Kyperský kabel čeká na říjnové oznámení

Někde mezi Krétou a Kyprem stojí průzkumná loď a čeká na povolení k pohybu. Řecko zatím nevydalo navigační oznámení, které by jí otevřelo trasu. Dokud se tak nestane, zůstává nejambicióznější evropský podmořský elektrický projekt tam, kde je už dva roky: na hraně pobřežních vod, zastavený sporem o svrchovanost, který nikdo nevyřešil.

Kabel, mezera a zablokovaná loď

Great Sea Interconnector (GSI) má ukončit izolaci Kypru, posledního členského státu EU bez elektrického propojení s evropskou sítí. Kabel má vést 1 208 km z Kréty na Kypr, místy v hloubce téměř 3 000 metrů, a stát má zhruba 1,9 mld. EUR (Enerdata). Evropská komise ho zařadila mezi projekty společného zájmu, tedy infrastrukturu s přeshraničním významem pro EU, a z Nástroje pro propojení Evropy na něj přislíbila téměř 658 mil. EUR (Euronews, Cyprus Mail).

Zhruba 60 % mapování mořského dna je hotovo. Zbývajících 40 % leží ve vodách, na které si činí nárok Řecko i Turecko (Greek News Agenda). Právě tato mezera je podstatou celého příběhu. Když v červenci 2024 vplula průzkumná loď pod italskou vlajkou do koridoru jižně od ostrovů Kasos a Karpathos, Turecko vyslalo válečné lodě a plavidlo se zastavilo. Od té doby se průzkum neposunul (DW).

Francie koupila podíl, ne jistotu

Francouzský infrastrukturní investor Meridiam převzal 5. srpna většinovou kontrolu v projektové společnosti. Řecký provozovatel přenosové soustavy IPTO si ponechává technické řízení stavby (Prime Minister of Greece). Samostatná dohoda mezi IPTO a francouzským výrobcem kabelů Nexans, který už má kontrakt na kabel v hodnotě zhruba 1,43 mld. EUR, se týká průzkumu mořského dna potřebného před samotnou pokládkou (Energynews.pro, Powergame).

Paříž tak má v projektu kapitál, průmyslové zakázky i diplomatickou odpovědnost. Podle zpráv řešili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, kyperský prezident Nikos Christodulidis a francouzský prezident Emmanuel Macron urychlení navigačního oznámení ve chvíli, kdy budou připravena provozní rozhodnutí (Cyprus Mail). V řeckých médiích se objevily spekulace o francouzském námořním doprovodu, Paříž, Atény ani Nikósie je ale oficiálně nepotvrdily (RUA). Francouzské peníze zvyšují politickou cenu blokády. Neznamenají však, že Řecko může loď jednoduše poslat dál (Kathimerini).

Ankara svou pozici nezměnila. Turečtí představitelé tvrdí, že práce na mořském dně ve vodách, které Turecko považuje za své, vyžadují turecký souhlas (Hürriyet). Právní spor je skutečný, nikoli jen záminka. Řecko a Kypr se odvolávají na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), která upravuje námořní jurisdikci, a tvrdí, že ostrovy vytvářejí výlučné ekonomické zóny. Turecko, které UNCLOS nepodepsalo, namítá, že to neplatí tam, kde se tyto zóny překrývají s pevninským kontinentálním šelfem. Podle tureckého výkladu jsou vody mezi Krétou a Kyprem turecké. Podle řeckého se zde setkávají řecká a kyperská zóna. Průzkum dna proto není technicky neutrální: pomáhá určit trasu kabelu, kterou jedna strana může později chápat jako potvrzení svých námořních nároků. Turecký zásah v roce 2024 ukázal, že Ankara považuje povolení k průzkumu za praktickou hranici sporu (Daily Sabah).

Kypr platí nejvíc a vidí nejméně

Kypr má nést 63 % nákladů na kabel, tedy zhruba 786 mil. EUR, protože je posledním izolovaným trhem s elektřinou v EU (Euronews). Z 251 mil. EUR, které podle IPTO už padly, uznal kyperský energetický regulátor jako zpětně vymahatelných jen 32 % (ProtoThema). Lídr opozice Stefanos Stefanou se proto ministra financí ptá, jak vstup Meridiamu mění celkové náklady, životaschopnost projektu a zátěž pro spotřebitele. Je to oprávněná otázka: kyperští daňoví poplatníci a odběratelé elektřiny financují kabel, jehož další fyzický krok závisí na střetu, který sami nemohou řídit.

ENTSO-E, sdružení koordinující evropské provozovatele přenosových soustav, v dubnu potvrdilo, že GSI je jediným uznaným propojením pro Kypr. Odmítlo se zabývat alternativou vedenou přes Turecko nebo severní Kypr (ENTSO-E). Evropská komise označuje svůj závazek za „naprosto jasný“. Navigační oznámení, které tuto jasnost otestuje, se očekává kolem října.

Brusel už do označení, financování a plánování kabelu vložil téměř 658 mil. EUR. Další krok ale vyžaduje, aby průzkumná loď vplula do vod, kam před dvěma lety nečlenský stát EU poslal válečné lodě. Evropská komise zatím s GSI zachází jako s energetickým projektem. Příští navigační oznámení ukáže, zda je ochotna ho brát i jako problém svrchovanosti.