Výbuch v Constantě mění pravidla pro drony

Do největšího rumunského přístavu u Černého moře doplul 5. června ukrajinský námořní dron. V Constantě se sám odpálil mezi 10:27 a 10:28. Ukrajina rumunské úřady varovala v 09:54, tedy sotva půl hodiny před explozí, kdy už krize běžela. Čtyři ukrajinské drony podle Kyjeva ztratily spojení poblíž Sevastopolu kvůli ruskému elektronickému rušení a přešly do automatického režimu sebezničení. Jeden z nich doplul až ke kotvišti v civilním přístavu členského státu NATO.

Rumunská prozatímní ministryně zahraničí Oana Toiu 5. července uvedla, že Bukurešť a Kyjev jednají o protokolu. Ukrajina by podle něj měla Rumunsko varovat ve chvíli, kdy nad drony ztratí kontrolu, a zároveň je naprogramovat tak, aby se zničily ještě před vstupem do rumunských teritoriálních vod (HotNews). Udělat z tohoto slibu vymahatelný mechanismus je ale podstatně těžší než jej oznámit.

Kdo rozhoduje o rumunském přístavu

Na východním křídle NATO funguje alianční vzdušné hlídkování a aliance umí sledovat hrozby. O zásahu nad vlastním přístavem členského státu však nerozhoduje (NATO). Rumunsko má svrchovanost nad svým vzdušným prostorem i teritoriálními vodami. Když se pomalý a levný dron blíží k civilnímu kotvišti, rozhodnutí, zda evakuovat pracovníky nebo uzavřít terminál, leží na rumunských úřadech, nikoli na aliančním velení.

Takové rozhodnutí závisí hlavně na čase. Čísla ukazují, že podobné incidenty už nejsou výjimkou. Od začátku ruské plnohodnotné invaze eviduje rumunské ministerstvo obrany více než 100 útoků poblíž hranice, 29 nezákonných vstupů ruských dronů do rumunského vzdušného prostoru a jen v roce 2026 15 narušení vzdušného prostoru, kvůli nimž musela armáda a policie 26krát vzlétnout k zásahu (Agerpres). Rumunsko požádalo spojence o nízkovýškové radary a záchytné drony, tedy prostředky proti malým a pomalým objektům, pro něž klasická protivzdušná obrana nebyla stavěna (Straits Times). Zároveň objednalo 24 německých systémů Skyranger 35 proti dronům (ArmyRecognition). Jenže nákupy zbraní se počítají na roky, ne na týdny. Dvoustranný protokol s Kyjevem by tuto mezeru mohl zacelit rychleji, pokud bude skutečně existovat v použitelné podobě.

Protokol, který nikdo nečetl

Žádný podepsaný text zatím nebyl zveřejněn. DW Romania napsala, že po dřívějších incidentech s drony v Galați a Constantě úřady slibovaly vysvětlení „během několika dnů“. Veřejnost místo toho dostala hlavně nezodpovězené otázky.

Funkční protokol by musel vyřešit věci, o nichž nikdo veřejně nemluví. Kolik minut má Ukrajina na varování Rumunska po ztrátě spojení s dronem? Kde přesně se má spustit sebezničení? Kdo výstrahu dostane: námořnictvo, správa přístavu, pohraniční policie? A pokud úlomky po odpálení ještě před hranicí poškodí loď nebo přinutí úřady přístav uzavřít, kdo ponese náklady?

Litva ukazuje jiný postup. Její parlament 30. června schválil zákon, podle něhož mohou civilisté poškození při zákonném sestřelení dronu litevskými nebo spojeneckými silami žádat o náhradu z obranných fondů. Na podání žádosti mají tři roky (LRT). Vilnius pojmenoval problém odpovědnosti, napsal zákon a zveřejnil jej. Rumunský protokol zatím zůstává neviditelný pro přístavní dělníky, rejdaře i obyvatele pobřeží, kteří by nesli náklady selhání. Stejné provizorium je vidět podél celého východního okraje NATO: Lotyšsko i Finsko budují vlastní protidronové systémy a pravidla odpovědnosti, aniž by existoval společný vzor (Euronews, Yle).

Rumunský prozatímní ministr obrany Radu Miruta řekl, že odpovědnost nesou ti, kdo drony vypouštějí. Tato věta odděluje solidaritu s Ukrajinou od přijetí přeshraničních incidentů jako běžného provozního rizika. Princip ale není postup pro náhradu škody. Rumunsko zatím popsalo bezpečnostní záměr srozumitelněji než jeho konkrétní podobu. Dokud nebudou podmínky protokolu veřejné, zůstávají pracovníci přístavu v Constantě i tamní přepravní firmy odkázáni na mechanismus, který nemohou vidět.