Chorvatský pilot posílí kvantový štít EU

Každou šifrovanou zprávu, která dnes projde internetem, si může nepřátelská zpravodajská služba uložit na později. Čeká se na okamžik, kdy dostatečně výkonný kvantový počítač prolomí matematický zámek dnešního šifrování. V kyberbezpečnosti se pro tento postup vžil název „harvest now, decrypt later“, tedy „sbírej teď, rozšifruj později“ (CSO Online). Takový okamžik může přijít až za deset let. Jenže vládní tajemství, vojenské plány nebo data kritické infrastruktury mají zůstat neveřejné také po desetiletí. Evropská unie proto potichu skládá kontinentální síť kvantové komunikace, která má odposlech při výměně šifrovacích klíčů udělat fyzikálně zjistitelným.

Chorvatsko do této mozaiky právě přidalo vlastní díl. Projekt CroQCI za 9,9 mil. EUR předvedl kvantově zabezpečenou komunikaci mezi osmi místy v Záhřebu (Večernji list). Technologie se tak posunula z laboratoře do prostředí skutečných datových center a koncových aplikací (CroQCI). Pilot vede CARNET, chorvatská akademická síť, a vědecky jej řídí Institut Ruđera Boškoviće. Testoval optickou infrastrukturu i správu klíčů, tedy prvky potřebné k pozdějšímu napojení na širší evropský systém. Sám o sobě je pilot v jednom hlavním městě omezený. V rámci plánu pro 27 států už má větší význam.

Pečeť proti manipulaci, jen z částic světla

Kvantová distribuce klíčů, zkráceně QKD, je jednodušší, než název naznačuje. Pomocí jednotlivých částic světla vytváří šifrovací klíče a ty pak předává běžnému šifrování, které chrání samotná data (ITU). Podstatná je fyzika: pokud někdo částice zachytí, aby klíč zkopíroval, naruší jejich kvantový stav tak, že to odesílatel a příjemce poznají. Funguje to podobně jako pečeť proti manipulaci. Když je porušená, víte, že se někdo díval.

Tato metoda chrání jeden konkrétní krok, tedy výměnu klíčů. Napadená zařízení, špatný software, lidé uvnitř organizace nebo únik metadat zůstávají reálnými problémy (Fraunhofer IPMS). Kvantové signály jsou navíc křehké. Na rozdíl od běžného internetového provozu je nelze jednoduše zesílit, což bez důvěryhodných přenosových uzlů nebo satelitních spojů omezuje dosah.

Kontinentální skládačka

Chorvatskému pilotu dává strategický smysl program EuroQCI, který EU spustila v roce 2019 se všemi 27 členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou (Evropská komise). Cílem je chránit vládní data, kritickou infrastrukturu a citlivý výzkum před budoucím dešifrováním pomocí kvantových počítačů (HADEA).

Architektura má dvě vrstvy. Národní optické sítě, jako ta chorvatská, tvoří pozemní část. Satelity mají později propojit státy tam, kde optická vlákna sama nestačí. Nástroj pro propojení Evropy zatím financoval 19 přeshraničních projektů s celkovou investicí 193 mil. EUR a 96 mil. EUR z grantů EU, které pokrývají 25 členských států (HADEA). Projekt TransEuroOGS buduje optické pozemní stanice v Německu, Řecku, Irsku a Lucembursku, aby mohly přijímat kvantové klíče ze satelitů (FAU, HellasQCI). Další páteřní projekt, QUANT-GPICz, má kvantově zabezpečeným optickým vláknem propojit Frankfurt, Berlín, Varšavu a Prahu.

Satelitní část ale nese časové riziko. Prototyp Eagle-1 měl podle oficiálního harmonogramu odstartovat koncem roku 2026, podle dostupných informací se však start může posunout na konec roku 2027 nebo začátek roku 2028 (Space Intel Report).

Dva štíty, ne jeden

QKD je jen jedna část evropské obrany proti kvantové hrozbě. Širším štítem je postkvantová kryptografie, tedy nové matematické algoritmy navržené tak, aby odolaly útoku kvantových počítačů. Americký institut NIST dokončil první tři standardy v srpnu 2024 (NIST). Francouzská agentura pro kyberbezpečnost ANSSI plánuje od roku 2027 přestat certifikovat produkty, které kvantově bezpečné šifrování nemají (MarketScreener). To se dotkne každého softwarového produktu používaného státem a provozovateli kritické infrastruktury.

Oba přístupy řeší jinou část problému. Postkvantové algoritmy jsou softwarová modernizace pro celý digitální svět: VPN, certifikáty i komunikační aplikace. QKD přidává fyzikální vrstvu pro nejcitlivější spoje, u nichž i matematické předpoklady představují příliš velkou míru důvěry (NIST, ITU). Evropa proto rozvíjí obě cesty. Komise zároveň otevřela veřejnou konzultaci, která běží do 24. června 2026 a má určit podobu aktivit EuroQCI od roku 2027 (Quantum Flagship).

Osm kvantově propojených míst v Záhřebu samo evropská tajemství neochrání. Hodnota vznikne teprve tehdy, když národní piloty, přeshraniční optické trasy, certifikační rámce a satelity začnou fungovat jako jeden interoperabilní celek. Realistický scénář počítá s budováním infrastruktury ve druhé polovině této dekády a s širším přechodem na kvantově bezpečné šifrování kolem roku 2030. Závod to není hlučný, ale skutečný: šifrovaný provoz zachycený dnes nikam nezmizí a počítače, které ho jednou mohou přečíst, se přibližují.