Kypr se přiblížil Schengenu

Zelená linie protíná Kypr jako jizva, kterou žádné unijní pravidlo nezacelilo. Na jedné straně vládne Kyperská republika jako plnoprávný člen EU. Na druhé drží od roku 1974 území turecké vojenské síly a unijní právo je tam formálně pozastaveno. Mezi oběma částmi ostrova leží otázka, kterou žádný předchozí kandidát Schengenu řešit nemusel: jak provozovat evropský prostor bez pasových kontrol na rozděleném ostrově.

Evropská komise podle médií vyhodnotila Kypr jako technicky připravený na vstup do Schengenu, tedy prostoru, kde se mezi zúčastněnými státy ruší běžné hraniční kontroly (Kathimerini Cyprus, Kibris Postasi). Hodnocení bylo 26. června 2026 předloženo schengenskému výboru. Prezident Nikos Christodulidis o věci samostatně jednal v Paříži s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou (Euronews Greece). Posudek potvrzuje, že Kypr splnil podmínky pro rozhodnutí, které však zůstává v rukou vlád.

Brána, na které záleží, je v Radě

Kypr vstoupil do EU v roce 2004 a později přijal euro, mimo Schengen ale zůstává dodnes. Přístupová smlouva stanoví, že schengenská pravidla se na zemi začnou vztahovat až po jednomyslném rozhodnutí Rady, tedy se souhlasem všech zúčastněných vlád (Official Journal 2003 accession act, Council of the EU). Komise může hodnotit a doporučovat. Přijmout zemi do Schengenu nemůže (Cyprus Mail).

Příklad Rumunska a Bulharska ukazuje, proč tento rozdíl rozhoduje. Komise obě země v roce 2022 označila za technicky připravené (European Commission). Rakousko však jejich vstup v prosinci téhož roku vetovalo s odkazem na migrační tlak, nikoli na technické nedostatky v jedné či druhé zemi (Reuters). Plné zrušení kontrol na pozemních hranicích přišlo až v lednu 2025 (Council). Jeden ministr vnitra tak dokázal držet celý proces několik let. Jednomyslnost dává tuto páku každé vládě.

U Kypru zatím nejsou veřejně známé důkazy o konkrétní hrozbě veta. Rumunsko-bulharský případ ale nastavil vzorec: jakmile se rozšíření Schengenu dostane do Rady, z technické otázky se stává politické rozhodnutí a samotný posudek nestačí. Ještě před kladným hodnocením dávali anonymní diplomaté schengenských států najevo skepsi; jeden z nich řekl serveru Cyprus Mail, že neexistuje „žádný seriózní způsob“, jak by Kypr mohl vstoupit. Tato skepse předcházela uváděnému hodnocení a nelze ji automaticky číst jako současný odpor v Radě. Ukazuje ale politickou teplotu sporu.

Kontrolní bod, který se nesmí stát hranicí

Kypr se od všech předchozích kandidátů Schengenu liší rozdělením ostrova. Protokol 10 přístupové smlouvy pozastavuje unijní právo v oblastech, které Kyperská republika nekontroluje (EUR-Lex). Pohyb lidí a zboží přes nárazníkovou zónu upravuje nařízení o Zelené linii, které zároveň trvá na tom, že tato linie není vnější hranicí EU (Green Line Regulation).

Schengen stojí na bezpečnostní výměně: státy ruší kontroly uvnitř prostoru, protože důvěřují vnějším hranicím, vízovým systémům a policejní spolupráci ostatních účastníků (DG HOME). U Kypru proto nejde jen o počet lidí na kontrolních stanovištích. Schengen potřebuje právně vymezený kontrolní bod. Kypr zároveň potřebuje, aby se z tohoto bodu nestalo uznání hranice, které by politicky zakonzervovalo rozdělení ostrova. Unijní hodnotitelé podle médií označili současné kontroly na Zelené linii za dostatečné, zároveň však požádali o úplnější právní vyjasnění podle Protokolu 10 (Euronews Greece, Kathimerini Cyprus).

Další vrstvu přidávají britské výsostné základny na ostrově, tedy území ponechaná Británii, kde britské síly spravují kontrolní stanoviště sousedící s částmi pod správou Kyperské republiky. Hodnotitelé podle Kathimerini požadovali silnější spolupráci právě na těchto stanovištích (Kathimerini Cyprus), protože mezera v perimetru nečlenské vojenské zóny je zároveň mezerou v bezpečnostním řetězci Schengenu.

Komisař pro vnitřní věci Magnus Brunner v lednu uvedl, že Komise vstup Kypru do Schengenu „plně podporuje“ a že jeho „specifická situace“ bude zohledněna při zachování bezpečnostních standardů (Cyprus Mail, Sigmalive). Samotná hodnoticí zpráva, která má podle médií zhruba 60 stran, zveřejněna nebyla.

Technický spor Kypr podle všeho vyhrál. Politický nikoli. Ten povede přes jednomyslné hlasování v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, kde rozhodují ministři vnitra zúčastněných států, i přes právní konstrukci Zelené linie, kterou žádná unijní instituce dosud úplně nevyřešila. Komise dluží zveřejněné hodnocení. Rada dluží časový plán. A Kypr musí odpovědět na otázku, kterou mu klade vlastní geografie: jak zaručit bezpečnost Schengenu na ostrově, kde linie, kterou kontroluje, je zároveň tou jedinou linií, kterou nemůže nazvat hranicí.