rozdíl mezi viditelnými opatřeními a oficiálně popisovaným rizikem je podstatou celé věci. Bulharsko střeží Bezmer proti něčemu, co jeho vlastní ministerstvo obrany označuje za zanedbatelné.

Ujišťování místo operací

Generální tajemník NATO Mark Rutte řekl premiérovi Rumenu Radevovi, že spojenecké síly a prostředky jsou připraveny reagovat na jakoukoli hrozbu a neutralizovat ji (BNR, Sofia Globe). Politickou váhu takové sdělení má. V aliančním aparátu ale nespustilo nic viditelného: žádné konzultace podle článku 4, při nichž může kterýkoli spojenec otevřít bezpečnostní problém ke společné debatě, žádné jednání Severoatlantické rady, tedy hlavního politického rozhodovacího orgánu NATO, ani žádný nový operační rozkaz.

Kontrast s nedávnými událostmi je zřetelný. Když několik dní předtím došlo k incidentům v polském a rumunském vzdušném prostoru, NATO zveřejnilo výslovné společné prohlášení spojenců a svolalo konzultace (NATO). U bulharské íránské stopy se srovnatelný krok neobjevil.

Další test nabízí Řecko. Podle řeckých médií by Atény posoudily možnou podporu Bulharska systémy protivzdušné obrany Patriot, ale pouze v případě formální žádosti Sofie a až po souhlasu KYSEA, řecké vládní rady pro národní bezpečnost (Euronews Greece, Mediapool). Bulharsko takovou žádost nepodalo. Řecko žádnou baterii nepřesunulo. Podmíněná nabídka ale Aténám umožňuje vystupovat jako bezpečnostní hráč na jihovýchodním křídle, aniž by oslabily vlastní postavení kolem Kréty a východního Středomoří.

Politika je čitelnější než hrozba

Bulharská vláda může působit bděle, aniž by potvrdila panický výklad situace. NATO získává odstrašující efekt ze slov o solidaritě, aniž by neslo politické náklady formálního kroku. Opoziční GERB mezitím žádal předvolání íránského velvyslance a upozornil tím na zjevnou mezeru: bulharské ministerstvo zahraničí v prvních reakcích nepřišlo s oficiálním komentářem (24 часа).

Nejostřejší srovnání toho, jak vypadá skutečná operační připravenost, nabízí Rumunsko. Několik dní před kauzou Bezmer rumunské úřady zaznamenaly vzdušné cíle poblíž Izmailu, rozeslaly veřejné varování RO-Alert a po vstupu jednoho objektu do rumunského vzdušného prostoru vyslaly do vzduchu stíhačky F-16 (Agerpres). Tato posloupnost znamená detekci, varování, letouny ve vzduchu a následné vyšetřování incidentu. Případ Bezmer zatím znamená stráže u brány kvůli hrozbě, která zůstává novinovou informací.

Větší problém jihovýchodního křídla spočívá v kapacitách. Modernizace bulharského stíhacího letectva se zpožďuje až do roku 2030 (BNR) a viditelnou alianční reakcí na neověřenou hrozbu byl telefonát. Pokud chce Sofie, aby veřejnost četla Bezmer jako připravenost, a ne jako politické divadlo, musí její ministerstvo obrany i operační plánovači NATO ukázat, co by se změnilo ve chvíli, kdy by se hrozba potvrdila. Tuto odpověď zatím nedal nikdo z nich.