Soud zastavil rumunskou mzdovou reformu

Bukurešťský odvolací soud 21. července pozastavil rumunskou reformu platů ve veřejném sektoru. Právě tuto zákonnou změnu přitom Evropská komise požaduje před tím, než uvolní další platbu z pokrizového fondu obnovy (Economedia, G4Media). Bezprostředně jde o 770 až 800 milionů eur, navázaných na splnění jediného milníku (Romania Insider, RRI). Rumunsko musí do 31. srpna 2026 prokázat, že je reforma právně dokončená (2EU Brussels).

Jak může domácí soud zablokovat evropské peníze

Rumunský plán obnovy spadá pod unijní Nástroj pro oživení a odolnost, známý jako RRF. Ten nefunguje jako běžná dotace, kde stát předloží účtenky a Brusel mu proplatí náklady. Peníze přijdou teprve poté, co Evropská komise uzná, že vláda splnila předem dohodnuté reformy (EUR-Lex, European Commission). Každá taková reforma je „milník“: konkrétní právní nebo správní krok, který musí stát doložit. Když milník nesplní, peníze nedostane.

Mzdový zákon je jedním z těchto milníků. Ministerstvo práce návrh zveřejnilo 17. července. O čtyři dny později si zdravotnické odbory Sanitas u soudu vymohly pozastavení procedury s argumentem, že vláda přeskočila povinný sociální dialog (Știrile ProTV). Pozastavení platí do rozhodnutí v hlavní věci.

Prozatímní ministr práce Dragoș Pîslaru tvrdí, že rozhodnutí má procesní vadu, protože ministerstvo nebylo formálně obesláno, a chystá odvolání (Digi24). Podle něj šlo o technický dokument určený k politické debatě, nikoli o formální legislativní návrh. Odvolání může uspět, ale časový limit tím nezmizí.

Právě čas je v tomto případě podstatný. Všechny zbývající milníky RRF musí být hotové do 31. srpna, poslední žádosti o platbu mají následovat v září a veškeré platby Komise musí být uzavřeny do 31. prosince 2026 (2EU Brussels, IEU Monitoring). Rozhodující je srpnové datum: po něm už Bukurešť nebude moci dodat důkaz o splnění.

Mzdová reforma navíc není jediný zadrhnutý bod. Prozatímní premiér Ilie Bolojan ji spojil se širším balíkem šesti zákonů, na něž dohromady čeká 4,5 miliardy eur v unijních grantech (Bursa). Rumunsko už získalo zhruba 60,6 % svého plánu v objemu 21,41 miliardy eur, včetně čtvrté tranše ve výši 2,25 miliardy eur, vyplacené v červnu (AGERPRES). Zbytek nyní závisí na tom, zda reformy přežijí soudy i koaliční politiku.

Proč spor o platy sahá dál než k výplatním páskám

Zákon má přepsat odměňování v celém rumunském veřejném sektoru: ve zdravotnictví, školství, justici i armádě. Zavádí referenční plat 4 100 lei, většinu příplatků omezuje na 20 % základního platu a budoucí růst mezd váže na to, že se objem státních výdajů na platy bude zmenšovat vůči velikosti ekonomiky. Roční náklady se podle rumunských médií pohybují kolem 12,1 miliardy RON, tedy zhruba 2,4 miliardy eur. To je méně než odborové požadavky přesahující 20 miliard RON, ale stále hodně pro zemi, která už je v unijním postupu při nadměrném schodku, tedy v režimu, který Brusel spouští při porušování fiskálních limitů EU (Romania Insider).

Nejde proto jen o zvýšení platů. Reforma se snaží dostat pod kontrolu opakované mzdové náklady státu tím, že omezuje příplatky, které část zaměstnanců bere jako faktickou součást mzdy. Nejhlasitější odpor přišel ze zdravotnictví. Dne 20. července drželi zaměstnanci ve stovkách nemocnic dvouhodinovou výstražnou stávku a Sanitas připravoval od 28. července časově neomezenou generální stávku (Știrile ProTV).

Vládní koalice je v této věci rozdělená i sama v sobě. Předseda PSD Sorin Grindeanu řekl, že jeho strana nepodpoří zákon, „který znepokojil všechny“ (Europa FM). Ministerstvo zdravotnictví v návrhu označilo „vážné nerovnosti“ (Antena3). Ještě před zásahem soudu tak reforma neměla jistou většinu v parlamentu.

Rumunský případ je nejčitelnější podobou širšího tlaku, který se kolem fondu obnovy nyní hromadí. Bulharsku hrozí ztráta zhruba 400 milionů eur kvůli zpožděné restrukturalizaci uhelného sektoru (Mediapool). Portugalsko hledá cesty, jak nedokončené projekty převést do jiných unijních finančních nástrojů (Observador). Evropský parlament už letos varoval, že nevyplacené peníze z RRF mohou oslabit očekávaný dopad fondu na růst a zaměstnanost (European Parliament).

RRF byl postaven na jednoduché logice: Brusel platí za hotové reformy, ne za sliby. Rumunsku nyní nehrozí bezprostředně to, že by mu Komise peníze seškrtala. Riziko je praktičtější: Bukurešti může dojít právně použitelný čas, aby si o ně vůbec řekla.