Bulharsko řeší obranný dluh do roku 2071

Kolik si má stát půjčit na armádu, když splátkový kalendář přežije všechny vlády, které o něm kdy budou rozhodovat?

Bulharská vláda poslala 15. července do parlamentu úvěrovou smlouvu na 3,26 miliardy eur, podepsanou v rámci programu SAFE (Security Action for Europe), nové úvěrové linky EU určené na obranné výdaje (24 Chasa). Podmínky vypadají levně: až deset let bez splácení jistiny a celková splatnost rozložená do 45 let (Sofia Globe). Jenže levný úvěr zůstává dluhem. Poslední splátky mohou přijít až v roce 2071. A poslanci mají půjčku schvalovat ve chvíli, kdy většina projektů, které má financovat, zatím nebyla zveřejněna.

Jak SAFE funguje

Program SAFE umožňuje Evropské komisi půjčovat si na kapitálových trzích s využitím společného úvěrového ratingu EU a získané peníze následně půjčovat členským státům na obranné nákupy (CER). Celkový objem programu činí 150 miliard eur. Pravidla zároveň tlačí zakázky směrem k evropským a ukrajinským dodavatelským řetězcům: nejméně 65 % nákladů na komponenty musí zůstat v EU, Evropském hospodářském prostoru nebo na Ukrajině (European Commission).

Rada EU, v níž legislativu schvalují ministři členských států, přijala SAFE nouzovou právní cestou, která z procesu zcela vynechala Evropský parlament. Ten se kvůli tomu obrátil na Soudní dvůr EU a tvrdí, že zvolená zkratka byla nezákonná (European Parliament, EU Law Live). Spor dál běží. Peníze už se ale vyplácejí: Polsko dostalo první tranši 6,56 miliardy eur, Chorvatsko prvních 255 milionů eur (European Commission, Brussels Times). U dalších dlužníků SAFE se ukazuje, že stejná evropská úvěrová linka vyvolává různé domácí spory: v Rumunsku šlo o ústavní konflikt, která vláda měla pravomoc si půjčit (Gândul), v Polsku o veřejný střet ministra obrany s prezidentem kvůli podpisu příslušného zákona (TVN24).

V Bulharsku je tato debata tišší, ale ne méně podstatná. Jde v ní o to, co parlament skutečně uvidí, než bude hlasovat.

Devět projektů, jeden veřejný

Bulharský úvěr má pokrýt devět projektů ozbrojených sil v rámci obranného investičního programu do roku 2032 (Actualno). Veřejně známý je zatím jen jeden: nákup radarů za 320 milionů eur podle rámcové dohody s Francií (24 Chasa). U zbývajících osmi projektů nebyly zveřejněny hodnoty smluv, jména dodavatelů, termíny dodávek ani údaj o tom, kolik práce získají bulharské firmy (Actualno, 24 Chasa).

Část informací může být z oprávněných obchodních nebo bezpečnostních důvodů citlivá či utajená. Rozsah nezveřejněných výdajů je však nápadný. Poslanci mají hlasovat o závazcích na několik desetiletí u projektů, které z velké části nemohou posoudit.

Rozpočtový kontext tomu dodává ostřejší hranu. Bulharský parlament nedávno zvýšil strop státního dluhu tak, aby umožnil nové půjčky ve výši 3,8 miliardy eur, mimo jiné kvůli zajištění rozpočtové likvidity, zatímco země stále nemá dokončený rozpočet na rok 2026 (Forbes Bulgaria). Vláda tvrdí, že prostředky ze SAFE se začlení do každoročních obranných rozpočtů, takže se náklady rozloží v čase. Tento model ale funguje jen tehdy, pokud závazek dodrží každá další vláda v období splácení, které se blíží půlstoletí.

Skutečný test ratifikace

Bulharský problém nespočívá v přístupu k penězům. SAFE nabízí nejlevnější obranný úvěr, na jaký může země typu Bulharska reálně dosáhnout. Problém je v tom, že vláda žádá parlament o schválení dlouhodobého dluhu, aniž by ukázala většinu projektů, dodavatele, harmonogram dodávek nebo to, kolik domácí průmyslové kapacity tyto výdaje vytvoří. Úvěrová smlouva dává Sofii přístup k nejsilnější evropské obranné úvěrové lince. Zda 3,26 miliardy eur přinese skutečnou vojenskou schopnost, nebo čtyři desetiletí splácení dovezeného vybavení, závisí na odpovědích, které bulharští poslanci dluží veřejnosti ještě před hlasováním.