Kypr má zaplatit 63% kabelu

Skupina amerických zákonodárců z obou stran Kongresu požádala ministra zahraničí Marca Rubia a šéfa rozvojové finanční agentury DFC Bena Blacka, aby dali prioritu projektu Great Sea Interconnector, tedy plánovanému podmořskému elektrickému kabelu mezi Řeckem, Kyprem a Izraelem (Schneider House, Protothema). Washington projektu dodal politický impuls. Nepřidal však peníze, úvěrovou záruku ani stavební povolení. Od této chvíle až do okamžiku, kdy kabelem poteče elektřina, bude rozhodující otázka jediná: kdo to zaplatí. Odpověď zatím chybí.

Politických spojenců má projekt dost. Brusel jej označil za prioritní přeshraniční projekt a přislíbil na něj zhruba 657 mil. EUR v grantech (CINEA, EUR-Lex). Francouzský infrastrukturní investor Meridiam 5. srpna podepsal vstup do projektu s 66% většinovým podílem (Greek Prime Minister). Řecký provozovatel přenosové soustavy ADMIE, který si ponechává 34 % a technické vedení projektu, podal 13. srpna regulačním úřadům investiční žádost pro úsek Kypr-Izrael (ADMIE). Jak jsme psali minulý týden, tím začala běžet lhůta pro schvalování, bez něhož nemůže padnout konečné investiční rozhodnutí. Projektu tedy nechybí politická podpora. Chybí mu jasné vyčíslení toho, kolik zaplatí odběratelé elektřiny.

Proč kabel ekonomicky dává smysl

Kypr patří mezi poslední členské státy EU, které nejsou fyzicky propojené s elektrizační soustavou žádného souseda. Izolovaná ostrovní síť musí každou poruchu i špičku ve spotřebě zvládat sama, což zvyšuje náklady na záložní kapacity a omezuje prostor pro solární a větrnou elektřinu. Kabel by Kypr nejprve propojil s Řeckem a následně s Izraelem. Plánovaná kapacita činí 1 000 MW na trase dlouhé zhruba 1 200 km (ADMIE, OT).

Pro Kypr by to znamenalo možnost dovážet levnější elektřinu ve chvílích, kdy domácí výroba nestačí, a naopak vyvážet přebytky z obnovitelných zdrojů. Význam propojení poroste po roce 2029, kdy ostrov podle dostupných odhadů může přijít o podstatnou část své konvenční výrobní kapacity (Cyprus Mail).

Ekonomická logika tedy stojí. Problém je všechno, co leží mezi ní a hotovým kabelem.

Účet přijde dřív než elektřina

Nejostřejší spor se vede o návratnost nákladů: kdo zaplatí výstavbu kabelu a jak velká část skončí v účtech za elektřinu. U úseku Řecko-Kypr jsou náklady rozděleny v poměru 63 % Kypr, 37 % Řecko. Většinu regulované zátěže tak ponesou kyperští odběratelé. Kyperský energetický regulátor CERA se tomu brání. Z 251 mil. EUR, které ADMIE podle svých tvrzení už vynaložila, uznal regulátor jako náklady přenositelné do síťových poplatků jen 32 % (Protothema, Politis). Jinak řečeno, CERA nechce ADMIE dovolit, aby většinu deklarovaných výdajů promítla do účtů. Nikósie zároveň říká, že nad rámec mezivládní dohody za 125 mil. EUR nebude posílat další platby, dokud kabel nebude skutečně v provozu (Capital.gr).

Soukromí investoři mají podle dostupných informací slíbený povolený výnos 8,3 % plus prémii 3,7 %, a to na 17 let (Kathimerini, Les Echos). Tyto výnosy se nakonec zaplatí ze stejných síťových poplatků, které hradí uživatelé elektřiny. Nižší účty proto nejsou automatickým výsledkem projektu. Záleží na tom, zda regulátoři nastaví návratnost nákladů tak, aby dovoz levnější elektřiny ještě skutečně pocítily domácnosti.

Ani financování zatím není uzavřené. Kyperský ministr energetiky Michael Damianos označil vstup Meridiamu za projev důvěry, zároveň ale uvedl, že případná kapitálová účast státu počká na prověrku Evropské investiční banky (Marine Cyprus, Sigmalive). Několik dní po podpisu dohody s Meridiamem stále nebyla zveřejněna kupní cena, výše kapitálového závazku ani rozdělení nákladů při prodražení stavby. Kyperské opoziční strany AKEL a DISY požadují zveřejnění podmínek dříve, než Kypr převezme další závazky (PafosNet, Philenews). Transakce navíc podle unijního vyjádření nebyla formálně oznámena Evropské komisi k posouzení spojení podniků (CNA).

Samostatným rizikem je připravenost stavby. Společnost Nexans má kontrakt na kabel v údajné hodnotě kolem 1,43 mld. EUR plus DPH; zaplaceno už bylo 251,4 mil. EUR a do konce roku 2024 bylo vyrobeno 160 km kabelu, plný pokyn k zahájení prací ale stále nepřišel (Capital.gr). Průzkumy mořského dna se dosud znovu nerozběhly a zprávy o námořním oznámení, které by je povolovalo, zůstávají nepotvrzené (Cyprus Mail). Evropský účetní dvůr upozornil, že přeshraniční elektroenergetické projekty běžně narážejí na zpoždění (European Court of Auditors). Riziko je zde konkrétní: spotřebitelé mohou začít platit síťové poplatky na krytí výstavby dříve, než jim kabel přinese levnější nebo bezpečnější dodávky elektřiny.

Dopis amerických kongresmanů míří i na DFC, americkou rozvojovou finanční agenturu. Zatím ale nebylo zveřejněno žádné rozhodnutí její správní rady, návrh podmínek financování ani proces prověrky projektu (Schneider House). Podpora existuje. Peníze zatím ne.

Kdo získá a kdo ztratí

Pokud kabel začne fungovat podle plánu, kyperští odběratelé získají větší bezpečnost dodávek a možnost dovozu elektřiny. Řecko se stane unijní branou pro toky energie z východního Středomoří. Meridiam a jeho investoři dostanou regulované infrastrukturní aktivum s garantovanými výnosy téměř na dvě desetiletí.

Koalice kolem projektu GSI je dnes širší než kdy dřív: Atény, Nikósie, Brusel, Paříž, Washington, ADMIE, Meridiam i Nexans. Chybí v ní ale aktér, který rozhodne, zda z projektu bude infrastruktura, nebo jen spor o účet. Tím aktérem jsou regulátoři, kteří musí schválit, kolik za ni zaplatí spotřebitelé.