Bulharům zůstávají levové úspory

Do 30. června stáhla Bulharská národní banka (BNB) z oběhu staré bankovky a mince v hodnotě 29,4 miliardy leva. To odpovídá 94,48 % hotovosti v leva, která byla v oběhu na začátku roku 2025 (24 Chasa, Fakti). V peněženkách a pokladnách je místo nich zhruba 8,8 miliardy eur v bankovkách a mincích (Fakti).

Kurzové překvapení se nekonalo. Každý lev se přepočítává pevným kurzem 1,95583 leva za euro, který stanoví zákon (BNB). Bulharsko navíc od roku 1997 fungovalo v režimu měnového výboru, tedy systému, v němž byla domácí měna pevně navázána na evropskou měnovou kotvu. Přijetí eura proto změnilo hlavně hotovost v rukou lidí, ne cenu jejich peněz.

Období dvojího oběhu, kdy obchody přijímaly leva i eura, skončilo 1. února 2026. Od té doby je euro v Bulharsku jediným zákonným platidlem (Vesti).

Posledních 1,7 miliardy leva ukazuje, kdo hotovost používá nejvíc

Mimo trezory BNB zůstává zhruba 1,7 miliardy leva (24 Chasa). Část těchto peněz leží ve sklenicích, rodinných obálkách, venkovských domácnostech, dětských pokladničkách nebo zapomenutých trezorech malých podniků (Novinite, Viaranews). O peníze nikdo nepřichází. BNB bude staré leva měnit za eura zdarma, bez časového omezení a bez limitu na částku (Fakti).

Od 1. července se však zúžila nejpohodlnější cesta. Komerční banky a pošty musely měnit leva bez poplatku jen do 30. června. Od července si za výměnu mohou účtovat poplatky (Club Z, BNR News). Problém tedy není špatný kurz. Nákladem je cesta k pokladně BNB, fronta a papírování. Pro člověka z vesnice daleko od bankovní pobočky může výměna malé částky znamenat jízdenku autobusem, půl dne času a nepříjemnost spojenou s převážením hotovosti přes okres.

Nevrácená hotovost tak napovídá, kdo je na fyzických penězích stále nejvíc závislý: starší lidé, pracovníci v neformální ekonomice, venkovské domácnosti a drobní obchodníci. BNB zveřejňuje celkovou částku, nikoli rozpad podle regionu, věku nebo příjmu (24 Chasa). Stát ví, kolik hotovosti zůstalo venku. Zatím ale neukazuje, komu zůstala v ruce.

Spor se vede o ceny, ne o bankovky

Chorvatsko přešlo na euro 1. ledna 2023 pevným kurzem 1 euro = 7,53450 kuny (Council of the EU). Evropská komise později vyhodnotila přechod jako hladký a přímý dopad samotné konverze na ceny jako omezený (European Commission). Spotřebitelé přesto přičítali euru zaokrouhlování v restauracích a zdražení hotelů. Analytici za silnější příčiny označovali energie a služby (Večernji list).

Bulharsko stojí před stejnou dynamikou. Podle rychlého odhadu Eurostatu dosáhla v červnu 2026 meziroční inflace v Bulharsku 5,3 %, i když meziměsíčně ceny o 0,4 % klesly (Euronews). Většinu titulní inflace vysvětlují náklady na energie, ne zaokrouhlování u pokladen. Od srpna 2025 do srpna 2026 navíc v Bulharsku platilo povinné dvojí uvádění cen: zákazníci viděli na každé cenovce částku v leva i v eurech, což maloobchodníkům ztěžovalo nenápadné přirážky (Vesti).

Sousedé sledují totéž, ale čtou to po svém

Polská média rámují bulharský přechod na euro jako varování, že levné dovolené v Bulharsku mohou následovat „chorvatskou cestu“ rostoucích cen (Onet). V Rumunsku příběh vyznívá jinak: Bulharsko vstoupilo do eurozóny, zatímco Bukurešť dál nesplňuje vstupní podmínky v inflaci a veřejných financích (Economica, ECB). Stejná fakta si každý soused čte přes vlastní politiku.

Bulharský lev mizí tiše, a právě v tom je úspěch celé operace. Posledních 1,7 miliardy leva se bude přes pokladny BNB vracet ještě měsíce. Spor o to, co euro udělalo s cenami, přežije samotnou hotovost.