Ústavní spor blokuje rumunský zbrojní kontrakt

Rumunsku zbývá devět dní na podpis vojenských kontraktů za 8,33 mld. EUR z nového unijního úvěrového programu SAFE (Reuters via MarketScreener). Cestu blokuje ústavní stížnost proti zákonnému rámci, který má smlouvy umožnit. Pokud Bukurešť do 31. května nepodepíše, přijde o možnost požadovat, aby se polovina vybavení vyráběla v Rumunsku.

Co SAFE nabízí a co po termínu mizí

SAFE (Security Action for Europe) funguje podobně jako unijní fond obnovy po pandemii. Evropská komise si díky svému vysokému ratingu půjčí na kapitálových trzích a peníze pak členským státům poskytne levněji, než by si půjčily samy. Pro Rumunsko to znamená úrok kolem 3 % místo zhruba 7 %, které platí u vlastního státního dluhu (Centre for European Reform). Úvěry jsou splatné za 45 let a prvních deset let se nesplácí jistina; ta začne být splatná přibližně v roce 2036 (Breaking Defense).

Schváleno bylo osmnáct členských států v celkovém objemu zhruba 131 mld. EUR. Největším příjemcem je Polsko s 43,7 mld. EUR, které dohodu podepsalo 8. května (Notes from Poland). Rumunsko je s 16,68 mld. EUR druhé v pořadí (milmag.pl).

Po 31. květnu budou státy moci techniku nakupovat jen prostřednictvím společných zakázek alespoň se jedním dalším partnerem. Ministr hospodářství Irineu Darău to popsal přímo: po tomto datu už Rumunsko „nebude mít tak silné slovo při lokalizaci výroby v Rumunsku“ (Mediafax). Společné nákupy totiž oslabují schopnost jedné země vynutit si místní továrny.

Padlá vláda a zákon ve spěchu

Rumunský parlament schválil první balík 15 až 16 obranných programů 29. dubna. O několik dní později, 5. května, opoziční koalice svrhla vládu premiéra Ilieho Bolojana 281 hlasy (Agerpres). Kabinet v demisi ještě prosadil právní rámec pro smlouvy ze SAFE, ale po skončení formálního jednání do něj doplnil pozdní úpravy.

Právě tyto dodatky jsou základem ústavní stížnosti. PSD, tedy sociální demokraté, kteří vedli hlasování o nedůvěře, tvrdí, že vláda po svém pádu překročila pravomoci. Samostatnou námitku podal také veřejný ochránce práv. PSD říká, že program SAFE podporuje, ale použitý postup považuje za nezákonný. Výsledkem je právní nejistota ve chvíli, kdy běží pevný termín.

Kdo získá zakázky a co se bude v Rumunsku skutečně vyrábět

Schválené kontrakty se výrazně přiklánějí k německému Rheinmetallu. Na tuto firmu připadá zhruba 68 % první tranše ve výši 8,33 mld. EUR, včetně 232 bojových vozidel pěchoty Lynx, systémů protivzdušné obrany Skynex, hlídkových lodí a munice (HotNews). Rumunská státní zbrojovka ROMARM varovala, že „pouhá licenční montáž průmysl nerozvíjí“ (Adevărul). Bolojan slíbil nejméně 50 % místní výroby. Rozdíl mezi montáží a skutečným převodem technologií však zůstává nevyřešený.

Vzor, který je vidět i jinde

Rumunský spěch není výjimkou. Itálie, které připadá 14,9 mld. EUR, zatím nepodepsala. Premiérka Giorgia Meloniová poslala 17. května předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž italskou účast podmínila rozpočtovou flexibilitou pro výdaje na energie (Il Politico Web). Komise to odmítla. Maďarských 16,2 mld. EUR zůstává neschválených (The Defense Post).

Logika programu je jednoduchá: stabilní vlády se silnou nákupní administrativou si včas zajistí i domácí průmyslové výhody. Roztříštěné vlády ztrácejí čas. Rumunsko, kterému S&P i Fitch přidělují rating BBB- s negativním výhledem (Economica.net), si k veřejnému dluhu blížícímu se unijní maastrichtské hranici 60 % HDP přidává dalších 16,68 mld. EUR. Nad touto hranicí členské státy čelí tlaku na omezování výdajů.

O tom, zda Rumunsko termín 31. května stihne, teď rozhodne ústavní soud. Smlouvy jsou připravené a peníze dostupné. Každý den bez verdiktu přesouvá vyjednávací sílu z Bukurešti do Bruselu a od rumunských továren k zahraničním montážním linkám.