Bulharsko a Ukrajina ladí tranzit plynu

Pokud by letos na podzim v Řecku přistál tanker s americkým LNG a plyn z něj se do listopadu dostal do ukrajinských zásobníků, prošel by pěti národními potrubními systémy směrem, kterým tyto trubky plyn dříve nevedly. Takový scénář je dnes blíže realitě než kdykoli od chvíle, kdy Rusko začalo využívat plynovody jako politickou páku. Mezi obchodním zájmem a fyzickou dodávkou ale pořád leží značná mezera.

Státní plynárenské společnosti Bulharska a Ukrajiny, Bulgargaz a Naftogaz, jsou podle dostupných informací blízko dvoustranné dohody. Bulharský poslanec potvrdil, že obě strany jsou „blízko podpisu smlouvy“, zároveň ale dodal, že „nic nebylo podepsáno“ a neexistují žádné právně závazné podmínky (SEGA, Fakti). Veřejně nejsou známé objemy, cena ani délka případného kontraktu.

Koridor existuje na papíře. Firmy už platí za možnost ho využít.

Vertikální plynový koridor není jeden nový plynovod. Jde o propojení existujících a modernizovaných soustav v Řecku, Bulharsku, Rumunsku, Moldavsku a na Ukrajině do jedné obchodní trasy vedené z jihu na sever. Současná kapacita činí zhruba 5,03 mld. m³ ročně, první rozšíření má mířit na 9,41 mld. m³ (Energy Industry Review, ZF).

Na začátku července přilákaly první dlouhodobé aukce kapacity v Sidirokastru, tedy v propojovacím bodě mezi Řeckem a Bulharskem, skutečné kupce. Pro plynárenské roky 2026/2027 až 2029/2030 si obchodníci rezervovali přibližně 46 % dostupné kapacity (Energy World, OT). Nejde tedy jen o vládní prohlášení, ale o firmy, které platí za budoucí přístup k potrubí.

Rezervace kapacity však znamená pouze právo potrubí použít. Neznamená, že někdo koupil plyn, zadal denní tok nebo dopravil na Ukrajinu byť jedinou molekulu. Rumunsko zatím prověřuje, zda je tarif, tedy celková cena za přepravu plynu přes soustavu, dost nízký na to, aby se obchodníkům trasa vyplatila. Po nedávném snížení poplatků na rumunském úseku se uvádí cena z Řecka na Ukrajinu 5,85 EUR/MWh (Euro2day, Parapolitika). Bez přímého srovnání s tranzitními poplatky přes Polsko nebo Slovensko zatím není jasné, zda tato cena komerčně obstojí.

Bulharský drahý omyl se může změnit v cizí infrastrukturu

Nejsilnější finanční motivaci k úspěchu koridoru má Bulharsko. Podle smlouvy z ledna 2023 se Bulgargaz zavázal platit zhruba 500 000 EUR denně za tureckou regazifikační kapacitu, tedy za právo převádět LNG zpět do potrubního plynu v Turecku. Tuto kapacitu ale využíval jen minimálně. Na jaře už dluh vůči tureckému BOTAS dosahoval zhruba 360 mil. EUR (BTA). V květnu skutečné dodávky činily jen 25 mil. m³, zatímco nasmlouvaná kapacita byla 154 mil. m³ měsíčně (EADaily).

Po červnové schůzce prezidenta Rumena Radeva s Recepem Tayyipem Erdoğanem byla smlouva na 15 měsíců zmrazena: Bulharsko platí pouze za kapacitu, kterou skutečně využije, zatímco obě strany jednají o novém nastavení (BNR). Ministryně energetiky Iva Petrova uvedla, že dohoda nezatíží bulharské občany. Takové tvrzení ale potřebuje ověření v účetnictví: pokud nahromaděné ztráty ponese Bulgargaz, mohou je nakonec zaplatit daňoví poplatníci nebo budoucí odběratelé plynu přes vyšší regulované tarify či státní kapitálové injekce.

Pokud plyn určený pro Ukrajinu začne koridorem skutečně téct, Bulharsko promění nevyužitou a ztrátovou kapacitu v tranzitní příjem. Z prodělečné smlouvy by se tím stal důvod tlačit plyn směrem z jihu na sever.

Ukrajina potřebuje plyn před zimou. Funguje jen jedna dovozní trasa.

Základním cílem Ukrajiny je mít před topnou sezonou v podzemních zásobnících 14,6 mld. m³ plynu. Při současných cenách by k tomu podle odhadů potřebovala dovoz za 3,2 až 3,8 mld. EUR (DiXi Group). Na začátku července bylo v zásobnících 12,04 mld. m³ a dovoz přicházel pouze z Polska tempem 0,8 až 1,6 mil. m³ denně (UEEX). Evropská unie k doplnění rezerv mobilizovala záruku Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve výši 500 mil. EUR (European Commission).

Druhý směr dovozu je podstatný právě proto, že samotné potrubí nestačí. Pokud tarify, smlouvy nebo očekávané marže nevycházejí, trasa může zůstat nevyužitá. U severního koridoru přes Polsko skončila poslední dlouhodobá aukce kapacity bez rezervací (TelegrafUA). Jižní trasa je proto pro Ukrajinu realistickou alternativou.

Co říkají čísla

Koridor je obchodně věrohodný, ale provozně zatím neověřený. Firmy platí za budoucí přístup. Zmrazení bulharské smlouvy s BOTAS vytváří správnou finanční motivaci. Ukrajinská potřeba doplnit zásobníky vytváří poptávku. Řecko získává roli vstupní brány pro LNG, Bulharsko cestu z nevýhodného kontraktu a Rumunsko tranzitní byznys.

Ve veřejném záznamu ale zatím není podepsaná dodavatelská smlouva, naměřený fyzický tok z jihu na sever ani nominace kapacity po celé trase. Skutečný test přijde ve chvíli, kdy ukrajinská data o zásobnících začnou ukazovat přírůstky z jižního směru.