Kanada posiluje velení NATO v Pobaltí

Každá vojenská aliance stojí na velitelské páteři: na štábech, které plánují, slaďují postupy a drží pohromadě jednotky z různých zemí. Kanadský premiér Mark Carney nyní slíbil, že Kanada pomůže posílit právě tuto část obrany Pobaltí. Ottawa se stane jednou z vedoucích zemí alianční Mnohonárodní divize Sever (MND North), tedy pozemního velitelství NATO pro Estonsko a Lotyšsko (prohlášení kanadského premiéra).

Kanada se tím přidává k Dánsku a Lotyšsku, které se na řízení této struktury už podílejí. Z dosavadní role vedoucí země jedné brigády se posouvá o úroveň výš: ke spoluzodpovědnosti za divizní štáb, který má organizovat několik brigád z různých spojeneckých armád. Z veřejně dostupných informací ale zatím plyne hlavně plánovací závazek, nikoli nové kanadské jednotky nebo technika.

Co vlastně dělá rámcová země

„Rámcová země“ dodává vojenské formaci organizační jádro: štábní důstojníky, plánovací kapacitu, koordinaci cvičení a společné postupy pro to, kdo komu velí a jak se vydávají rozkazy. Kanada už tuto roli plní u mnohonárodní brigády NATO v Lotyšsku, kde pod kanadským vedením působí vojáci z několika spojeneckých států (NATO Association of Canada).

Nové rozhodnutí posouvá stejnou odpovědnost na vyšší úroveň. Carneyho prohlášení popisuje práci MND North jako „plánování a koordinaci vojenských operací, sdílení informací a cvičení“ (prohlášení kanadského premiéra).

Pro celý příběh je podstatný rozdíl mezi velitelstvím a silami. NATO odděluje štáby, které plánují, od vojáků, zbraní a dopravy, jež musí v krizi dodat a politicky uvolnit jednotlivé vlády (NATO). Dánsko tuto mezeru dobře ukazuje: MND North spoluvládne, ale v Lotyšsku zároveň nasadilo pěší rotu o síle až 170 vojáků, která se má později rozrůst na prapor zhruba 850 lidí (Nordic Defence Sector). Kanadské oznámení žádné nové vojáky, předem rozmístěnou techniku ani logistické jednotky neuvádí.

Dva velitelské řetězce, jedna hrozba

Kanadská role má větší váhu i kvůli tomu, jak NATO přestavělo velení na severovýchodním křídle. 1. německo-nizozemský sbor letos převzal taktickou odpovědnost za Estonsko a Lotyšsko a obě země propojuje právě přes MND North (Ground News, Defence Network).

Litva ale spadá pod jiné sborové velitelství ve Štětíně v Polsku. Má tedy jiné velitele, jiné trasy pro posily a jiné předpoklady pro to, jak má pomoc dorazit. Pokud by krize zasáhla všechny tři baltské státy zároveň, pod nejvyšším velitelem spojeneckých sil NATO by ji v praxi řídily dvě paralelní velitelské struktury bez jednotné operační autority na nižší úrovni.

Litevská veřejná debata tento rozdíl už odráží. Místní zpravodajství se soustředí na budování německé brigády, protivzdušnou obranu a suvalský koridor, úzké pozemní spojení mezi Polskem a Litvou, přes které by musely proudit spojenecké posily (Lrytas). Kanadská role rámcové země posiluje severní velitelský řetězec pro Estonsko a Lotyšsko. Litevský problém s koridorem tím neřeší.

Zkouška prvních hodin

Kanadský krok hlouběji zapojuje severoamerického spojence do obrany Pobaltí v době, kdy se evropské vlády snaží méně spoléhat na Spojené státy. Finská média ho zasazují do širšího posunu, v němž Evropa a Kanada přebírají větší díl odpovědnosti v Baltském moři i v Arktidě (Yle).

Tento posun má ovšem jasné limity. Analýza Nadace Konrada Adenauera je pojmenovává přímo: Spojené státy stále zajišťují strategické tankování ve vzduchu, leteckou přepravu, zpravodajské kapacity a včasné varování, které evropské armády nedokážou rychle nahradit (KAS).

Estonské oficiální zdroje ukazují, že integrace NATO v Pobaltí funguje přes štábní prvky, které řeší přijetí spojeneckých jednotek, jejich podporu a cvičení (mil.ee). Neukazují ale, že by nový kanadský status měnil pravidla nasazení, pravomoci v krizi nebo počet trvale rozmístěných vojáků.

V prvních hodinách krize by proto nerozhodovala samotná tabulka velení, ale praktičtější otázky: zda spojenecké jednotky vědí, kdo jim velí, po kterých silnicích a železnicích se přesouvají, jaké zásoby mají k dispozici a zda politici předem schválili dost pravomocí, aby se systém nezastavil.

Kanada tímto krokem posiluje velitelskou odpovědnost a činí severoamerickou účast na obraně Pobaltí hůře vratnou. Velitelská páteř ale potřebuje jednotky pod sebou. Veřejné informace zatím neukazují, co přesně pod ni Kanada staví. Dokud to NATO a Ottawa neřeknou, půjde hlavně o politický závazek, od něhož se bude obtížně couvat.