Kabel Kypr–Libanon naráží na platby

Kypr a Libanon se dohodly, že prověří možnost podmořského elektrického kabelu mezi oběma zeměmi. Předběžnou studii podporuje Světová banka; má ukázat, zda by po takovém propojení byla skutečná poptávka a zda by ekonomika projektu vůbec dávala smysl (CBN Cyprus, CNA). Zatím se ale nerozhodlo o stavbě. Nejde o závazek financování, stavební povolení ani technický plán (Cyprus Mail, SigmaLive).

Část médií oznámení popsala jako napojení Bejrútu na evropskou elektrizační soustavu. To je zavádějící. Kypr sám zůstává od kontinentální Evropy elektricky izolovaný. Kabel na Kypr by Libanon připojil k ostrovu, ne k evropské síti.

Dva nepostavené kabely, ne jeden

K evropské elektrizační soustavě by se Libanon dostal teprve tehdy, pokud by se Kypr nejprve spojil s Řeckem samostatným velkým projektem Great Sea Interconnector. Na evropské straně ho provozně zajišťuje IPTO/ADMIE, řecký provozovatel přenosové soustavy (Cyprus Mail, Politis). Řecky psané zpravodajství oba projekty popisuje odděleně: mají jiné harmonogramy i jinou finanční logiku (World Energy News).

Právě tato dvoučlánková řetězová logika je základní technický fakt. Libanonská větev má zatím studii. Kypersko-řecká větev spadá do rámce projektů společného zájmu Evropské komise, v němž se přeshraniční vedení berou jako nástroje k dokončení vnitřního energetického trhu (European Commission). Postavený není ani jeden z obou kabelů.

Obě strany propojení potřebují, každá z jiného důvodu

Kypr je ostrovní elektrizační soustava. Nemůže si v nouzi dovézt elektřinu ze sousední země a nemůže ani vyvézt přebytky z obnovitelných zdrojů. Kyperský ministr energetiky veřejně řekl, že čím více elektrických propojení Kypr bude mít, tím lépe (CNA). V kyperské debatě se propojení dlouhodobě bere jako strukturální odpověď na vysoké ceny elektřiny.

V Libanonu je problém naléhavější. Podle Světové banky patří tamní energetika k jádru širšího ekonomického kolapsu země (World Bank). Profil Mezinárodní energetické agentury ukazuje systém silně závislý na dovážených ropných produktech, bez odolné domácí elektroenergetické základny (IEA). Funkční kabel by Libanonu umožnil dovážet elektřinu a omezit závislost na drahých dieselových generátorech.

Problém není kabel, ale návratnost

Nejtěžší částí projektu nebude položit kabel. Bude to otázka, kdo a jak za něj zaplatí.

Podmořský interkonektor vydělává tehdy, když přenáší elektřinu z levnějšího trhu na dražší. Pokud tyto výnosy nepokryjí náklady na výstavbu, účet dopadne jinam: na odběratele elektřiny, daňové poplatníky nebo bilance rozvojových bank. Pravidla EU určují, jak se mají takové náklady rozdělovat a zpětně získávat (EUR-Lex Regulation 2019/943, EUR-Lex Regulation 2022/869).

Ostrovní interkonektory se bez velké veřejné podpory obejdou jen zřídka. Druhý kabel mezi Maltou a Sicílií, jehož cena se podle dostupných zpráv pohybovala kolem 300 mil. EUR, získal 261 mil. EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj (Gazzetta di Malta, Sliema News). Malta je ovšem stabilní členský stát EU s fungujícím systémem fakturace a výběru plateb.

Libanon Malta není. Každý věřitel by potřeboval věřit, že dovezenou elektřinu bude možné po desetiletí fakturovat, vybírat a finančně vypořádávat. Právě s těmito funkcemi má libanonská státní energetika podle Světové banky dlouhodobý problém (World Bank). Kapitálově náročný kabel k protistraně, která neumí spolehlivě platit, není jen diplomatická potíž. Je to infrastruktura, která může vzniknout, ale nikdy si na sebe nevydělat.

Světová banka to ví. Její vlastní projektový cyklus odděluje analytickou přípravu od posouzení projektu a schválení financování (World Bank Project Cycle). Zaplatit studii neznamená zaplatit kabel.

Oznámení je reálné. Tvrzení o evropské síti předbíhá fakta. Dokud Kypr nebude připojený k Řecku a Libanon nedokáže věrohodně platit za dováženou elektřinu, zůstává projekt studií mostu, který zatím nemá bankovatelnou silnici ani na jedné straně.