Bulharsko hrozí vetem sankcí EU

Bulharsko zablokuje další sankční balík EU proti Rusku, pokud z něj Unie nevyjme patriarchu Kirilla, prohlásil tento týden v Bruselu premiér Rumen Radev (BTA, Reuters via MarketScreener). Hrozba znovu ukazuje slabé místo unijní zahraniční politiky: jeden stát může zdržet společnou reakci všech 27 členů.

Sankce EU proti Rusku se přijímají jednomyslně v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, tedy smluvního rámce pro společná diplomatická a bezpečnostní rozhodnutí Unie. Než začne platit nový balík, musí souhlasit každé hlavní město (článek 31 Smlouvy o EU, postup Rady při přijímání sankcí). Jedno „ne“ ze Sofie má stejnou váhu jako odpor Berlína nebo Paříže. Maďarsko několik let ukazovalo, jak účinná taková páka může být. Nyní po ní sahá Bulharsko.

Dva motivy, jedna páka

Radevova námitka má dvě roviny. První je ekonomická: nová opatření mířící na aktivity spojené s Lukoilem by podle Sofie mohla ohrozit bulharské zásobování pohonnými hmotami, náhradní díly pro metro i hnojiva (BTA). Tato obava nestojí ve vzduchu. Jediná bulharská rafinerie v Burgasu patří do systému Lukoilu a má na domácím trhu s palivy dominantní postavení. Americká výjimka, která jí umožňuje dál fungovat, vyprší v říjnu 2026. Pokud sankce zúží prostor pro její provoz, bude Bulharsko čelit koncentrovanému riziku v zásobování, odlišnému od závislosti Maďarska a Slovenska na ropovodech.

Druhá rovina je symbolická. Při obhajobě vyjmutí patriarchy Kirilla ze sankčního seznamu Radev mluvil o pravoslavné tradici a historické roli ruské církve v bulharském příběhu osvobození (Kyiv Independent, Euronews). Poté, co Maďarsko tiše ustoupilo od dlouhodobého odporu v Kirillově kauze, zůstalo Bulharsko na tomto poli jedinou překážkou. Bulharská média popsala postoj Sofie jako rozdělený mezi „energetickou linii“ a „církevní linii“ (Sega).

Právě tato kombinace dává hrozbě veta váhu. Čistě ekonomická námitka by vedla k jednání o výjimce. Čistě náboženská námitka by působila jako proruské gesto. Dohromady ale Radevovi poskytují domácí argument, který lze materiálně obhájit, a zároveň symbolický motiv s odezvou u části voličů nakloněných Rusku.

Odstrašení na východním křídle se odkládá

Pro státy blíž frontové linii znamená veto zdržení odstrašení. Litevský prezident Gitanas Nausėda označil princip jednomyslnosti za „nástroj zneužívání“ (Verslo Žinios). Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys prosazoval ambicióznější 21. sankční balík a uvedl, že současný návrh nejde dost daleko (LRT). Z pohledu Vilniusu jsou sankce součástí bezpečnostní architektury proti sousední vojenské hrozbě. Každý odklad proto oslabuje společný tlak na Moskvu.

Vzorec, který nyní Bulharsko kopíruje, je v regionu dobře čitelný. Rumunský tisk popsal situaci jako „maďarský scénář“, který se objevuje v sousedství (Digi24). Německá média pojmenovala tři překrývající se problémy: bulharskou domácí politiku, ekonomiku Lukoilu a konstrukční vadu unijní zahraniční politiky (Deutschlandfunk, n-tv). Podstatná je právě ta třetí. Každý členský stát, který má domácí spor a dost odhodlání, jej může proměnit v páku proti zahraniční politice celé Unie.

Reforma, která se sama neumí prosadit

Unijní smlouvy obsahují náhradní cesty, žádná ale neřeší jádro problému. Takzvaná překlenovací klauzule by u části zahraničněpolitických rozhodnutí umožnila přechod ke hlasování kvalifikovanou většinou, v němž mají větší státy vyšší váhu a jednotlivá země nemůže rozhodnutí sama zablokovat. Jenže k aktivaci této klauzule je znovu potřeba jednomyslnost, takže reforma uvízla uvnitř pravidla, které má napravit (IPG Journal). „Konstruktivní zdržení se hlasování“ zase dovoluje státu ustoupit stranou, aniž by blokoval zbytek Unie. Funguje však jen tehdy, když se zdrženlivost rozhodne projevit sám odporující stát. Bulharsko se k tomu nechystá.

Částečnou opravu se lídři EU pokusili zavést tento měsíc: sektorové sankce proti Rusku se mají prodlužovat na 12 měsíců místo šesti. Tím ubude okamžiků, kdy skeptická vláda získá vyjednávací páku. Počet příležitostí k vetu se sníží, samotné veto ale nezmizí.

Návrh sankčního textu, který se týká dceřiných firem Lukoilu a provozu v Burgasu, zatím nebyl zveřejněn, takže bulharská tvrzení o hospodářských škodách nelze nezávisle ověřit (EUAlive). Radevovo veřejné prohlášení je politický signál. Skutečná zkouška přijde při jednání velvyslanců o konečném znění. Hlubší problém zůstává: Maďarsko ukázalo, že model veta funguje, Bulharsko jej přebírá a EU nemá nástroj, jak zabránit další vládě, aby postup zopakovala.