Čína vycvičila 200 ruských vojáků v dronech

V červenci 2025 podepsaly Čína a Rusko tajnou bilaterální dohodu, která zakazovala jakékoli veřejné zveřejnění. Podle jejích podmínek vycvičila Čínská lidová osvobozenecká armáda mezi listopadem a prosincem 2025 zhruba 200 ruských vojáků ve válce s drony, elektronickém boji a taktice obrněné pěchoty. Část z nich se poté vrátila do bojů na Ukrajině. Tři evropské zpravodajské služby program sledovaly několik měsíců, než se informace 19. května dostaly na veřejnost, ve stejný den, kdy Vladimir Putin přistál v Pekingu (Kyiv Independent, n-tv).

Odhalení mění způsob, jakým je čínská role v ruské válce čitelná. Nejde už jen o ekonomickou podporu, která Rusku pomáhá obcházet sankce a udržovat výrobu. Pokud se zjištění potvrdí v plném rozsahu, Čína se posouvá k přímé vojenské účasti. Evropská unie měla zpravodajské kapacity, které operaci dokázaly odhalit. Nemá ale politický mechanismus, který by umožnil takový krok účinně potrestat.

Co program skutečně vytvořil

Mezi účastníky byli vojenští instruktoři různých hodností, od nižších seržantů po podplukovníky; mnozí byli vybráni právě kvůli své výcvikové roli. Na zařízeních Čínské lidové osvobozenecké armády v Š’-ťia-čuangu, Čeng-čou, I-pinu a Nankingu cvičili koordinaci dronů s dělostřelectvem, elektronický boj proti dronům a pilotování FPV dronů na čínských simulátorech. Jedna z evropských zpravodajských služeb uvedla, že absolventi později prováděli dronové operace na okupovaném Krymu a v Záporožské oblasti; Reuters toto tvrzení nedokázal nezávisle ověřit.

Program nebyl postaven jen jako jednorázový kurz. Jeho smysl spočíval v násobení účinku. Každý instruktor, který se vrátí do Ruska, může čínské postupy předávat stovkám dalších operátorů. Prakticky jde o přenos technologií přes lidi: Rusko tím získává přístup k know-how země, která je největším světovým výrobcem dronů.

Past jednomyslnosti

Evropská unie už postupně zpřísňuje sankce proti čínským firmám, které živí ruskou válečnou ekonomiku. Dvacátý sankční balík z dubna 2026 zařadil na seznam přibližně 27 čínských a hongkongských subjektů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Čínu za „de facto“ umožňovatele ruské válečné ekonomiky.

Sankcionovat nastrčené firmy je ale něco jiného než postavit se Číně jako státnímu vojenskému aktérovi. Unijní sankční rámce jsou teoreticky dost široké na to, aby zasáhly subjekty podkopávající územní celistvost Ukrajiny. Skutečná překážka je politická. Jakékoli rozhodnutí zahraniční politiky EU namířené proti jednotkám Čínské lidové osvobozenecké armády nebo čínským vojenským představitelům vyžaduje jednomyslnost všech 27 států, takže blokovat může jediná vláda. Maďarsko přitom kroky EU vůči Číně dlouhodobě oslabuje nebo vetuje. Posun od sankcí proti firmám k sankcím proti čínskému vojenskému aparátu je tím prakticky nedosažitelný.

Tři metropole, tři rozptýlení

Německo ukazuje toto sevření nejzřetelněji. Kancléř Friedrich Merz 19. května vyjádřil naději, že Si Ťin-pching přiměje Putina k ukončení války. Ve stejný den Reuters ukázal, že Čína cvičila ruské bojovníky. Německé automobilky už zároveň rychle ztrácejí podíl na čínském trhu. Berlín si těžko může dovolit eskalovat vůči partnerovi, o kterého stejně přichází.

Italská verze téhož problému vypadá jinak. Tři dny před zprávou Reuters prohlásil ministr průmyslu Adolfo Urso, že čínské automobilky jsou „vítány“, pokud chtějí koupit zavřené továrny Stellantisu. Italská vláda přitom potichu zpřísňuje bezpečnostní prověrky čínských investic v odvětvích navázaných na obranu. Žádný italský představitel však odhalení vojenského výcviku s průmyslovým námluvami veřejně nespojil.

Polsko svou pozornost nasměrovalo jinam. Varšava celý týden řešila zrušenou rotaci amerických vojáků a trvala na tom, že rozhodnutí „se týká Německa, nikoli Polska“. Země, která má z lepších ruských dronových schopností největší důvod k obavám, o Číně téměř nemluvila.

Ve všech třech případech se opakuje stejný vzorec. Členské státy jsou příliš zaměstnané domácími krizemi a bilaterálními investičními zájmy, než aby dokázaly vůči Pekingu vytvořit společnou linii.

Co zůstává skryté

Dohoda z července 2025 byla oboustranná. Vedle ruských vojáků cvičených v Číně se v Rusku školily také „stovky“ čínských vojáků, kteří přebírali taktiku z války, v níž drony hrají větší roli než v jakémkoli moderním konfliktu předtím. Pokud Čínská lidová osvobozenecká armáda tyto poznatky zapracuje do vlastního operačního plánování, vzniká z jednoho programu zároveň evropský bezpečnostní problém i problém Indo-Pacifiku. Evropští lídři s těmito dvěma dějišti často zacházejí jako s oddělenými. Peking evidentně ne.

Tři zpravodajské služby držely příběh několik měsíců a vypustily ho přesně ve chvíli, kdy Putin přijel do Si Ťin-pchingova hlavního města. Načasování úniku bylo záměrné. Institucionální reakce, kterou mělo vyvolat, se ale zatím nedostavila.