Ebola v Kongu zasáhla sedm provincií

Údaje konžského systému epidemiologického dohledu, o nichž informovala agentura Reuters, překročily během jediného týdne dvě hranice. K 10. září země evidovala 7 022 potvrzených případů eboly a 3 398 úmrtí v 62 zdravotnických obvodech. První nákazu zároveň potvrdila provincie Sud-Ubangi na vzdáleném severozápadě, stovky kilometrů od východních oblastí, kde epidemie začala. Virus se tak objevil už v sedmi provinciích. Nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) o epidemii, která pracuje s údaji do 7. září, uváděla nižší součet 6 479 případů. Rozdíl nevypovídá o odlišném hodnocení rozsahu epidemie, ale o prodlevě mezi provinčními statistikami a ověřováním údajů WHO.

Ani tato vysoká čísla patrně nezachycují skutečný stav. Nouzový výbor WHO na konci srpna odhadl, že nakažených může být třikrát až čtyřikrát více, než kolik jich úřady odhalily. V odlehlých oblastech a regionech zasažených konfliktem totiž mnoho případů zůstává mimo dosah zdravotníků.

Cesta po řece, kterou nikdo nesledoval

Případ ze Sud-Ubangi ukazuje, jak daleko se může virus dostat bez povšimnutí. Podle RFI odjel třiadvacetiletý muž v červenci z Jižního Kivu, projel Rwandou a Ugandou a přes provincii Ituri se vrátil do Konga. Po dopravní nehodě ho hospitalizovali v Kisangani, odkud nastoupil na loď plující po řece Kongo na severozápad. Příznaky se u něj objevily během plavby a na palubě ho ošetřoval zdravotník. Po příjezdu do Akuly zemřel a nákazu potvrdil až posmrtný odběr.

Než se na nákazu přišlo, prošel muž několika provinciemi a možná i třemi státy. Zásahové týmy nyní musejí zpětně dohledat všechny, kdo s ním mohli přijít do styku: zdravotníky v nemocnicích a neformálních ordinacích, cestující na lodích i příbuzné. V okolí místa úmrtí úřady předběžně určily 38 kontaktů. Sud-Ubangi navíc sousedí se Středoafrickou republikou. Přeshraniční varování je proto nezbytné, přestože nic nenasvědčuje tomu, že by pacient na její území vstoupil.

Ebola se přenáší přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nemocného nebo zemřelého člověka, nikoli vzduchem. Zastavení epidemie proto závisí na rychlém odhalení a izolaci každého nakaženého a na jednadvacetidenním sledování všech jeho kontaktů. Seznam těchto lidí funguje jako systém včasného varování. Pokud se mezi novými pacienty objevují lidé, kteří na něm nebyli, virus postupuje rychleji než týmy, které ho mají zachytit.

Pro tento typ viru zatím není ověřená vakcína

Předchozí epidemie eboly v Kongu způsoboval Zaire ebolavirus. Současnou nákazu však vyvolává Bundibugyo virus, tedy jiný druh viru. Rozdíl je podstatný: vakcína Ervebo, kterou americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil proti Zaire ebolavirus, se zaměřuje na povrchovou bílkovinu typickou právě pro tento druh. Zda člověka chrání také před variantou Bundibugyo, zatím nikdo neprokázal. WHO vyčlenila 70 000 dávek Ervebo pro výzkumné účely. Do 7. září dostalo vakcínu v rámci výzkumného protokolu 2 007 lidí, přičemž každý očkovaný musí být upozorněn, že ochranný účinek není potvrzen.

Klinická studie PARTNERS zkouší u více než 300 zařazených pacientů dvě experimentální léčiva, MBP134 a remdesivir. Nábor pacientů pokračuje a účinnost ani jednoho přípravku zatím nebyla prokázána. Vakcíny zaměřené přímo na Bundibugyo virus, které vyvíjejí Oxford a Moderna, procházejí prvními bezpečnostními studiemi ve Spojeném království a Kanadě.

Od května zvýšilo Kongo léčebnou kapacitu z jediného centra s devíti lůžky na 59 zařízení s celkem 1 346 lůžky. Revidovaný plán zásahu na 180 dní počítá s přibližně 1,3 miliardy dolarů.

Pro Evropu zůstává hlavní otázkou riziko zavlečení nákazy. Ve zprávě ze 7. září evidovala WHO jeden případ ve Francii a dva pacienty přepravené k léčbě do Německa. Další vývoj se však rozhodne především uvnitř Konga, kde se virus bez ověřené vakcíny šíří územím, na němž je téměř nemožné dohledat každý kontakt. Doklady o tom, že se epidemii daří dostávat pod kontrolu, zatím chybějí.