Více mědi z Bulharska závisí na Belgii

Dne 9. října označila Evropská komise rozšíření měděného závodu společnosti Aurubis v bulharském Pirdopu za jeden ze 46 nových „strategických projektů“ zaměřených na kritické suroviny (Evropská komise, příloha projektu). Ještě před udělením tohoto označení prošlo rozšíření environmentálním posouzením, získalo podporu evropského úvěru a začalo se stavět. Veřejné podklady nenaznačují, že by označení změnilo termín dokončení nebo plánovaný objem produkce. Pirdop tak ukazuje, co označení EU v praxi přináší.

Co Pirdop vyrábí a co mu označení nabízí

V Pirdopu se z materiálu obsahujícího měď odlévají anody, tedy desky z nečisté mědi. V elektrolyzovně je elektrický proud rozpouští a na katodách se vylučuje téměř čistá měď, kterou nakupují výrobci. Rozšíření zvýší roční kapacitu výroby katod v Pirdopu z přibližně 230 000 na zhruba 340 000 tun (Aurubis, EIB).

Označení vychází z nařízení EU o kritických surovinách. Podle něj má Unie do roku 2030 zvládat vlastním zpracováním pokrýt alespoň 40 % své roční spotřeby klíčových surovin (EUR-Lex). Nařízení nabízí rychlejší postupy a větší pozornost, nikoli přímé financování. Strategické projekty mají přednost při povolování v členských státech, získají jednotné kontaktní místo a podporu při hledání věřitelů i odběratelů (EUR-Lex). Samotné označení nezakládá nárok na dotaci a povolení nadále vydávají vnitrostátní úřady.

V případě Pirdopu přichází tato pomoc pozdě. Už v listopadu 2023 rozhodla bulharská Regionální inspekce životního prostředí a vod v Sofii, že rozšíření nevyžaduje úplné posouzení vlivů na životní prostředí, tedy nejpodrobnější formu takové kontroly (RIOSV Sofia). Stavební dodavatel počítal s výstavbou od května 2024 do března 2026 (GBS).

Také financování bylo zajištěno předem. Úvěr Evropské investiční banky (EIB) ve výši 200 mil. EUR, podepsaný v roce 2025, pokrývá investice Aurubisu v Bulharsku i Německu (EIB). Veřejné podklady neukazují, že by označení zkrátilo lhůtu pro vydání některého povolení nebo otevřelo cestu k novým penězům.

Anody, které dříve putovaly do Belgie

Pirdop dosud vyráběl více anod, než kolik dokázala jeho elektrolyzovna zpracovat. Část putovala do rafinerie Aurubisu v belgickém Olenu; společnost uvádí, že rozšíření tento přesun ukončí (prezentace Aurubisu). Olen má povolení vyrábět 355 000 tun katod ročně (rozhodnutí provincie Antverpy).

Tady je třeba rozlišovat dvě veličiny: kapacitu a skutečnou produkci. Kapacita udává, kolik mědi může závod zpracovat; produkce, kolik jí skutečně zpracuje. Nová elektrolyzovna tak zvýší evropskou kapacitu rafinace bez ohledu na to, co se stane v Belgii.

Evropa vyrobí více mědi jen za dvou podmínek: Olen musí bulharské anody nahradit jiným materiálem obsahujícím měď a oba závody musí pracovat téměř naplno. Aurubis tvrdí, že uvolněnou kapacitu v Olenu může využít pro jiné suroviny. Žádný zveřejněný dokument ale neuvádí, kolik materiálu by bylo potřeba, odkud by přišel ani kdy.

Tento materiál by musel pocházet z části dodavatelského řetězce, v níž je Evropa nejslabší. Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) měří dovozní závislost jako podíl potřeb EU v jednotlivých fázích řetězce pokrytý ze zahraničí. U těžby mědi ji vyčíslilo zhruba na 48 %, u zpracování na 17 % (JRC). Evropě chybí ruda a rafinerie ji vytěžit nedokáže. Náhrada za bulharské anody v Olenu proto přijde z dodavatelského řetězce, který už nyní závisí na dovozu.

Kdo získá

Nejzřetelněji získá Aurubis: více mědi zpracuje v jednom závodě a přestane převážet polotovary přes kontinent. Bulharsko získá větší zpracovatelskou základnu, zveřejněné údaje však neoddělují nová pracovní místa od stávajícího počtu zaměstnanců. Olen přijde o bulharské anody a musí najít náhradu. Úvěr EIB byl podepsán ještě před udělením označení a samotné označení nové veřejné peníze nepřináší.

Rozšíření Pirdopu skutečně zvýší evropskou kapacitu pro rafinaci mědi. Zda díky němu bude Evropa vyrábět více mědi, závisí na tom, co udělá Olen. Pirdop prošel environmentálním posouzením, zahájil výstavbu a získal financování EIB ještě předtím, než ho Brusel označil za strategický projekt. Žádný veřejný dokument neukazuje, že by toto označení změnilo harmonogram nebo objem produkce. Později může pomoci najít odběratele nebo získat povolení, tento případ to však zatím nedokládá.