Komise chce omezit veta v přístupových jednáních

Každá vláda EU dnes může sama zastavit postup kandidátské země k členství. Evropská komise proto 6. října navrhla, aby vlády schvalovaly mezikroky přístupových jednání většinou, nikoli jednomyslně (otázky a odpovědi Komise, BTA). Jednotlivý stát by už jednání nemohl zablokovat, veto nad konečným přijetím by mu ale zůstalo. Změnu musejí schválit vlády, které by se části své pravomoci vzdaly; neřeší ani spor, kvůli němuž Maďarsko blokuje Ukrajinu.

Které veto zmizí a které zůstane

Cesta do EU vede přes řadu jednacích kroků. Jednání jsou rozdělena do tematických bloků. Otevření bloku znamená, že EU uzná, že kandidátská země může začít uvádět své zákony v dané oblasti do souladu s unijními pravidly. Dosud musely vlády členských států každé otevření i předběžné uzavření bloku schválit jednomyslně, takže kterákoli z nich mohla říct ne (vysvětlení Rady EU).

Evropská komise chce, aby se o těchto mezikrocích rozhodovalo kvalifikovanou většinou. Pro tu je třeba souhlas nejméně 15 z 27 vlád, které zastupují alespoň 65 % obyvatel EU (článek 16 Smlouvy o EU). Jediná země by tedy už nemohla postup sama zastavit. Poslední krok se měnit nemá. Podle článku 49 Smlouvy o EU zůstane nutný jednomyslný souhlas vlád, souhlas Evropského parlamentu a ratifikace ve všech členských státech (článek 49 Smlouvy o EU).

Zatím nejde o platné pravidlo. Komisařka pro rozšíření Marta Kosová předložila doporučení, které vlády dosud nepřijaly. Návrh Komise navíc nechává otevřené některé právní kroky potřebné ke změně vyjednávacího rámce každé kandidátské země, tedy souboru pravidel, na němž se vlády dohodly na začátku jejích jednání (celé sdělení).

Maďarská blokace a spor o školy

Maďarsko ukazuje, na jaký problém má změna mířit. Podle serveru European Pravda Budapešť třikrát odmítla schválit hodnocení Komise, zda je Ukrajina připravena ve dvou vyjednávacích blocích pokračovat. Stalo se tak 17. července, 8. září a 29. září; jde o krok, který předchází otevření bloků (European Pravda).

Maďarská námitka má věcný základ. Benátská komise Rady Evropy, skupina ústavních právníků, v roce 2017 kritizovala ukrajinský školský zákon, který omezoval středoškolskou výuku v menšinových jazycích (Benátská komise). Její stanovisko dokládá dlouhodobý a závažný problém. Nehodnotí však návrh zákona, o němž nyní jedná Kyjev.

Maďarsko možná svůj postoj zmírňuje. Maďarský server Index s odkazem na zprávu Financial Times píše, že premiér Péter Magyar diplomatům řekl, aby nechali jednání pokračovat. Plnější podporu Budapešť podle Indexu podmiňuje ukrajinským hlasováním o návrhu zákona o školách pro menšiny, které se očekává 12. října (Index).

Při hlasování většinou by Maďarsko tento mezikrok samo nezastavilo. Spor o školy by ale zůstal a Budapešť by si ponechala veto nad konečným vstupem Ukrajiny. Hlasovací pravidla navíc nevyřeší všechny překážky. Další krok Severní Makedonie závisí na změně ústavy, která uzná Bulhary za menšinu. Tuto podmínku stanovila dohoda Rady EU z roku 2022 a splnit ji může pouze parlament ve Skopji (závěry Rady EU).

Kdo musí souhlasit

Návrh spojuje snazší postup při jednáních s přísnějším dohledem po vstupu. Pokud by se u nového člena během prvních 15 let zjistilo závažné porušování hodnot EU, mohl by čelit sankcím včetně ztráty hlasovacího práva mezi vládami (celé sdělení). Sankce by po zjištění porušení platily automaticky, pokud by je kvalifikovanou většinou vlády nezastavily.

Stávající postup funguje opačně. Článek 7, nástroj EU proti ústupu od demokracie, vyžaduje, aby se vlády shodly ještě před přijetím opatření. Evropský parlament v roce 2025 uvedl, že v řízení proti Maďarsku podle článku 7 proběhlo od roku 2018 devět slyšení, aniž by padl formální závěr, že existuje riziko porušování hodnot EU (Evropský parlament). Kosová argumentovala, že časové omezení zabrání tomu, aby se noví členové stali trvalými členy druhé kategorie (Guardian).

Změna hlasování závisí na tom, zda se vlády vzdají pravomoci, kterou dosud využívaly. Jejich výchozí postoje se liší. Nizozemská vláda podporuje přísnější pojistky, ministr zahraničí Tom Berendsen ale 29. září v Senátu řekl, že Haag chce u důležitých rozhodnutí o rozšiřování zachovat jednomyslnost (nizozemský Senát). Neuvedl, zda za důležité rozhodnutí považuje i otevření vyjednávacího bloku. Dokud vlády změnu nepřijmou a Kyjev neodpoví na výhrady ke školám, veto, které Maďarsko použilo letos v létě, zůstává účinné.