Kyperský kabel za €3 miliardy nemá pojistku

Kyperský parlament se 8. září dozvěděl, že podmořské elektrické vedení Great Sea Interconnector, které má ostrov poprvé připojit k evropské přenosové soustavě, bude podstatně dražší, než se dosud uvádělo. Původní odhad činil 1,9 mld. EUR. Člen správní rady kyperského energetického regulátora CERA Neofytos Chatzigeorgiou však poslancům sdělil, že celkové náklady se budou pravděpodobně blížit 3 mld. EUR (Philenews). Ministr financí Makis Keravnos vysvětlil rozdíl tím, že starší částka pokrývala především samotný kabel, nikoli pojištění, měnírny, úložiště ani údržbu (InBusiness).

Ani jedna z těchto částek však nepředstavuje rozpočet schválený regulátorem. Studie, na jejichž základě by mohl vzniknout, zatím nejsou hotové.

Kdo účet zaplatí, zůstává nejasné

Jediným pevně zajištěným zdrojem financování je unijní grant ve výši přibližně 657 mil. EUR z Nástroje pro propojení Evropy, programu EU na podporu infrastruktury (Evropská komise). S rostoucími náklady se výše grantu nezvyšuje.

Zbývající peníze musejí dodat akcionáři, věřitelé nebo odběratelé elektřiny. Francouzský infrastrukturní fond Meridiam vlastní 66 % projektové společnosti, zatímco řecký provozovatel přenosové soustavy ADMIE drží 34 %. O úvěrové financování projekt požádal Evropskou investiční banku (EIB), podle jejího mluvčího však zatím žádné rozhodnutí nepadlo (Euronews). Náklady, které regulátoři nakonec uznají, by se promítly do síťových tarifů, tedy poplatků za každou odebranou jednotku elektřiny, z nichž se financují investice do přenosové soustavy.

Podle dohodnutého klíče připadá z kapitálových nákladů 63 % na Kypr a 37 % na Řecko, zatímco provozní výdaje se mají dělit rovným dílem (Cyprus Mail). Keravnos před poslanci připustil, že vláda si „není jistá“, zda kabel sníží ceny elektřiny (InBusiness).

Hlavní neznámou představují smluvní vztahy. Veřejně dostupná není akcionářská dohoda, záruka dokončení projektu ani ustanovení určující, kdo ponese případné překročení rozpočtu. Pokud náklady vzrostou nad současné odhady, žádný zveřejněný dokument neurčuje, zda rozdíl zaplatí akcionáři, dodavatelé, vlády obou zemí, nebo spotřebitelé. Právě proto stanovila kyperská vláda podmínky, bez jejichž splnění se k projektu nechce finančně zavázat.

Smlouva na kabel vyčerpala většinu původního rozpočtu

Rozdíl mezi původně uváděnou částkou a novým odhadem má konkrétní příčinu. Francouzský výrobce Nexans získal hlavní kontrakt na kabel v hodnotě přibližně 1,43 mld. EUR, uvádí EnergyGame. Z původního rozpočtu 1,9 mld. EUR tak zbývala jen malá část na měnírny, práce na pevnině, úložiště, pojištění a řízení projektu.

Posunul se také harmonogram. Na stránkách Evropské komise se stále uvádí zahájení výstavby v roce 2023 a dokončení do konce roku 2026 (Evropská komise). Podle Chatzigeorgioua však kabel začne fungovat až v roce 2031 (Philenews). Zpoždění náklady zvyšuje, přesný dopad však závisí na podmínkách financování a smluvním uspořádání, které zůstávají neveřejné.

Strategický přínos kabelu účet sám nezaplatí

Kypr je jediným členským státem EU bez propojení s elektrickou sítí sousední země. Funkční kabel by umožnil dovážet levnější elektřinu v době, kdy je domácí výroba drahá, a zároveň vytvořit odbytiště pro přebytky kyperských solárních elektráren. Právě tento strategický význam byl důvodem, proč EU projektu grant přidělila.

Bývalý předseda CERA Andreas Poullikkas upozorňuje, že rozdělení nákladů v poměru 63 ku 37 se nemusí ve stejném poměru promítnout do účtů za elektřinu. Část nákladů pokrývá grant a další příjmy může přinést obchodování mezi trhy s rozdílnými cenami elektřiny, takže spotřebitelé nemusejí splácet celou částku (OT). Tento mechanismus může fungovat, rozsah úlevy však bude záviset na skutečném využití kabelu a na tom, které náklady regulátoři dovolí převést do účtů odběratelů. Ani jedna z těchto veličin zatím není známá.

Keravnos proto stanovil jasnou podmínku: dokud nebude znám aktualizovaný rozpočet a jeho dopad na veřejné finance, Kypr se nezaváže k navrhovanému kapitálovému vkladu ve výši 100 mil. EUR (Politis). Dalším rozhodujícím bodem bude nezávislé posouzení EIB, které se očekává do konce roku (Cyprus Mail).

Kypr tak stále nemá ověřený celkový rozpočet ani závazně určeného plátce případných vícenákladů. Odhad 3 mld. EUR zůstává předběžný, zároveň však vysvětluje, proč vláda odmítá investovat dříve, než EIB, CERA a vlastníci projektu zveřejní chybějící odpovědi.