Kyperský účet za kabel čeká na řecké povolení

Plánované propojení má připojit Kypr k evropské elektrické síti. Kypr zaplatí většinu nákladů, zatím však není jasná ani trasa kabelu, ani jeho konečná cena. Průzkumná loď Abeille Marengo plující pod francouzskou vlajkou kotví od 27. října v Heraklionu na Krétě a čeká na řecké povolení k mapování mořského dna (ANA-MPA). V přístavu byla ještě 1. listopadu (To Vima). Jejím úkolem je zmapovat trasu projektu Great Sea Interconnector.

Povolení, na které loď stále čeká

Abeille Marengo má na Krétě zázemí, pracovat však zatím nesmí. Podání řecké pobřežní stráže ze 14. října bylo pouze žádostí o povolení použít pro námořní výzkum loď pod cizí vlajkou (Hellenic Coast Guard). Průzkum ještě musí schválit meziministerský výbor a Řecko pak musí vydat NAVTEX, rádiové upozornění lodím, že v určené oblasti a termínu probíhají práce.

Na povolení se čeká už dlouho. Podle Euro2day byla žádost o průzkum podána 8. října a více než tři týdny poté stále nebylo vydáno žádné oznámení. Některé titulky už mluví o obnovení průzkumu, zprávy pod nimi však popisují přípravy.

Rozhodující úsek leží u malého řeckého ostrova Kasos. V červenci 2024 tam průzkum přerušila loď Ievoli Relume pod tlakem tureckého námořnictva (Deutsche Welle). Právě v politicky nejspornější části trasy tak zůstala mapa mořského dna nedokončená.

Turecko neuznává námořní práva, která si Řecko a Kypr v těchto vodách nárokují pro své ostrovy (Deutsche Welle). Dne 21. října turecký ministr zahraničí Hakan Fidan uvedl, že Ankara nebude proti průzkumu, pokud předem dostane písemné oznámení s jeho souřadnicemi (Cyprus Mail). Šlo by o diplomatický dopis Ankaře. NAVTEX je něco jiného: veřejné vysílání pro všechny lodě. Veřejné zdroje nedokládají, že by Ankara takové oznámení dostala nebo že by byl NAVTEX vydán.

Ani vydání NAVTEXu by samo o sobě dokazovalo jen to, že Řecko průzkum povolilo a loď hodlá pracovat. Její přítomnost v oblasti vymezené v oznámení by potvrzovala jen málo navíc. Rozhodující by byl záznam z průzkumu nebo přímé potvrzení jeho organizátorů, že loď shromáždila data i za místem, kde Ievoli Relume skončila.

Kdo zaplatí a kdy

Kypr navázal vyplacení peněz na vydání oznámení. Ministr energetiky Michalis Damianos 19. října řekl, že vláda zahájí proces vedoucí k platbě 25 mil. EUR teprve poté, co Řecko vydá NAVTEX (CNA). Samotné vyplutí lodi z Heraklionu by nestačilo.

Platba vychází z rozhodnutí kyperského energetického regulačního úřadu z roku 2024. To umožňuje státnímu rozpočtu v letech 2025 až 2029 hradit doložené investiční výdaje až do výše 25 mil. EUR ročně, celkem tedy 125 mil. EUR (CERA). Cílem je nepřenášet náklady výstavby přímo do účtů za elektřinu. Při splnění podmínky by tyto výdaje nesli kyperské daňové poplatníci, nikoli odběratelé elektřiny.

Konečný účet bude záviset na výsledcích průzkumu. Kypr hradí 63 % investičních nákladů úseku mezi Krétou a Kyprem, Řecko zbývajících 37 % (SigmaLive). Investiční náklady jsou zde peníze potřebné k vybudování spojení, ještě předtím, než začne přenášet elektřinu.

Předseda regulačního úřadu Polyvios Lemonaris 20. října parlamentu řekl, že odhad 1,9 mld. EUR bude pravděpodobně překročen. Podle něj zbývá provést asi 40 % námořních průzkumů a trasa může vyjít dráž (Cyprus Mail). Nezmapované úseky určí trasu i cenu; zjistit se to dá až po návratu lodi s použitelnými daty. Projekt zároveň stále provázejí nezodpovězené otázky kolem nového většinového investora (To Brief).

Co by Kypr za peníze získal

Kypr není propojen s kontinentální elektrickou sítí a v roce 2025 prudce vzrostlo množství obnovitelné elektřiny, jejíž výrobu musel omezit (Evropská komise). Tato nevyužitá energie, označovaná jako omezování výroby, je elektřina ze slunce či větru, kterou bylo možné vyrobit, ale místní síť pro ni neměla kapacitu. Kabel má přenášet elektřinu oběma směry: Kypr by mohl přebytky vyvážet a v době, kdy místní zdroje nestačí, elektřinu dovážet (Deutsche Welle).

Nižší účty domácností jsou samostatné tvrzení. Regulační úřad uvedl, že nikdo nepředložil studii dopadu první části kabelu na trh (SigmaLive). Taková studie by ukázala, jak propojení ovlivní ceny elektřiny.

Z dostupných podkladů plyne jednoduchý závěr. Kypr ponese většinu plánovaných investičních nákladů svého úseku, přestože trasa i konečná cena zůstávají otevřené a regulační úřad nemá studii, která by vyčíslila přínos pro odběratele elektřiny. Z toho neplyne, že kabel za vynaložené peníze nestojí. Kypr se ale zavazuje vydat peníze dřív, než má podklady k posouzení přínosů; další krok závisí na řeckém meziministerském výboru.