Kypr blokuje daň ze skládek

Kyperský parlament 14. července poměrem 26 ku 19 odmítl návrh daně z komunálního odpadu ukládaného na skládky (Cyprus Mail). Hlasování tím zároveň ohrozilo část peněz z evropského fondu obnovy. Daň ze skládek byla jedním z povinných milníků v kyperském plánu obnovy a odolnosti, tedy v závazné dohodě s EU o reformách výměnou za popandemické financování. Její odmítnutí může zastavit vyplacení 23 milionů eur (Politis, SkalaTimes).

Vláda v Nikósii slíbila Bruselu reformu, pro kterou doma neměla jistou většinu. Z politické mezery se teď stal problém s evropskými penězi.

Jak evropské peníze z fondu obnovy vytvářejí tlak

Nástroj pro oživení a odolnost, tedy unijní popandemický fond v objemu 724 miliard eur, funguje jako smlouva navázaná na výkon. Vlády si do národních plánů zapisují reformy a investice. Evropská komise, výkonný orgán EU, pak ověřuje, zda byly jednotlivé kroky splněny, a teprve poté uvolňuje peníze. Všechny zbývající milníky musí být dokončeny do srpna 2026 (Regulation (EU) 2021/241).

Kypr do svého plánu zařadil daň z komunálního odpadu ukládaného na skládky jako ekologickou daňovou reformu. Navržená sazba činila 10 eur za tunu a veškerý výnos měl podle ředitele odboru životního prostředí Kostase Konstantinoua směřovat do místních recyklačních programů (SkalaTimes). Vláda tvrdí, že sazbu už snížila z původních 35 eur, aby dopad zmírnila.

Načasování hlasování 14. července ukázalo rozpor velmi zřetelně. Ve stejný den, kdy kyperský parlament daň odmítl, Evropská komise schválila Kypru šestou platbu z fondu obnovy ve výši 120 milionů eur (European Sting). Brusel tak potvrzoval dosavadní pokrok Kypru právě ve chvíli, kdy domácí zákonodárci zablokovali další povinný krok.

Proč parlament řekl ne

Argumentace odpůrců nestojí jen na protievropském gestu. Kypr ukládá na skládky zhruba 68 % komunálního odpadu, zatímco unijní cíl pro rok 2035 je 10 % (Politis). Proti dani hlasovaly Akel, Elam, Alma a Přímá demokracie s tím, že domácnosti nemají platit víc dříve, než bude existovat skutečná recyklační infrastruktura. Stejný argument dlouhodobě používají i místní samosprávy. „Veřejnost by neměla platit za selhání státu v odpadovém hospodářství,“ varovalo jedno stanovisko obcí už začátkem měsíce (Cyprus Mail).

Bez třídicích center a dostatečné recyklační kapacity daň ze skládek zvyšuje náklady obcí, aniž by sama o sobě snížila objem odpadu, který na skládky míří.

Vládní protiargument má ale také logiku. Pokud mají výnosy z daně financovat právě recyklační infrastrukturu, která obcím chybí, odmítnutí návrhu blokuje zároveň sankci odrazující od skládkování i peníze, které měly obcím pomoci se závislosti na skládkách zbavit.

Šest týdnů na uzavření vlastního problému

Kypr má na přijetí zákona čas do 31. srpna 2026. Podobný tlak se přitom netýká jen Nikósie. Před srpnovou uzávěrkou zůstávají nesplněné reformy navázané na fond obnovy mimo jiné také Rumunsku (European Commission).

Konstrukce fondu obnovy posiluje odpovědnost tím, že vyplácení peněz váže na skutečné plnění závazků. Když ale vláda zapíše politicky citlivou reformu do závazného evropského plánu, aniž si předem zajistí parlamentní podporu nebo vybuduje infrastrukturu, kterou reforma potřebuje, promění fond domácí problém s pořadím kroků v krizi financování. Kypr má nyní šest týdnů na uzavření mezery, kterou si vytvořil sám: Bruselu se zavázal dřív, než přesvědčil Nikósii.