Chorvatsko chystá tunel k Rijece

Chorvatsko chce, aby jeho hlavní přístav Rijeka dokázal soupeřit s Koperem a Terstem o náklad mířící do střední Evropy. Slabé místo přitom neleží na nábřeží, ale na železnici, která se za přístavem zvedá do hor. Státní správce železnic HŽ Infrastruktura dostal dvě nabídky na technické poradce pro plánovanou „nížinnou“ trať Záhřeb–Rijeka: dvoukolejnou elektrifikovanou železnici, která by zkrátila současnou trasu zhruba o 56 kilometrů a vedla čtrnáctikilometrovým tunelem pod pohořím Velika Kapela (Index, Croatia Week). Nejde ještě o stavební zakázku. Chorvatsko je ve fázi před ní: hledá poradce, kteří připraví samotné zadání tendru.

Proč 56 kilometrů mění ekonomiku nákladní dopravy

Kontejnerová loď může v severním Jadranu přistát v kterémkoli ze tří přístavů. Skutečná soutěž začíná ve chvíli, kdy náklad opustí loď. Pokud se zboží musí sunout po jednokolejné horské trati, kde se vlaky střídají po jednom směru, a pokud prudké sklony omezují hmotnost soupravy, samotná poloha přístavu u moře ztrácí cenu. Dopravci si vyberou trasu, po níž kontejner dorazí do Budapešti, Vídně nebo Prahy levně a včas.

Současná trať Záhřeb–Rijeka tyto náklady přesně vytváří. Plánovaná nížinná trasa by umožnila provoz vlaků dlouhých 740 až 750 metrů, na mírnějších sklonech a po dvou kolejích (nařízení TEN-T (EU) 2024/1679). Délka není technický detail. Delší vlak odveze více kontejnerů na jednoho strojvedoucího, jednu lokomotivu a jeden časový slot v jízdním řádu. Dvoukolejná trať zase dovoluje provoz v obou směrech současně, a tím zvyšuje počet použitelných tras za den. Výsledkem mohou být těžší soupravy, nižší náklady na trakci a spolehlivější jízdní řády.

TEN-T, hlavní dopravní síť EU, zvýhodňuje projekty, které odstraňují přeshraniční úzká hrdla. Nástroj pro propojení Evropy, tedy unijní fond pro dopravní infrastrukturu známý jako CEF, financuje právě takové koridorové stavby (CEF Transport). Nejsilnější chorvatský argument proto nestojí na tom, že jde o národní projekt. Stojí na tvrzení, že nová trať odstraní evropské úzké hrdlo v nákladní dopravě.

Soupeři mají vlastní slabá místa

Rijeka neběží sama, ale každý z jejích soupeřů závisí na tomtéž: na železničním spojení do vnitrozemí.

Koper, jediný slovinský přístav, investuje přes 230 milionů eur do rozšíření kontejnerové kapacity ze zhruba 950 000 TEU na 1,3 milionu TEU. TEU znamená jeden dvacetistopý kontejner, standardní jednotku pro měření kontejnerové přepravy (Regional Obala). Slabinou Koperu však zůstává dlouho odkládaná druhá kolej Divača–Koper. Slovinská média zároveň s odkazem na zdroje tvrdí, že železniční stavby se v zemi přeplácejí nejméně o 30 procent (Info360).

Terst má silnou celní pozici. Italský ministr dopravy Matteo Salvini prosazuje železnici Terst–Bělehrad, která by prodloužila dosah přístavu směrem na Balkán (Trieste All News). Nedávné uzavření železničního přechodu v Tarvisiu ale narušilo provoz zhruba 150 vlaků týdně a ukázalo, jak rychle může jediné úzké místo přístav odříznout od zákazníků (ilnordest.it).

Vnitrozemské státy mezi Jadranem a střední Evropou nehledají loajalitu, ale volbu. ÖBB Rail Cargo Group rozšířila terminál v Přerově a plánuje železniční spojení jak s Koperem, tak s Rijekou (ÖBB/RCG). Maďarsko mluví o přístupu k Jadranu jako o strategické logistické otázce, která se týká energetiky i kontejnerového nákladu (G7/Telex). Pro tyto země vyhraje ten přístav, který nabídne nejlevnější a nejspolehlivější koridor od moře až do cíle.

Kdo platí, kdo získá a co zatím nevíme

Pokud Chorvatsko projekt dotáhne, prvními vítězi budou provozovatelé přístavu a nákladní dopravci. Další užitek připadne logistickým uzlům v Záhřebu a ve střední Evropě. Dovozci a vývozci získají širší výběr tras a možná i nižší náklady.

Riziko nesou chorvatští i evropští daňoví poplatníci. Peníze z unijních koridorových fondů založené na optimistických odhadech dopravy pak nemohou být použity jinde. Veřejně zatím není k dispozici ověřená analýza nákladů a přínosů, harmonogram stavby ani dopravní prognóza. Chorvatská námořní analýza označuje Rijeku za přístav s největším růstovým potenciálem, pokud vyřeší železnici do vnitrozemí (Pomorac.hr).

Chorvatsko posunulo administrativu projektu, který ekonomicky dává smysl. Výhoda Rijeky ale nevznikne z toho, že je na mapě o něco blíž. Vznikne jen tehdy, pokud nová trať skutečně sníží cenu a nejistotu přepravy do vnitrozemí a pokud dopravci dají těmto vlakům přednost před trasami z Koperu a Terstu. Dokud do střední Evropy nezačnou jezdit delší, těžší a spolehlivější soupravy, Rijeka si kupuje vstupenku do soutěže, jejíž výsledek rozhodne provedení.