Cernavodă napíná pět sítí

V úterý v 19:25 spotřebovávalo Rumunsko více než 8 000 MW elektřiny. Domácí elektrárny v té chvíli dodávaly 5 873 MW. Rozdíl 2 150 MW pokrýval dovoz (Agerpres, Adevărul). Tato mezera se nyní může ještě zvětšit. Rumunsko se začalo připravovat na odstavení druhého bloku jaderné elektrárny Cernavodă, jediného reaktoru v zemi, který je nyní v provozu a dodává zhruba 700 MW. Hladina Dunaje klesla natolik, že voda už podle provozních pravidel nemusí stačit k bezpečnému chlazení (Argus, Economica). Bezprostřední zkouškou pro region bude, zda si pět zemí dokáže ve večerní špičce rozdělit nedostatkovou elektřinu, aniž by některá z nich zaplatila mimořádně vysokou cenu.

Proč záleží na 19:00

Jádrem problému je čas. Přes den posílají solární elektrárny do sítě velké množství levné elektřiny. Mezi 19:00 a 23:00 ale klimatizace dál běží, zatímco výroba ze slunce padá k nule. Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko i jejich sousedé proto ve stejných hodinách potřebují stabilní zdroje nebo dovoz.

Rumunsko formálně oznámilo Bruselu a okolním státům, že vstoupilo do elektroenergetické krize. Opírá se o nařízení EU 2019/941, které vládám ukládá varovat Evropskou komisi a sousedy, pokud je ohrožena bezpečnost dodávek (HotNews, Ziare). Komise 11. srpna svolala koordinační skupinu pro elektřinu a dospěla k závěru, že soustava je pod tlakem, ale zůstává stabilní (European Commission, Digi24). Riziko výpadků to snižuje. Večerní ceny tím ale neklesnou.

Jednotný evropský trh umí přes takzvané market coupling posílat elektřinu z levnějších oblastí do těch napjatějších, dokud se nezaplní přeshraniční vedení. Nové megawatty tím ale nevzniknou.

Kdo prodává a kdo kupuje

V lepší pozici je zatím Bulharsko. Podle ředitele dispečinku bulharského provozovatele ESO Dimitara Zarčeva požádali rumunští a maďarští obchodníci o 3 500 až 4 000 MW bulharské přeshraniční kapacity (Mediapool). Jenže i bulharská jaderná elektrárna Kozloduj leží na Dunaji. Ministryně energetiky Iva Petrovová uvedla, že při současné hladině řeky může pokračovat v provozu ještě zhruba týden a půl (DBR). Ceny na denním trhu vystoupaly ke 150 až 170 €/MWh, zatímco o týden dříve se pohybovaly kolem 100 až 120 €/MWh. Pro bulharské výrobce je to mimořádný výnos s poměrně jasným datem spotřeby (Mediapool).

Nejzranitelnějším kupcem je Maďarsko. Jeho hlavní jaderná elektrárna Paks běžela 11 dní na poloviční výkon, než se vrátila k plné výrobě. Maďarsko proto večer 4. srpna dováželo elektřinu v průměru za 218 €/MWh. V jedné hodině cena dosáhla 439 €/MWh a dovoz činil 3 522 MW (VG, Portfolio). Slovenský regulační úřad ÚRSO varoval, že elektroenergetická situace v regionu je „mimořádně napjatá“ (STVR).

Rumunské domácnosti jsou zatím chráněné. Vládní nouzový plán počítá v krajním případě se stupňovitým omezováním velkých průmyslových odběratelů mezi 19:00 a 23:00 (Agerpres). Pokud ale dodavatelé budou za elektřinu ve špičce platit víc, promítne se to později i do smluv domácností. Podle expertních scénářů by se průměrné ceny na denním trhu mohly pohybovat mezi 850 a 1 800 lei/MWh, v izolovaných večerních hodinách i nad 5 000 lei/MWh (Economica, Adevărul).

Uhlí, peníze z obnovy a skutečná volba

Bukurešť spojila krizové oznámení se známým požadavkem: ponechat v provozu uhelné bloky Rovinari 4 a Turceni 5 i po termínech, kdy měly být uzavřeny (HotNews). Uhelné elektrárny ve večerní špičce pomáhají, protože vyrábějí bez ohledu na slunce a vítr. Rumunsko se ale k jejich uzavření zavázalo ve svém národním plánu obnovy a odolnosti, tedy v reformním balíku navázaném na čerpání evropských peněz po pandemii. Pokud by vláda tyto milníky obrátila, Komise může pozastavit platby (Ziare). Rumunské argumentaci navíc příliš nepomáhá závěr samotné Komise, že krátkodobé dodávky elektřiny nejsou ohroženy.

Evropská síť světla udrží. Stabilita se ale v této chvíli nekupuje přebytkem výroby, nýbrž dražším dovozem, plány na omezení průmyslu a politickým vyjednáváním o rezervním uhlí.