Chorvatsko slíbilo 5% HDP na obranu

Chorvatsko chce do roku 2035 vydávat na obranu 5 % svého HDP. Tento týden to v Bruselu slíbil premiér Andrej Plenković generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu, čímž se Záhřeb přihlásil k nové alianční laťce (24sata, NATO). Dnes Chorvatsko dává na obranu jen něco přes 2 % HDP. Dostat se na 5 % by znamenalo během deseti let více než zdvojnásobit úsilí, zatím bez veřejného plánu, z čeho a na co přesně peníze půjdou.

Co 5 % skutečně znamená

Nový cíl NATO se skládá ze 3,5 % HDP na samotnou obranu, tedy ozbrojené síly, vybavení a operace, a až 1,5 % na takzvanou odolnost související s obranou: kritickou infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, civilní připravenost a kapacity obranného průmyslu (NATO, Evening Standard). Dosavadní hranice 2 % HDP vznikla jako politické vodítko v roce 2006 a spojenci ji znovu potvrdili po ruské anexi Krymu v roce 2014. Právně závazná nikdy nebyla. Nový cíl funguje stejně: tlak spojenců, nikoli povinnost vymahatelná u soudu (Institute for Government).

Právě druhý koš z výdajů dělá politickou otázku. Itálie si započítáním karabiniérů, pobřežní stráže, kosmických aktivit a kybernetické bezpečnosti vykazuje zhruba 2,8 % HDP, specializované analýzy ale skutečné vojenské výdaje kladou blíže k 1,57 % (Sky TG24, Analisi Difesa). Slovinsko tvrdí, že se loni dostalo na 2,01 %. Podle slovinských médií však Rutte zastával názor, že Lublaň podle alianční metodiky dvouprocentní hranici nesplnila (Svet24, Regional Obala). Číslo, které si vláda započítá doma, a číslo, které uzná NATO, se nemusí shodovat.

Jihovýchodní mezera

Chorvatský slib reaguje na skutečné nedostatky na jihovýchodním křídle NATO, od Jadranu přes Balkán až k Černému moři. Chybějí tam integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana, systémy proti dronům, zásoby munice i logistické koridory pro přesun spojeneckých posil. Rutte a Plenković spolu mluvili výslovně o protivzdušné a protiraketové obraně a o bezpečnosti západního Balkánu (NATO, 24sata). Pokud chorvatské peníze půjdou do systémů použitelných společně se spojenci, posílí víc než samotné chorvatské území. Pokud zůstane hlavně u účetnictví, jadransko-balkánský koridor zůstane slabým místem.

Polsko ukazuje obě stránky problému. Varšava v roce 2025 vydávala na obranu asi 4,48 % HDP, a v poměru k výkonu ekonomiky tak byla evropským lídrem (Euronews). Polská Fiskální rada ale upozornila, že obranné potřeby po roce 2028 bude nutné sladit se stabilitou rozpočtu (Rzeczpospolita). Nejvyšší kontrolní úřad zároveň zpochybnil, jak vláda v rozpočtu klasifikuje vojenské zálohy (Bankier). Vysoké výdaje samy o sobě ještě neznamenají vysokou připravenost. Velké dodávky se táhnou napříč dekádou a podle Euronews směřuje zhruba 40 % evropských výdajů na vybavení k dodavatelům mimo EU (Euronews).

Chybějící plán

Rutte po spojencích žádá „jasné, konkrétní a věrohodné plány“, čímž dává najevo, že summitové sliby samy stačit nebudou (NATO). Chorvatsko zatím žádný takový plán nezveřejnilo. Chybí roční trajektorie výdajů, rozdělení mezi samotnou obranu a odolnost, seznam nákupů s termíny dodávek i přehled odvětví a firem, které by na zakázkách vydělaly. Slib dává Chorvatsku politickou váhu před summitem NATO příští měsíc. Věrohodnost bez tabulky má ale krátkou životnost.

Summit příští měsíc ukáže, zda z chorvatského závazku vzniknou skutečné baterie protivzdušné obrany a koridory pro spojenecké posily, nebo hlavně účetní cvičení, jehož výsledek se bude měnit podle toho, kdo se zrovna dívá.