Čínský slib omezení vývozu hybridů bez stropu

Čína slíbila, že bude „tlumit“ vývoz hybridních a plug-in hybridních aut do EU. Při jednání v Pekingu 9. října uvedl komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič, že by se dodávky během čtyř let mohly snížit o více než polovinu (prohlášení Komise, EFE). Pokles se počítá vůči prognóze Komise, kolik vozů by Čína vyvezla, kdyby se nic nezměnilo. Komise prognózu nezveřejnila, takže dovoz z Číny může dál růst oproti dnešní úrovni, a příslib by přesto mohl být splněn.

Šefčovič uvedl, že s čínským ministrem obchodu Wang Wentao dosáhli „společného porozumění“. Čínské ministerstvo obchodu dohodu potvrdilo a označilo ji za slučitelnou s pravidly Světové obchodní organizace (čínské ministerstvo obchodu). Klasický hybrid kombinuje spalovací motor s baterií, která se dobíjí za jízdy. Plug-in hybrid lze dobíjet také ze zásuvky.

Stejně důležité jako oznámený příslib je to, co v něm chybí. Ani jedna strana nezveřejnila kvótu, rozdělení mezi výrobce, datum zahájení, pravidla kontroly ani sankce (Reuters).

Pokles vůči nezveřejněné prognóze

Deklarované omezení se počítá takto: Brusel stanovil, jak by se během čtyř let vyvíjely dodávky čínských hybridů bez dohody. Šefčovič tvrdí, že skutečné dodávky budou o více než polovinu nižší, takže se „několik milionů“ aut vůbec nevyveze (prohlášení Komise). Pokud prognóza předpokládá prudký růst, mohou dodávky každý rok stoupat a přesto skončit hluboko pod její křivkou. Brusel nezveřejnil výchozí objem, předpokládaný vývoj po jednotlivých letech ani metodiku. Nikdo mimo Komisi proto nemůže výpočet ověřit.

Hybridy se dostaly do popředí, protože se na ně nevztahují dřívější unijní cla. Od 30. října 2024 EU uvalila na čínské vozy poháněné výhradně elektromotory vyrovnávací cla, tedy dodatečné dovozní poplatky, které mají vyrovnat zahraniční státní podporu. Sazby dosahují až 35,3 % nad rámec běžného desetiprocentního cla na auta (prováděcí nařízení EU 2024/2754). Hybridy mají spalovací motor, a clo se na ně proto nevztahuje.

Vývozci této mezery využili. Podle Electrive, který cituje dřívější zprávy, vzrostly měsíční dodávky hybridů z Číny z přibližně 3 800 kusů v říjnu 2024, kdy cla začala platit, na 50 000 v červenci 2026. Čísla dokládají rychlý růst od zavedení cel. Neříkají ale, s jakým dalším vývojem počítá prognóza Komise.

Kdo může získat a kdo zaplatit

Pokud omezení začne působit, mohou získat automobilky vyrábějící v Evropě. Menší počet hybridů vyrobených v Číně by uvolnil prostor jejich modelům i zakázkám pro dodavatele. Kupující by naopak mohli mít menší výběr nebo dostat nižší slevy. Bez zveřejněného limitu ale nelze odhadnout, jak velký dopad na ceny by opatření mělo, ani zda by se nějaký projevil.

Dopady jsou méně jasné také proto, že omezení vozů odesílaných z Číny by podle dosud zveřejněných informací nezahrnovalo čínské značky, které montují auta v EU. Čínští výrobci chtějí do roku 2030 v Evropě vyrábět až 1,2 milionu vozů ročně napříč všemi typy automobilů, uvedl 6. října Le Monde. Jde o ambici, nikoli seznam továren, takže z ní nelze vyčíst, kde vzniknou pracovní místa nebo zakázky pro dodavatele. Část prodejů, které si evropští výrobci chtějí získat zpět, tak může připadnout závodům v Evropě vlastněným čínskými firmami.

Co budou lídři posuzovat

Šefčovič odmítl před informováním vlád EU vysvětlit, jak má omezení fungovat. Lídři balíček posoudí 15. října v Bruselu (DW).

Budou tedy posuzovat příslib vztažený k číslu, které zná jen Komise. Z veřejně dostupných informací nevyplývá žádný ověřitelný pokles a snížení na polovinu oproti dnešnímu počtu dovážených hybridů nikdo neslíbil. Stále chybí výchozí hodnota, seznam zahrnutých vozů i orgán odpovědný za jejich evidenci. Dokud je Komise nezveřejní, „o více než polovinu“ popisuje rozdíl mezi dvěma prognózami. O počtu čínských hybridů, které dorazí do evropských autosalonů, to nic neříká.