Kypr krátí rozpočet EU o €33 billion

Dlouhodobý rozpočet EU se posunul z diplomatického rozmísťování sil do skutečného sporu o peníze. První kompromisní návrh ukazuje základní rozpor: má Unie dál financovat hlavně silnice, zemědělství a chudší regiony, tedy politiku viditelnou pro voliče, nebo má větší část peněz přesunout ke konkurenceschopnosti, obraně a výzkumu? Odpověď určí investice v 27 zemích až do roku 2034.

Dva tábory, jeden rozpočet

Víceletý finanční rámec, v bruselské zkratce MFF, je strop pro výdaje EU. Na sedm let dopředu určuje, kolik může Unie utratit za vše od zemědělských dotací po výzkumné granty. Současné vyjednávání se týká období 2028 až 2034 a Evropská komise navrhla balík v hodnotě téměř 2 biliony EUR. Dohodnout se musí všechny vlády, protože Smlouva o fungování EU vyžaduje v Radě jednomyslnost; kterákoli metropole tak může celý balík zablokovat (čl. 312 SFEU). Právě veto dělá z MFF největší evropské vyjednávání typu „něco za něco“.

Kypr, který nyní drží rotující předsednictví Rady EU a jednání řídí, položil 11. června na stůl první konkrétní čísla. Komisi navrhuje seškrtat plán zhruba o 2 %, tedy přibližně o 32,8 mld. EUR (EUNews, Reuters přes ThePrint). Škrty jsou ale velmi selektivní. Kohezní politika, tedy hlavní nástroj EU pro investice do chudších regionů, by vzrostla z přibližně 404,9 mld. EUR na 410,1 mld. EUR. Přímé platby v rámci společné zemědělské politiky by se posunuly zhruba z 259,2 mld. EUR na 261 mld. EUR (EUalive, Democrata). Na papíře to vypadá jako ochrana tradičních politik. Rozložené do sedmi let a očištěné o inflaci však jde o reálný pokles: nominální částka roste, ale koupí méně.

Evropský fond konkurenceschopnosti, který má pomoci zmenšit inovační odstup Evropy za Spojenými státy a Čínou, má podle dostupných informací klesnout z přibližně 398 mld. EUR na 383 mld. EUR. Nižší částky mají dopadnout také na výzkum a obranu (Europaportalen).

Priority včerejška, nebo zítřka?

Reakce se rozdělily poměrně předvídatelně. Šestnáct členských států v čele se Španělskem, Itálií, Polskem a Řeckem podepsalo společné prohlášení na obranu koheze, zemědělské politiky a rybolovu jako politik zakotvených ve smlouvách. Označily je za „nejviditelnější politiky EU“ pro občany a tvrdí, že i původní návrh Komise by pro ně znamenal reálné škrty (španělské ministerstvo zahraničí). Portugalsko zašlo ještě dál a kyperskou verzi přivítalo jako „upřímně lepší“, protože jeho národní obálka, tedy garantovaný podíl unijních peněz vyčleněný pro Lisabon, by proti návrhu Komise mohla vzrůst zhruba o 1,6 mld. EUR (Observador, ECO).

Na druhé straně nizozemský ministr financí Eelco Heinen označil kompromis za „nepřijatelný balík“, který financuje „priority včerejška“ místo „výzev zítřka“ (ANP). Německo návrh odmítlo jako nedostatečný základ pro jednání, protože do unijního rozpočtu přispívá více, než z něj dostává, a chce přísnější výdaje (Spiegel). Švédsko namítá, že zemědělství zůstalo chráněné, zatímco konkurenceschopnost a obrana se dostaly pod tlak. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel atmosféru vyjednávání přirovnal k tržišti v Marrákeši (RMF24).

Kdo bude řídit peníze

Tišší, ale politicky neméně důležitý spor se vede o správu peněz. Komise chce sloučit několik existujících fondů do jednoho Národního a regionálního partnerského plánu pro každou zemi. Plány by měly milníky a výkonnostní cíle podobné Fondu pro oživení a odolnost, který vznikl po pandemii. Zastánci mluví o zjednodušení. Kritici o centralizaci.

Organizace zastupující místní a regionální samosprávy varují, že reforma může přesunout vliv z regionů do národních metropolí. CEMR, sdružení místních samospráv, odhaduje, že koheze by mohla klesnout na přibližně pětinu celkového rozpočtu EU, zatímco dnes tvoří téměř třetinu. Bankwatch upozorňuje, že regionální kapitoly v nových plánech mají být dobrovolné, nikoli povinné. Středně příjmové a rozvojové oblasti by tak mohly přijít o cílené financování. Reforma, která úředníkům ubere papírování, může zároveň obcím a chudším regionům ubrat vyjednávací sílu.

Co sledovat

Rozhodnuto není nic. Evropský parlament 16. června první návrh Rady odmítl a požaduje navýšení rozpočtu o 10 % i nové vlastní příjmy (Euronews). Bez souhlasu Parlamentu nemůže žádný MFF začít platit, takže Rada nemůže úspornou dohodu jednoduše prosadit. Kypr chce celkovou dohodu do konce roku 2026. Pokud se termín posune, vstoupí EU do roku 2028 bez schváleného rozpočtu a bude muset každoročně prodlužovat stropy ze starého rámce. V praxi by to zmrazilo nové programy a zdrželo investice napříč kontinentem právě ve chvíli, kdy sílí konkurenční tlak ze Spojených států a Číny.